Vyšší důchody a nižší daně podpoří spotřebu. Domácnosti budou mít letos navíc 30 miliard

Analýza
Na přelomu loňského a letošního roku nabyla účinnosti dvě vládní opatření, která mají pomoci bojovat se současnou koronavirovou krizí a podpořit spotřebu domácností. Jde o jednorázový příspěvek všem starobním, invalidním a pozůstalostním důchodcům a také o zrušení superhrubé mzdy a s tím spojených daňových úprav.
Ochotu domácností utrácet by mělo podpořit i to, že současná krize zatím nevedla k poklesu disponibilních příjmů. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Tato studie ukazuje, že obě tato opatření mohou mít z důvodu plošného působení silný vliv na spotřebu domácností. Podle našich výpočtů by vyšší důchody měly vést k dočasnému nárůstu spotřeby domácností o necelá dvě procenta, v případě nižších daní pak k déletrvajícímu zvýšení až o 3,4 procenta.

Současná situace spojená s vysokou mírou nejistoty a s uzavírkami ekonomiky však může přenos vyšších příjmů do spotřeby významně ovlivnit, ať už jde o samotnou výši výdajů nebo o jejich rozložení v čase.

Koronavirová pandemie a s ní spojené uzavírky ekonomiky s sebou přinesly významné negativní dopady do hospodaření domácností a firem. Spolu s restriktivními opatřeními zavedla česká vláda řadu podpůrných programů s cílem tyto dopady zmírnit.

Tato analýza se zaměřuje na ty, které působí na straně domácností. Významný vliv má v tomto ohledu zejména program Antivirus, v rámci něhož stát kompenzuje zasaženým firmám část, či v případě úplného uzavření provozu celý objem mzdových nákladů.

Ve výsledku tak prozatím nedošlo k výraznějšímu nárůstu nezaměstnanosti, ani k poklesu příjmů domácností. To dokazuje vývoj hrubého disponibilního důchodu, který v sektoru domácností i přes hluboký propad ekonomiky pokračoval v prvních třech čtvrtletích loňského roku v meziročním růstu.

Nižší dynamiku finančních prostředků plynoucích domácnostem z výplaty mezd více než vyvážily příspěvky od státu ve formě sociálních dávek. Ty přitom zahrnují, mimo jiné, jak výplaty ošetřovného a nemocenských dávek, tak i kompenzační bonusy živnostníkům, kteří jsou ze statistického hlediska také řazeni mezi domácnosti.

S přelomem loňského a letošního roku vešla v platnost další dvě vládní opatření, jejichž cílem je podpořit spotřebu domácností. Oproti výše uvedenému programu Antivirus však nejde pouze o podporu přímo zasažených subjektů, nýbrž o plošný nárůst příjmů většiny domácností.

Řeč je o jednorázovém peněžním příspěvku všem osobám pobírajícím starobní, invalidní nebo pozůstalostní důchod a o zrušení superhrubé mzdy spolu s implicitním snížením sazby daně z příjmu fyzických osob a zvýšením základní daňové slevy na poplatníka (souhrnně označováno také jako daňový balíček – pozn. aut.).

PSALI JSME:
Daňový balíček prošel

Všechna tato opatření vedla či povedou k výraznému nárůstu příjmů a z důvodu již zmíněného plošného působení mají potenciál významně ovlivnit další vývoj spotřeby domácností, potažmo celé ekonomiky.

Jednorázový příspěvek ve výši pět tisíc korun byl v průběhu první poloviny prosince loňského roku vyplacen všem osobám pobírajícím jeden z výše uvedených typů důchodů. Částka tohoto příspěvku byla stejná pro všechny důchodce bez ohledu na to, v jaké výši svůj důchod běžně pobírají.

Podle posledních dostupných dat ČSSZ za třetí čtvrtletí loňského roku nějaký typ důchodu pobíralo v ČR celkem 2,9 milionu osob, z toho bylo 83,4 procenta starobních důchodců, 14,6 procenta důchodců invalidních a dvě procenta osob s nárokem na pozůstalostní důchod.

Tabulka výše nabízí ještě podrobnější členění a zahrnuje také průměrný čtvrtletní příjem jednoho důchodce v dané kategorii. Tento příjem je vypočítán jako trojnásobek průměrného měsíčního důchodu ve třetím čtvrtletí loňského roku v dané kategorii důchodců.

Poslední sloupec tabulky pak obsahuje procentní nárůst čtvrtletního příjmu plynoucího z jednorázového prosincového příspěvku. Při zohlednění vah jednotlivých skupin důchodců došlo v posledním čtvrtletí loňského roku ke zvýšení jejich čtvrtletního příjmu v průměru o 13 procent. Objem vyplacených důchodů tak v tomto čtvrtletí vzrostl o bez mála 15 miliard korun, což je zároveň i dopad toto opatření do státního rozpočtu v loňském roce.

Domácnosti důchodců mají obecně vysoký sklon ke spotřebě a podle posledních dostupných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) za rok 2018 vydaly na spotřebu 82 procenta svých příjmů. Mírně nad 80 procent se tento sklon pohyboval také v přechozích letech.

Z celkového objemu 15 miliard korun by tak důchodci měli na spotřebu podle našeho odhadu vydat o 12 miliard více, což jsou necelá dvě procenta celkové spotřeby domácností ve třetím čtvrtletí loňského roku. Vztáhneme-li tento objem k celkovému hrubému domácímu produktu (HDP) v loňském roce (při předpokladu jeho celoročního poklesu o 6 %, pozn. aut.), tak těchto dvanáct miliard činí zhruba 0,2 procenta.

PSALI JSME:
Důchodci bez důchodu. Přibývá seniorů bez nároku na penzi

Zatímco jednorázový příspěvek představuje pouze dočasné navýšení důchodů, zrušení superhrubé mzdy a s tím spojených daňových úprav povede k déletrvajícímu zvýšení příjmů velké části českých domácností. Podle záměru vlády by nižší daňová zátěž měla platit alespoň po dobu letošního a příštího roku.

Průměrná čistá mzda by tak vlivem všech zmíněných daňových úprav měla od ledna letošního roku vzrůst za jinak neměnných podmínek o 7,7 procenta. Procentní nárůst na úrovni jednotlivých příjmových skupin se liší jen nepatrně.

V případě příjmu ve výši minimální mzdy, která je od ledna letošního roku 15 200 korun hrubého, činí nárůst 7,9 procenta. Na druhé straně příjmového spektra, při hrubé mzdě ve výši 130 000 korun měsíčně, pak dojde ke zvýšení o 7,5 procenta.

Při průměrném růstu čistých mezd a platů o 7,7 procenta od ledna letošního roku by celkový disponibilní příjem domácností měl vzrůst z titulu zmíněných daňových úprav v každém čtvrtletí letošního roku meziročně o necelých 30 miliard korun.

Sklon ke spotřebě domácností zaměstnanců přitom podle posledních dostupných dat ČSÚ za rok 2018 je 77 procent. Jak ukazuje výše uvedený graf sklonu ke spotřebě podle tzv. kvintilového rozdělení příjmů domácností, nízkopříjmové domácnosti mají vyšší sklon ke spotřebě, než domácnosti vysokopříjmové.

Podle dat z roku 2016, dvacet procent domácností s nejnižšími příjmy vydalo na spotřebu 87 procent čistých peněžních příjmů, zatímco tento poměr u pětiny domácností s nejvyššími příjmy činil jen 68 procent.

Zůstane-li průměrný sklon ke spotřebě ve výši 77 procent stejný i v letošním roce, vládní daňové úpravy by měly vést ke zvýšení čtvrtletní spotřeby domácností o přibližně 23 miliardy korun. Vztáhneme-li tuto částku k celkové spotřebě domácností ve třetím čtvrtletí loňského roku, nárůst činí výrazných 3,4 procenta.

