U elektronických snadno odkliknete z nabízených účtů jiný a nabízenou kontrolou už se příliš nezdržujete. Hrozící finanční ztráta se pak odesilatel musí bránit administrativními kroky a při tom se obrnit trpělivostí a mít i kus štěstí.
1. Pokud se peníze nevrátí během několika dní zpět, kontaktujte neprodleně svoji banku.
2. Když příjemce odmítne peníze vrátit, obešlete jej (nejlépe písemně formou) s žádostí o navrácení peněz. Dalším krokem je žaloba.
3. Neohlásit, nepřiznat a nevrátit cizí peníze na vlastním účtu je (v návaznosti na výši částky) trestným činem.
Od příštího roku by měly některé banky nabízet klientům možnost zadávat reklamaci chybné platby elektronicky.
Služba souvisí s novými standardy České bankovní asociace při součinnosti bank. Výsledkem je, že klienti by na své vrácené peníze měli čekat podstatně kratší dobu.
Zatím reklamaci chybně zadané platby nabízejí pouze Komerční banka a Reiffeisenbanka při využití svého internetového bankovnictví.
Zprostředkovatelem je banka
Pokud peníze zašlete na špatný účet, tento krok už prakticky vrátit nelze, jestliže jste neodložili datum splatnosti. V zásadě záleží na tom, na jaký účet jste finance zaslali. Tou nejlepší ze špatných variant je, že vámi zadané číslo účtu neexistuje a peníze v řádu dní se vám vrátí.
Pokud si vaše peníze cizí účet najdou, svou banku co nejdříve informujete o chybě a žádáte navrácení platby. Musíte při tom dokázat, že jste odeslali omylem dotyčnou platbu. Vaše banka následně působí jako zprostředkovatel a osloví buď příjemce platby, pokud má také účet u ní, nebo příslušnou banku, kam omylem zaslané peníze doputovaly. V obou případech příjemce chybné platby od banky obdrží žádost, zda by peníze mohl zaslat zpět.
Raději si to nechám
Horší varianta nastane, když omylem zašlete peníze na účet osoby, která nedávno zemřela, nebo jej dokonce má obstavený exekutorem. Peníze totiž nevrací banka, ale pouze majitel účtu. A když s nimi nemůže disponovat?
V prvním případě to znamená dokazování v průběhu dědického řízení a až několikaleté čekání na jeho ukončení, ve druhém se nešťastník může jen modlit, jestli mu exekutor peníze uvolní. Povinnost to není, takže pravděpodobnost úspěchu je malá.
A největší potíže nastanou, když se nezaslouženě obdarovaný rozhodne peníze, které mu přistály na účtu, nevrátit. To není zase tak nečekaná a výjimečná situace, jak o tom svědčí několik let starý případ mladíka, který na účtu objevil nečekaného půl milionu korun.
Hotovost z účtu okamžitě vybral, na výzvy banky nereagoval a samozřejmě se nesnažil peníze vrátit, protože je rychle utratil. Byl obviněn z trestného činu zatajení věci se sazbou až pět let vězení.
Štafeta se vrací nešťastníkovi
V okamžiku, kdy je jasné, že příjemce omylem získané peníze vrátit odmítá, případně nekomunikuje, banka předá pomyslnou štafetu zpátky nešťastnému odesilateli, aby svůj nárok uplatnil soudní cestou. Podle občanského zákoníku jde za těchto okolností ze strany příjemce přinejmenším o neoprávněné obohacení.
Odesilatel by jej měl co nejdříve kontaktovat (údaje získá od své banky, pozn. aut.), nejlépe písemně, s žádostí o navrácení peněz spojenou s hrozbou žaloby. Když tento pokus nedopadne úspěšně, následuje žaloba provázená tichými modlitbami, aby protivník měl z čeho vracet i za pár let, až vaše soudní řízení přijde na řadu.
A co „vylepšení“ vašeho účtu?
V souvislosti s cizími penězi na účtu však může nastat problém opačný, že se totiž přes váš účet přelijí peníze (obvykle z trestné činnosti), aniž byste o tom měli tušení. Anebo dokonce s vaším souhlasem, často za provizi, ale bez toho, že byste domysleli důsledek takto poskytované služby.
Stát se tzv. bílým koněm, tedy poskytnout svůj účet někomu jinému, je v lepším případě porušením obchodních podmínek banky, protože nakládat s prostředky na účtu může pouze klient jako oprávněná osoba, případně jeho zmocněnec.
Mnohem závažnější je však hrozba spáchání trestného činu, protože přijetím peněz pocházejících z trestné činnosti, případně jejich manipulací (přeposláním, utrácením, ponecháním si provize) pomáháte legalizovat výnosy z trestné činnosti. Co hrozí? Podle výše způsobené škody a vlastního obohacení až pět let vězení.
V každém případě platí, že o penězích, které se na vašem účtu objeví nečekaně a je jasné, že vám nepatří (podle doby a důvodu zaslání, výše částky, údajů o odesilateli atd.), informujte neprodleně svoji banku.
Ochrání novinka zmatkáře?
Banky připravují další novinku, která by údajně měla omezit část chybně zadaných plateb. Jde o provedení plateb přes registr čísel účtů spárovaných s mobilními čísly jejich majitelů, který bude provozovat centrální banka. Před odesláním platby se zobrazí jméno příjemce, které je s daným telefonním číslem spárované.
Jak ale tato novinka pomůže těm, kteří se při zadávání elektronického příkazu k platbě nesoustředí, případně jak je uchrání před nepoctivými příjemci, to ukáže až čas.
