Vozíte odpad z chalupy? Nepomůžete si

Poradna
Za popelnice před vaším bytem nebo domem platíte bez mrknutí oka, ale hradit poplatky za odvoz odpadu na chalupě se vám nechce? Vždyť před vaším rekreačním domkem ani žádná popelnice není, většinu víkendových odpadků kompostujete nebo spálíte a zbytek vezete v pytlíku domů. Tak proč platit ještě několik stovek? Nevylepšují si tímto způsobem náhodou vesnice a obce svůj rozpočet na úkor rekreantů?
Zákon vychází z toho, že osoby produkující odpad na území obce využívají k jeho odstranění touto obcí zavedený a financovaný systém. Foto: FAEI.cz

Možná ano, ale v mezích zákona, který obcím umožňuje vybírat poplatky od každého, kdo se v obci zdržuje a produkuje odpad. A je v podstatě jedno, jak s ním pak nakládá. Vyhnout se této povinnosti lze jen teoreticky.

Nechají si zaplatit

Každá obec má zákonnou povinnost vytvořit a provozovat systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a umožnit svým obyvatelům jej využívat.

Je tedy logické, že si za to nechává zaplatit od těch, kteří tento odpad vytvářejí, přičemž může využít jednu ze tří možností uvedených v zákoně o odpadech. Jedná se o úhradu na základě uzavřené smlouvy, nebo formou místních poplatků a poslední variantou jsou poplatky za komunální odpad na základě obecně platné vyhlášky.

PSALI JSME:
Netrestejme lidi vyššími poplatky, říká šéf odpadové asociace Petr Havelka

Kdo vlastní, platí

Jaké jsou mezi dvěma zmíněnými poplatky rozdíly? Dost podstatné. Pokud obec zvolí místní poplatky (podle zákona o místních poplatcích – pozn. aut.), kritériem pro určení poplatníka je jeho pobyt v obci, popř. vlastnictví stavby určené k individuální rekreaci, bytu nebo rodinného domu. V praxi jde o formu „daně z baráku“, kdy platíte paušální částku bez ohledu, kolik lidí a jak často objekt v průběhu roku využívá.

V případě poplatků na základě obecně platné vyhlášky (vychází se ze zákona o odpadcích – pozn. aut.) je poplatník vymezen jako fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Tady záleží na tom, kolik odpadu rodina vyprodukuje a jaká je místně stanovena částka za odvoz nádob.

Zákon totiž vychází z toho, že osoby produkující odpad na území obce využívají k jeho odstranění touto obcí zavedený a financovaný systém. Bylo by totiž obtížně zjistitelné (a nežádoucí), zda někdo odpadky vozí do jiné obce (s jejím vlastním systémem) nebo je vhazuje do nádob sousedům či na okraj lesa.

PSALI JSME:
„Většinu nepořádku si děláme sami,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec

Jak se tomu vyhnout?

Dá se této povinnosti vyhnout? Snad jen v případě poplatků za komunální odpad, pokud prokážete, že jste se ve vyměřovacím období v obci nevyskytovali, a proto zde ani nemohli produkovat odpad. V případě místních poplatků je však tento argument irelevantní, protože je platíte na základě formální skutečnosti, že máte v obci trvalé bydliště nebo zde vlastníte nemovitost.

Platí se za vytvoření

A co se pokusit prokázat, že žádné komunální odpadky nevytváříte? Nejvyšší správní soud (NSS) v roce 2016 posuzoval spor poplatníka komunálního odpadu, který poukazoval na to, že v obci, kde má rekreační objekt, žádný odpad nezanechává, protože jej důsledně likviduje a malou část odváží domů, kde ji třídí. Podle NSS však jde o odpad, jehož se konzument chce vědomě zbavit, a proto jde o komunální odpad, o jehož likvidaci se stará ze zákona příslušná obec. A nechává si za to na základě legislativy zaplatit bez ohledu na to, zda konzumenti její službu reálně využívají.

NSS uznal, že teoreticky může existovat rodina, která neprodukuje žádný komunální odpad, ale netýká se to někoho, kdo přiznaně část odpadu odváží. Celkem rozšířený názor, že k úspoře financí stačí doma jedna popelnice, která se naplní odpadem z domácnosti i chalupaření, je tedy pomýlený. Za odpad se neplatí tam, kam doputuje, ale kde vzniká.

PSALI JSME:
„Němci jsou pořádnější než Češi, ale naše pohraničí občas zaneřádí i oni,“ říká šéf Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek

A co ve městech?

Tři varianty, jak vybírat úhradu za komunální odpad, však využívají nejen „vesničky střediskové“, ale i velká města. Většina váže povinnost poplatku na trvalý pobyt a určuje si výši místních poplatků. Např. Teplice prosluly nulovými poplatky. Hlavní město naproti tomu (vzhledem k větší migraci a počtu cizinců) bere jako kritérium, kde fyzická osoba skutečně bydlí.