Při porovnání s očekávaným hrubým domácím produktem za celý letošní rok (pozn. aut. – za předpokladu poklesu ekonomiky v loňském roce o 6 % a jejím růstu o 3 % letos), pak zvýšení celoroční spotřeby plynoucí z nižších daní z příjmu (za celý rok tedy cca 90 mld. Kč) dělá 1,6 procenta HDP. Ochotu domácností utrácet by měla podpořit i výše zmíněná skutečnost, že současná krize zatím nevedla k poklesu disponibilních příjmů.

PSALI JSME:
Těší se vaše peněženky na rok 2021?

Současná situace je však stále spojena s vysokou mírou nejistoty ohledně dalšího vývoje ekonomiky, která se může na druhou stranu projevit v alespoň částečné preferenci úspor nad spotřebou. Tohoto jsme byli svědky v průběhu loňského roku, kdy míra úspor českých domácností vystoupala v druhém čtvrtletí na rekordních skoro 20 procent. Po uvolnění protiepidemických restrikcí sice došlo ve třetím čtvrtletí k mírnému poklesu, i tak však míra úspor zůstala nad obvyklými hodnotami.

I kdybychom však počítali se sklonem ve výši pouze 60 procent či dokonce 50 procent, pak by i tak mělo dojít k nárůstu celkové spotřeby domácností o stále výrazných 2,6 procenta, resp. o 2,2 %. Samotnému přelití vyšších příjmů domácností do spotřeby může bránit také přetrvávající uzavírka ekonomiky a pozitivní efekt tak může nastat až se zpožděním (totéž platí i v případě jednorázového příspěvku důchodcům – pozn. aut.).

Závěrem tohoto textu je třeba zdůraznit, že předkládaná studie se zabývá pouze krátkodobými dopady vládních opatření v oblasti podpory příjmů do spotřeby domácností. Výsledky ukazují, že tato opatření mohou spotřebu domácností významně podpořit.

Zároveň však povedou k výraznému zvýšení vládního dluhu (ve výši cca 90 mld. Kč ročně), když výpadek na příjmové straně státního rozpočtu související s nižším zdaněním příjmů fyzických osob není kompenzován na straně výdajů.

V případě, že by snížení daní bylo nakonec trvalé, negativní důsledky plynoucí z neudržitelného vývoje veřejných financí by s největší pravděpodobností uvedené pozitivní dopady převážily.

Zmíněná opatření v daňové oblasti by tak měla mít pouze dočasné trvání (tak, jak vláda v tuto chvíli deklaruje – pozn. aut.), případně musí být doprovázena komplexní úpravou celého daňového systému či redukcí na straně výdajů státního rozpočtu.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

×
  1. Jak už to bylo zde napsáno . Když je krize , tak lidé spíše spoří na horší časy. I v americe se to projevilo . Tam se dali šeky , ale většina zustala na učtech . Myslím že jsem četl , že příště budou poukázky s časovým omezením co poté ztratí hodnotu . Tak se ty peníze dostanou do ekonomiky .
    Dobře to udělali němci . Tu snížily dočasně DPH a tak motivují lidi k utratě v časově omezené době (pak to zase zdraží) .
    Náš problém je ten , že snížení daní pomohlo nejvíce bohatším a jak je napsáno v článku ti moc sklon k utratám nemají . Utrácejí stále stejně a o co se jim zvedne příjem spíše ušetří.
    Vyplývá zde jednoduchá věc. Náš stát má velkou závislost na spotřebních daních . Z logiky věci je tedy jasné že chudší jsou tedy více zdanováni vzhledem k poměru příjmu . Většinou je ve vyspělém světě dán duraz na korporátní a nemovitostní daně jak nás upozornuje poslední zpráva OECD . Ta upozornuje na naprosto nesmyslné zdanění nemovitostí u nás , kdy ve světě je běžné procento z hodnoty . To má zásadní vliv na využití tohoto zdroje .

Napsat komentář: Petr Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Vlna zdražování jízdného se žene Českem

Českem se žene vlna zdražování jízdného hromadné dopravy. Už v lednu vzrostly ceny dopravy Ústecka, Moravskoslezského kraje či třeba MHD v Liberci. V létě se přidají Praha a Středočeský kraj. Včera totiž pražští …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB
Rolovat nahoru