
Dvanáct unijních zemí v pátek dopoledne hlasovalo pro zavedení až 45procentních cel, zatímco čtyři, včetně Německa, byly proti. Zbytek zemí se hlasování zdržel. Cla byla od letošního července zavedena provizorně a nyní tedy unijní země většinově rozhodly o jejich trvalém, minimálně pětiletém uplatnění.
Ještě do čtvrtka se mělo zato, že se Němci také spíše jen zdrží. Jestliže ale hlasovali proti, znamená to, že obava německých automobilek ze ztráty další části čínského trhu je větší, než se čekalo. Peking totiž hrozí, že za zavedení unijních cel podnikne odvetu, včetně možných nových cel na unijní vozy s velkoobjemovými motory.
Taková cla by byla další ranou pro německé automobilky, jako je právě Volkswagen, dále Mercedes, BMW či Porsche.
Německý autoprůmysl přitom již nyní závažně upadá kvůli nezvládnuté energetické politice Německa, kvůli tamní i unijní zelené ideologii a souvisejícím přísným emisním normám či kvůli dotacím a přeregulovanosti, které umrtvují přirozené podnikatelské a inovační instinkty.
Je přitom otázkou, do jaké míry budou cla efektivní. Čínská státní automobilka SAIC v pátek před hlasováním vzkázala, že případné trvale navýšené clo do koncových cen svých aut prodávaných v EU stejně nepromítne.
Místo toho ale, jak naznačuje, mohla zlevnit, pokud by cla zvýšena nebyla. Takže podle ní se Brusel střílí do nohy v rámci své proklamované snahy o zelenou tranzici a její zásadní součást, tedy přechod k elektromobilitě.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)