Vyhazování peněz v Praze. Akce typu Vysadíme milion stromů pro Prahu jsou nesmyslné, říká arborista

Zní to parádně. Bude z milionu opravdu milion? „Povedlo se! Vysázeli jsme v Praze za necelé 4 roky už přes 500 000 stromů! Plníme tak slib, který jsem dal Pražanům během kampaně 2018: Že vysázíme milion stromů za 8 let. Někteří kritici tomu tehdy nevěřili a přišlo jim to nemožné. Ale já se řídím přesvědčením, že když se chce, tak to jde,“ píše hrdě na svém facebookovém účtu odstupující primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti).
Než se zavázat k výsadbě milionu stromů bez správné péče, je lepší vysadit ‚pouhých‘ deset tisíc, a postarat se o ně all inclusive, domnívá se arborista Michal Braunč. Ilustrační foto: Depositphotos.com

„Sázíme stromy jak ve městě, tak ve vnějším prstenci kolem Prahy. Navíc dbáme na druhově pestrou skladbu a vhodný výběr stromů pro lepší odolnost vůči kůrovci i klimatických změnám. Postupně také zavádíme smysluplné systémy zavlažování, například pomocí nádrží na zachytávání dešťové vody,“ uvádí dále Hřib na webových stránkách projektu.

„Akce typu vysadíme milion stromů na mě působí trochu jako červený hadr na býka. Mají v lidech probudit dojem maxima pro životní prostředí. Milion je přece moc pěkné číslo. Můžete klidně vysadit milion stromů, ale kolik se jich udrží? Z kolika z nich opravdu vyroste velký, statný strom?“ řekl pro portál FAEI.CZ arborista Michal Braunč.

Podle něj musí být především stromy vysazované správně, což může být mnohdy technicky náročné a tedy drahé, a musí následovat kvalitní povýsadbová péče, která podle jeho názoru trvá minimálně tři roky.

PSALI JSME:
Proč je těžba dřeva a jeho další využití pro planetu přínosem?

„Co říkám, není nic objevného. Vysazujeme stromy do agresivního prostředí měst, a pokud je tam chceme udržet, musíme zkrátka na každý strom vynaložit nemalé prostředky. Stromy vysazované před sto lety se ani zdaleka nemusely prát o život tak jako dnes. Jsem moc zvědavý, jestli po pompézních statistikách o stromech vysazených, budou následovat i statistiky, kolik jich do deseti let uhynulo,“ říká se skeptickým tónem Braunč.

Stejný názor má i Jakub Bříza, který příspěvek primátora Hřiba okomentoval na facebooku: „Nestačí jen vysázet, ale i se o ně následně starat, jinak jsou to vyhozený peníze. Dále je nutno se starat i o stávající zeleň, nejen zjišťovat stav a v momentě, kdy se objeví jen sebemenší náznak chřadnutí stromu, ho dávat automaticky pryč.

Na našem sídlišti se v poslední době vysadilo zhruba tolik stromů, kolik jich bylo pokáceno, takže místo relativně vzrostlých stromů, co dělaly nějaký stín, tu máme nějaký šidítka, co ten stín ještě dalších deset let dělat nebudou. A to se vyplatí. Tak hlavně že sázíte.“

PSALI JSME:
Napadené stromy volají o pomoc. Vydávají specifickou vůni

Dospělé stromy nejsou jednoduše nahraditelné, a mladé výsadby až příliš často nemají dlouhou životnost. To jsou důvody, proč se arboristé, dendrologové, lidé z orgánů ochrany přírody snaží velké stromy udržet na stanovištích co nejdéle. A to i za cenu zvýšených nákladů.

„Než se zavázat k výsadbě milionu stromů bez správné péče, je lepší vysadit ‚pouhých‘ deset tisíc, a postarat se o ně all inclusive,“ dodává Braunč.

