Vládní konsolidační balíček zdraží léky, vodu či bydlení

Konsolidační balíček, který ve čtvrtek představila vláda, by měl v příštím roce zajistit státnímu rozpočtu úsporu zhruba 94 miliard korun, v letech 2024 a 2025 dohromady přibližně 148 miliard korun. Tyto sumy jsou evidentně kompromisní. Část vládní koalice totiž žádala úspory i citelně převyšující hranici 100 miliard korun již v příštím roce.
Vláda hodlá zrušit nejnižší, desetiprocentní sazbu DPH, v níž se nachází třeba léky nebo vodné a stočné. Tyto položky budou zatíženy dvanáctiprocentní sazbou DPH. Ilustrační foto: Pixabay.com

Ekonomicky viděno však „zběsilé“ škrtání z roku na rok není nutné, neboť tuzemské veřejné finance se v rozvratu nenacházejí. O tom svědčí ostatně i to, že Česku nebyl v uplynulých třech letech výrazného nárůstu veřejného zadlužení, ani letos zhoršen rating jakoukoli ze světově významných ratingových agentur.

Z hlediska dlouhodobého rozvoje české ekonomiky je příznivé to, že vláda škrtá hlavně v oblasti neinvestičních dotací, zejména těch v gesci resortů průmyslu a zemědělství.

Vláda ovšem v rozporu se svými sliby, které její představitelé ještě donedávna artikulovali, zvyšuje daně, a to hned několik z nich. Zejména pak daň z nemovitostí a daň podnikovou. Zvýší se ovšem také daňové zatížení „neřestí“, tedy alkoholu či tabáku. Rovněž v rámci úprav DPH dojde ke zvýšení dílčího daňového zatížení.

Vláda totiž hodlá zrušit nejnižší, desetiprocentní sazbu DPH, v níž se nachází třeba léky nebo vodné a stočné. Tyto položky budou zatíženy vyšší sazbou DPH, nikoli desetiprocentní, ale dvanáctiprocentní. To vyvolá tlak na růst jejich spotřebitelské ceny. Nicméně navržené úpravy DPH nevedou celkově k navýšení daňové zátěže, neboť rozpočtově neutrální je nižší sazba DPH čítající 12,8 procenta.

V rámci úprav DPH by se měla snížit DPH potravin, a to ze stávajících patnácti procent na dvanáct. Je to sociálně prospěšné, ovšem jen za té podmínky, že prodejci, například obchodní řetězce, promítnou snížení DPH do koncových cen. Zkušenost třeba z Německa z roku 2020 ukazuje, že tak činí jen poměrně neochotně.

Rovněž nemovitostní a podniková daň mají proinflační ráz, stejně jako část úprav DPH. Břímě vyšší daně z nemovitostí přenesou majitelé nemovitostí alespoň zčásti na své nájemníky, což zdraží bydlení.

Firmy zase mohou vyšší daň promítnout do koncových cen svých produktů. Případně ve vyšší míře mohou odcházet do zahraničí za příhodnějšími daňovými podmínkami, což by pro změnu ohrozilo část pracovních míst v ČR.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 3
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
  1. Jan Novák

    Jsem zhnusen ze současné levicově populistické vlády. Dělají pravý opak toho, co slibovali. Na provozu státu, který je za obří schodky odpovědný, nejsou schopni, kromě seškrtání dotací, vůbec nic uspořit. Loni vybrali o cca 141 miliard více na daních a přesto vytvořili schodek 360 miliard. Jak je možné, že vyberou o tolik více a nejsou schopni s tím vyjít? Dále budou zvyšovat počty státních zaměstnanců, kterých je již téměř milion a jsou v drtivé většině nehorázným způsobem přepláceni a mají nadpřirozené benefity např. průměrný plat policisty v loňském roce 52 000 Kč. U armády se začíná s příplatky na 60 000 Kč? K tomu celníci, hasiči, bis atd. jsou jich obrovské počty. Jak je možné, že do armády jde 100 miliard ročně a nemají tam vybavení? Kde ty peníze jsou? U policie, řeší se zejména drobná trestná činnost a závažnou trestnou činnost neumí rozkrýt. Benefity typu 14 dní lázní každý rok zdarma, ubytovny zdarma, ´´důchod´´ od 35 let věku, Předražené nákupy….Jak je toto možné? Jaktože se neseškrtá toto a místo toho se opět zvedají daně zaměstnancům soukromých subjektů, aby se přidávalo státním zaměstnancům?Jak jsem mohl být tak naivní a volit je, příště už takovou chybu neudělám.

  2. Jan Novák

    Jeden „malý příklad“ vládních úspor. Policistů máme zhruba jednou tolik co zhruba stejně početné a velké Rakousko. U nás mají nejlepší ohodnocení na světě. Výsledky a objasněnost trestné činnosti tomu neodpovídají. U nás. Po 15 letech služby výsluha + tučné odchodné( po 21 letech služby šestinásobek, který je vypočítán z hrubého příjmu a na výplatní pásku jej dostane v čistém. Tzn. pokud někdo nastoupí k Policii ve 20 letech a ve 41 letech už nechce sloužit, dostane na účet minimálně 350 000 Kč odchodné a k tomu měsíční výsluhu cca 28 000 Kč v čistém a mnohdy vyšší. Dnes je taková výsluha normální a spíše malá. Jsou i výsluhy 90 000 Kč a vyšší. K tomu mají, pokud se jim tedy hned odejít nechce každý rok nárok na lázně na 14 dní se všemi procedurami a jídlem a ubytováním zdarma (tzv. rehabilitace), bydlení ve větších městech na ubytovně zdarma. Každý rok jim navíc v poslední době přidávají a přidáváte! Letos 17 procent do tarifu plus k tomu mají řadu odměn… Tolik ze zákona o Služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Jen bych chtěl podotknout, že nikdy jinde na světě, takové podmínky policisté nemají. Ani v Německu, Švýcarsku, Emirátech, Bahrajnu, Norsku … a jiných zemích nemají tak tučné výsluhy a většinou je nemají vůbec. Pravda, nejsou to tak bohaté země, jako ta naše. Dokonce i pokud si koupíte stírací los Rentiér a vyhrajete 50 000 Kč měsíčně na pět let, není to finančně tak výhodné, jako být policistou. Inu né nadarmo stojí resort vnitra cca 100 miliard ročně že?

  3. Jan Novák

    Není normální, aby byla výsluha po 15 letech. Nikde jinde na světě to není. Je třeba je buď zrušit a to změnou zákonné úpravy z měsíce na měsíc, anebo posunout nárok na výsluhu po 35 letech, tedy v již třeba v 53 letech věku. I tak by to byl luxus. Důchody, pokud budou, tak až od 68 roku.

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB