„Vyrobit Řád Bílého lva, kde je transparentní rubínový smalt, to je opravdu oříšek,“ říká mistr Petr Kazda

Rozhovor
„Ryzí zlato je opravdu stálé. I mince, které se vyráběly před tisíci lety, jsou pořád stejné. Ale umět vyrobit Řád Bílého lva, kde je transparentní rubínový smalt, to je opravdu oříšek,“ říká v rozhovoru mistr uměleckých řemesel Petr Kazda.
Petr Kazda je mistrem uměleckých řemesel. Rytectví a zlatnictví se věnuje přes padesát let. Foto: BH Securities

Spolupracujete se spoustou společností na zakázkové výrobě, kterou práci ale máte úplně nejraději, u níž si říkáte, to je ono, to dělám moc rád?
Každá práce je zajímavá. Začínal jsem jako rytec a naučil jsem se trochu zlatnického řemesla, fasovat brilianty a například cizelovat. To je technika, kdy máte měděný plech, který si nalepíte na vláčný tmel. A když si tam nakreslíte nějakého ptáčka, tak se to pak zezadu vyklepává.

To jsou techniky, které mě baví. To je naše výroba. Když jsme začali dělat i státní vyznamenání, tak tam přibyl ještě obor smaltování. Na Řádu Bílého lva je transparentní rubínový smalt. A to je opravdu oříšek, aby ta barva nezmizela, nezčernala nebo se nespálila, protože to máte třikrát v peci.

Mohl byste trošku přiblížit systém výroby od myšlenky, že vznikne třeba Řád Bílého lva, až po hotový výrobek? Jak se postupuje?
Na počátku uděláme ze sádrového modelu model z pryskyřice, který je třikrát až pětinásobně větší, než samotné razidlo. Model pak redukujeme na fréze, které se říká reducírka, z čehož vznikne 3D rytina.

Jakou další cestu musí řád ujít?
Vždycky děláme pozitivní razidlo. Výtvarník, když třeba dělá portrét, tak ho neumí udělat negativně. A pozitivní ražba vznikne jen z negativního razidla. Po redukci uděláme ryteckou kontrolu detailů, které se musí upravit.
Hotové ocelové razidlo se musí zakalit, ocel je sice tvrdá, ale kdyby se nezakalila, tak by se zdeformovala. Zakalíme v peci při 870 stupních a až razidlo ztvrdne, tak se může potom znova mačkat do oceli. K tomu máme hydraulický lis, my pak musíme kontrolovat, jestli se v ražbě všechno objeví.

PSALI JSME:
Největší částky na Aukru utrácejí sběratelé mincí

Jak probíhala ražba zlatých mincí a dalších platidel ještě před naším letopočtem? Tyto technologie přeci neexistovaly…
Dělali to profesionální rytci a byly na to specializované dílny. Oni to ryli hned do negativu podle kresby, určitě nemodelovali ze sádry. I dnes, kdy pracujete pomocí negativů a vidíte to všechno obráceně, tak je to opravdu dost složitá práce. V minulosti to zkoušeli pomocí obtisku do nějaké hmoty, aby si zkontrolovali, jestli je razidlo, jak má být. Zkrátka si to ryli ručně přímo do oceli.

S jakými typy materiálů pracujete? Nejprestižnějším a nejdražším je zlato, ale jeho cena je enormní. Jsou další zajímavé kovy, které jsou vhodné pro výrobu mincí a medailí?
Po zlatě je stříbro, které dneska stojí asi 20 korun za gram, zatímco u zlata je to úplně někde jinde. Stříbro je teplým, pěkným kovem, když do něho vyrazíte a opatinujete ho, tak má nádhernou barvu. Stříbro je určitě na výrobu medailí a mincí ideální.

PSALI JSME:
Známky: Mauritius je nejlepší investicí všech dob

A pak je tady tombak, který vypadá jako bronz, ale je z 90 procent měď a z deseti procent zinek. Má moc pěknou hnědou barvu a je hodně podobný podobný bronzu, na rozdíl od něj se do tombaku dobře razí, protože je tvárný, zatímco bronz můžete jen odlévat. S palladiem nepracujeme.

O zlatu se říká, že je to kov, který je naprosto inertní a který zůstává stejný po řadu let. Máte desítky let zkušeností, je to pravda, nebo zlato, které třeba někde leží dekádu, nakonec vypadá jinak než zlato, které je nově vylité?
Když máte ryzí zlato, mělo by být stálé, ale třeba ve 14karátovém zlatu je přísada mědi a stříbra, takže se může stát, že časem chytí nějakou patinu. Ryzí zlato je opravdu stálé. Takže třeba i mince, které se vyráběly před tisíci lety, jsou pořád stejné.

PSALI JSME:
Kremnický desetidukát se vrací na Slovensko. Za rekordních 30 milionů korun

Kromě mincí a medailí se ještě věnujete dalším předmětům. Zaujala mne vysokoškolská žezla a různé náhrdelníky, které nosí starostové, primátoři či akademičtí hodnostáři. Jak jste se k tomu dostal a jaká to má specifika?
To je moc hezká a zajímavá práce. Máte žezlo, které má metr a na něm jsou použity přírodní kameny, je tam třeba soustružnické práce a musíte to spasovat dohromady, protože musí být rozebíratelné, aby se to dalo časem opravovat.
Hlavní roli tam samozřejmě hraje výtvarník, který nám dodá výkresy, popřípadě třeba i malý model. Děkanské a rektorské řetězy, nebo ty pro starosty měst a obcí zase stojí na medaili, která visí na krku. Tam je třeba spojovacích článků a existuje nekonečné množství zajímavých tvarů a spojení.

Autor je spolupracovník redakce. Další jeho rozhovory se zajímavými osobnostmi najdete na Offline Štěpána Křečka
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Bezhotovostní společnost se neosvědčila. Doklady ale možná už brzy budeme nosit v telefonu, říká šéf Státní tiskárny cenin

Zavřít reklamu ×
  1. To jsou články jak noha – jen obličejovka pána a to je vše. Kde je nějaký doprovodný fotografický materiál? Třeba foto z dílny, foto toho Řádu Bílého lva, abychom měli představu, co je to transparentní rubínový smalt, prostě nic. Pán dělá zajímavé věci, ale čtenáři z jeho šikovnosti neuvidí vůbec nic.

Napsat komentář: Dáša Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.