S podobným projektem, jako Praha, přišla v loňském roce například také pojišťovna MetLife, která se zavázala vysadit pět milionů stromů po celém světě, a to především v oblastech ohrožených přírodními katastrofami. Do konce roku 2022 jich po celém světě vysadila více než 200 tisíc, jak společnost informovala v tiskové zprávě.

Ilustrační foto: Depositphotos.com

PSALI JSME:
Jmelí, symbol Vánoc, ve velkém zabíjí stromy

Zavřít reklamu ×
  1. Bydlím v Satalicích, v rámci této akce zde bylo vysazeno tisíce stromů. Krásně odrůstají, jsou z nich již mlaziny o výšce 6-10 m. samozřejmě některé zašly, ale relativně málo. V místě původních polí jsou zde lesy, či snad lesoparky. Rozhodně to velkou cenu má. Samozřejmě, v centru je situace jiná, nejsou zde místa, kam lze nové stromy dát kvůli chaoticky vedeným sítím. Tak se nahrazují nemocné za nové, mladé. Pro odborníky na stromy může dávat smysl raději za veliké peníze stromy pečlivě léčit, nebo vysazovat zde extrémně drahé vzrostlé stromy. To se dělá v bohatších městech (výsadba vzrostlých stromů), ovšem i tam jen v malém počtu. Samozřejmě stromy ve městě potřebují velkou péči. Ovšem prstenec nových lesů na okraji Prahy má veliký smysl pro přírodu (navazující živá složka). Jistě objektivně větší větší než občasný draze opečovávaný strom na sídlišti či v centru, což zase jistě ocení více obyvatelé. Třeba v Satalicích je plocha nových výsadeb zcela špičková v rámci celé Prahy v množství různých druhů ptáků a vyhledávaná ornitology pro kroužkování. Nestavme to proti sobě, nehledejme chyby na dobrém projektu.

  2. Ještě snad, z dlouhodobého hlediska je ta výsadba nových lesů unikátní a důležitá. Les zde bude ještě za 100 let. Kdyby zde nevznikl, je docela možné, že by tato pole byla postupně zastavěna nebo využita pro dopravu. Zrovna v Satalicích přesně takové návrhy existovaly. Takže ta pole včas zalesnit, je dlouhodobá výhra pro přírodu. Arboristé by jistě dali přednost ušetřené miliardy raději utratit za jejich špičkovou péči o stávající stromy v centru Prahy. Je to o prioritách. Stromy si jistě péči zaslouží. Ovšem program zalesňování by za mne neměl skončit, ale naopak pokračovat. Snad někde stromy fakt uschnou, ale vysazené plochy, které znám naopak velmi krásně rostou (Satalice, Kbely, Letňany). Třeba by měl redaktor požádat o názor i příslušné úředníky magistrátu, jistě by se dozvěděl přesně, kolik uhynulo a kolik zdárně roste. Pro úplnost, jsem učitel, nemám na zalesňování žádný vlastní finanční zájem.

  3. Podle mých zkušeností z Prahy 4 za posledních asi 10 let se tu stromy hlavně kácí, patrně za účelem zisku, neboť byly zdravé. Na stížnosti odbor prostředí MČ reagoval, že tomu nerozumím. Pořezané dřevo vypadalo zcela výběrově. Nemohu se vyjádřit k nejposlednějšímu roku.

  4. Tohle ovšem není nová situace. Mám v procházkové vzdálenosti od domu nejeden pás 20-30 let starou monokulturu smrku kterou jaksi nikdo neprořezal takže je hustá a vyhnaná nahoru (diskuzi o smrkové monokultuře tady nechci vést). Zatím se to drží naživu ale až to začne prosychat tak to bude šrumec. Pokud si představím že někdo takhle zvorá všechnu výsadbu po kůrovcech (a to tu smrky jinak prakticky nezůstali) tak nevím nevím…

    Tyhle nablblé hurá akce nejsou ničím novým za Marie Terezie to tu začalo velkým kácením a od té doby to jde jeden „dobrý nápad“ za druhým.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB