Výrobní aktivita se tak ještě více přiblížila protějškům v eurozóně, kde index dosahuje ještě o něco výše. „Příběh zůstává obdobný, jako v minulých měsících. Na aktivitu příznivě doléhá uvolnění protipandemických opatření a růst důvěry v budoucnost,“ informoval redakci Michal Brožka, ekonom Komerční banky.
Podle něj sice roste výroba a zakázky, ale přetrvávající narušení subdodávek omezuje produkční kapacity, prodlužuje dodávky a tlačí na růst cen. Vyšší ceny vstupů se firmy snaží přenášet na zákazníky a zdražování na výstupech je údajně nejrychlejší od ledna 2003. Podle zprávy PMI zrychlil i růst zaměstnanosti.
Problémy v dodavatelských řetězcích pravděpodobně přetrvají i ve druhé polovině letošní roku, usoudil Brožka, ale v příštím roce by mohlo docházet ke zlepšení. „Budoucí vývoj je samozřejmě stále velmi nejistý, nicméně letošní výkon průmyslu by s ohledem na dosavadní vývoj a ústup epidemie mohl dosáhnout cca jedenácti procent,“ predikoval.
Průzkum mezi českými průmyslníky však podle ekonomů současně potvrdil pokračující problémy s nedostatkem některých výrobních vstupů, jež vedly k nejrychlejšímu růstu rozpracovanosti od ledna 2011.
„Nedostatečná nabídka výrobních komponent spolu s významným růstem cen základních komodit vedla k výraznému zvýšení výrobních nákladů. To vytváří i tlak na růst konečných cen pro zákazníky, který v červnu dosáhl nejvyššího tempa od roku 2003,“ sdělil redakci ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
„Stejně jako v předchozích měsících tak průzkum PMI kromě silného růstu aktivity v tuzemském zpracovatelském průmyslu zároveň hlásí zvyšující se inflační tlaky,“ potvrdil redakci Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE.
Nárůst důvěry podpořil jak zvyšující se objem produkce, tak i růst počtu nových zakázek, který byl nejrychlejší od konce roku 2017. „V obou případech pozitivně působilo především významné rozvolnění protiepidemických opatření, které vedlo ke zvýšení poptávky jak z tuzemska, tak i ze zahraničí,“ uvedl Gürtler.
Podle Radomíra Jáče bylo tahounem zlepšování podmínek v tuzemském průmyslu uvolňování omezení souvisejících s pandemií, rostoucí poptávka v domácí ekonomice a zlepšující se situace v tomto sektoru v Německu a eurozóně obecně.
Zpřesněný odhad německého a celoevropského PMI ze zpracovatelského průmyslu přinesl mírné zlepšení. Německý PMI za červen byl revidován z 64,9 bodu na 65,1 bodu, PMI za celou eurozónu pak z 63,1 bodu na 63,4 bodu. „Také indexy PMI v sousedním Polsku i Maďarsku vykázaly rovněž silný nárůst,“ konstatoval Michal Brožka.
Zajímavé bude podle Jáče sledovat, zda zkrocení pandemie povede v dalších měsících také k nižším komplikacím v dopravě a v dodávkách a zda z pohledu výrobců klesnou související náklady anebo zda oživení aktivity v průmyslu sebou přinese dlouhodobější tlak směrem k růstu nákladů pro výrobce i cen výrobků pro odběratele včetně finálních spotřebitelů.
„Rok 2020 přestavuje nízkou srovnávací základnu s tím, jak po několik týdnů na počátku jara byla průmyslová výroba v důsledku první vlny pandemie uzavřena,“ připomněl Radomír Jáč a dodal: „Za rok 2020 jako celek tuzemská průmyslová výroba klesla o 7,2 procenta, za celý rok 2021 čekám růst zhruba v oblasti 12,5 procenta.“ Zejména období letošního března až května podle něj zaznamenají velmi silný meziroční růst průmyslové výroby.
„Index PMI i zveřejněná data o hrubém domácím produktu (HDP) za první čtvrtletí ukazují šanci na příznivější ekonomický vývoj v letošním roce. Rizikem stále zůstává pandemie, nicméně zdá se, že větším limitem budou nyní opožděné subdodávky,“ uzavřel Michal Brožka z Komerční banky.