Plátcem je pak majitel nemovitosti a náklady za odvoz odpadu v konkrétním domě stanovené podle počtu, velikosti a frekvence svozu nádob se rozpočítávají podle počtu obyvatel či velikosti obytné plochy. Výše poplatku za odvoz odpadu si město určuje samo, způsob vyúčtování samotný plátce (majitel objektu).

Může se tedy stát, že je někdo konfrontován s povinností platit ve městě, kde má trvalé bydliště (vlastní dům), ale i tam, kde přespává kvůli zaměstnání. Pak je možné žádat v prvním městě o snížení nebo prominutí poplatků. A také se vyplatí včas nahlásit změnu trvalého bydliště nebo dlouhodobý pobyt v zahraničí.

PSALI JSME:
Může být popelnice „chytrá“? Ano. Například ty v Kolíně byly „chytřejší“ o dva roky dříve než v Orlové

Vadí vám, že musíte platit za komunální odpad i na chalupě?

1. Plníte povinnost stanovenou zákonem, který obcím umožňuje vybírat poplatky od každého, kdo se v nich zdržuje a produkuje odpad.
2. Obce jsou zase povinny vytvořit a provozovat systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a umožnit svým obyvatelům jej využívat. Pokud tak činní nedostatečně, reklamujte to.
3. Pokud obec vybírá poplatky za komunální odpad na základě obecně platné vyhlášky, můžete se po prokázání dlouhodobé nepřítomnosti placení vyhnout.
4. V případě poplatků na základě zákona o místních poplatcích platíte bez ohledu na přítomnost, rozhoduje trvalý pobyt nebo vlastnictví nemovitosti.
5. Za odpad se neplatí tam, kam doputuje, ale kde vznikl.

PSALI JSME:
Pronajala si chalupu. A s ní i nevraživého souseda

Zavřít reklamu ×
  1. A jak je to v případě, kdy problémová osoba má trvalé bydliště úplně jinde než bydlí na základě nájemní smlouvy, nebo má bydliště na MÚ a bydlí bez smlouvy, neplatí nic a trousí odpadky po okolí a sousedech?

    • Na takové si nikdo netroufne a aby se pokryly náklady, zvedne se cena za popelnice těm, kteří dodržují zákony a chovají se slušně.

    • Obce si prostě v případě chatařů vylepšují rozpočet. V mém případě kdy trávím na chatě cca 40 dnů v roce,platím za 6ks 15 litrových plastových pytlů naplněných běžnými odpadky z domácnosti 800,-kč stejně jako obyvatelé v obci žijící. Dříve jsem si každý týden odpadky odvezl do místa bydliště kde si platím popelnici. A podotýkám že odpad třídím a místní se tím ani neobtěžují, na vsi se to nějak nenosí.

  2. takže platím za odpad doma plnou taxu a na chatě taky. není to nemravné náhodou? tvořím odpad tam, kde jsem, pokud jsem půl roku na chatě, měl bych platit všude jen polovinu.

  3. Chataři dlouho dobu u nás odhazovali odpadky podél cest při cestě domu. To je normální?
    Nebo si domů koupí nový spotřebič. Ale ten starý je ještě dobrý .Tak ho vezmou na chatu.Ten z chaty vyhodí v obci do kontajneru který platí obec. Velkooběmový čtyřikrát do roka a naplní ho vždy naši chataři za jeden výkend.Ledničky,křesla,sekačky,televize,různé spotřebiče a všelijaké krámi.
    Stále nemají platit?

  4. Co ukládá zákon chataři je probíráno horem dolem ale co ukládá zákon obcím? Pokud obec zruší sběrné místo v chatařské osadě a zruší pytle na odpadky, zruší složenky a nakonec se rozhodla, že chataři musí svážet odpad do několik km vzdáleného místa přímo v obci. Pro toho kdo má dopr.prostředek je to možná jednoduché, na rozdíl ode mne (83let,auto neřídím), i tak může svážet odpadky skutečně v místě.trv bydliště. Nemohl bych přestat platit, když obec neplní druhou polovinu znění zákona ohledně svozu a musím svoz dělat sám? Či jak se té aroganci obce bránit?

Napsat komentář: Redakce Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Právo

Divoké parkování se nevyplácí

Pod sjezdovkou jste zaplatili několik stovek parkovného, ale když se po lyžování vrátíte k vozidlu, čeká vás nemilé překvapení. Auto je poškozené či vykradené. Je poškozená karoserie, nebo je pryč nejen vybavení …

Posílají vás rozměnit bankovku? Porušují zákon

Jéé, já nemám zpátky. To si musíte rozměnit! Tak tuhle větu jsme u pokladen slyšeli u mnohokrát a patrně nám pokaždé zrychlila puls. Ani zdaleka to není jen ozvěna dávných časů, kdy pracovníci služeb měli na paměti …

Obral vás kamarád? Bojujte!

Už se vám stalo, že se na váš úkor někdo jiný obohatil? Nemuselo jít o krádež, podvod či jiný úmyslný trestný čin, dokonce ani nešťastnou shodu okolností, a přesto jste přišli o peníze? Prostě jste se snažili někomu …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.