Jeho vítězství pak potvrzuje určitý rostoucí izolacionistický pohled Američanů na svět. Těch nejistot je v každém případě o něco méně, víme trochu více co čekat, přece jen jsme již vládnutí Donalda Trumpa jednou zažili. Jaký by mohl být nejbližší výhled pro ekonomiku a trhy?
Trhy hodně počítaly s nejistotou, jak se blížily průzkumy, které hovořily spíše pro Trumpovu vítězství. Zlato začalo oslabovat pod „zpevněním“ dolaru a „zacenění“ očekávání vyšších dolarových sazeb. Ty implikují ze jména jednu věc, Trumpova politika bude jednoznačně proinflační, a to ze dvou pohledů.
Prvním je poměrně razantní politika obchodních cel. V této věci Trump uvažuje až 60% cla na dovoz zboží do USA a ukončení environmentálních politik z pera předchozího prezidenta Joea Bidena, v neposlední řadě prudké snížení firemních daní až o pět procent.
To všechno významně zatíží americký statní rozpočet, který již nyní hospodaří často se schodky kolem dvou bilionů dolarů, a tedy až sedmiprocentním deficitem v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP). Celkové zadlužení USA pak může za Trumpova vládnutí snadno překročit až 107 procent.
Osobně jsem zvědav, jak do americké cenové hladiny promluví již tak utažený trh práce – ten by hodně podpořily Trumpovy uvažované deportace imigrantů. Tento krok by podpořil nedostatek pracovníků v určitých odvětví, jako je stavebnictví nebo průmysl.
Připomenu, že už tak nezaměstnanost v americké ekonomice zůstává na historické poměry relativně dost nízká. Dosahuje pouhých čtyř procent.
V příštích měsících si tak postupně mohou trhy uvědomit vyšší očekávané sazby, přetrvá tak pojem „higher for longer“ (výše a déle, pozn. red.) u amerických sazeb, vyšší inflaci, která bude mít určitě spíš pozitivní dopad na drahé kovy a ostatní komodity – ty mohou portfolia chránit proti nabídkovým šokům. Těch nebude za Trumpova vládnutí málo.
V neposlední řadě bude mít vládnutí Donalda Trumpa vliv na otázky geopolitické. Trump se netajil odporem dál podporovat Ukrajinu v boji proti Ruské federaci. V tomto směru bych očekával, že to může mít negativní dopad na americké producenty zbrojních systémů, a naopak pozitivní na ty evropské.
Evropa si totiž za jeho vládnutí bude muset daleko více poradit sama. Na přetřes se tak dostane, zda by řada vyspělých zemí neměla ze svých rozpočtů dávat na obranné politiky více než tři procenta v poměru k HDP.
Autor je hlavní ekonom společnosti Argos Capital
(Redakčně upraveno)
