„Kvůli zastaveným náborovým procesům na Ukrajině a v Bělorusku nebyly firmy schopné obsadit řadu kvalifikovaných pozic, zejména svářečů, slévačů, kovoobráběčů, strojních zámečníků, elektrikářů, CNC operátorů a seřizovačů,“ informoval naši redakci Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment a Gi Group.

Ve snaze získat potřebné pracovníky se tak dnes firmy předhánějí v nabídkách mzdových balíčků, benefitů i nástupních a relokačních bonusů, a stále častěji využívají i agenturní zaměstnávání.

Již však nejen kvůli flexibilitě, jak bylo zvykem v předchozích letech, ale i z důvodu outsourcingu náborových procesů.

I přesto, že tři čtvrtiny zaměstnavatelů letos plánovaly zvyšování mezd, vysoká inflace způsobila, že reálné mzdy v soukromém sektoru spíš klesají. Jen jedno procento firem totiž zvyšovalo mzdy o více než deset procent. Nejvíce dopady poklesu reálné mzdy cítí tzv. modré límečky, tedy mimo jiné pracovníci z výroby, a ostatní zaměstnanci s nižší než průměrnou mzdou.

Mezi zaměstnanci výrobních firem přitom hraje finanční odměna obvykle větší roli, než u pracovníků ostatních oborů. Kvalifikovaní pracovníci z výroby jsou obvykle loajálnější, než nekvalifikovaná pracovní síla, v jejímž případě často funguje fenomén tzv. job-hoppingu, tedy střídání práce po několika měsících.

„I proto řada zaměstnavatelů zavádí nástupní bonusy, které obvykle vyplácí až po odpracovaném půl roce či dokonce delším období. Velmi časté jsou i bonusy stávajícímu zaměstnanci za doporučení nového zaměstnance. Výše obou bonusů je nejčastěji 25 tisíc, na pozici dělníka se ale může pohybovat v rozmezí od pěti do 75 tisíc,“ sdělil Galo.

PSALI JSME:
Trendem je job jumping. Neberete ani průměrnou mzdu? Změňte zaměstnavatele

Z nedávného průzkumu personální agentury Grafton Recruitment vyplynulo, že například v kraji Vysočina v červnu 2022 vyplácelo nástupní bonus 52 procent výrobních firem a finanční odměnu za doporučení nového zaměstnance dokonce plných 89 procent. „Nejvyšší aktuálně zaznamenaný bonus činil 100 tisíc na pozici seřizovače,“ doplnil ředitel Grafton Recruitment.

U běžně obsazovaných pozic platí, že v Praze jsou mzdy zhruba o desetinu vyšší, než ve zbytku ČR, rozdíl tedy není tak velký, jako například v IT. U vysoce kvalifikovaných, a tudíž často nedostatkových pozic, jsou však mzdy v regionech obvykle stejné jako v Praze a mohou být dokonce i vyšší.

Například manažer štíhlé výroby si v Praze vydělá 70-100 tisíc a v Královéhradeckém a Pardubickém kraji 80-110. Opačnou výjimkou je svářecí inženýr, který v regionech nejčastěji bere 40-50 tisíc a v Praze 45-80 tisíc. Mzdy u pracovníků výrobního provozu se nejčastěji pohybují v rozmezí 30-45 tisíc, u ostatních pozic je to v rozmezí 40-70 tisíc.

PSALI JSME:
Velká analýza platů českých zaměstnanců. Kolik berete vy?

Hranici 100 tisíc měsíčně se výrobním firmám v regionech příliš překračovat nechce. Celkem ve statistikách agentury Grafton Recruitment figuruje v sektoru výroba a inženýring jen 13 pozic se mzdou 100 a více tisíc měsíčně, ve dvou případech z toho byla ale tato mzda zaznamenána pouze v Praze. Šlo o pozice manažera BOZP/ŽP a zkušeného inženýra automatizace.

Nejlépe placenou pozicí v sektoru výroby a inženýringu je podle agentury Grafton Recruitment ředitel výrobního závodu. Nejvíce si může vydělat na Liberecku, a to až čtvrt milionu měsíčně. Tato mzda z něj dělá nejlépe placenou pozici mimo hlavní město a spolu s IT ředitelem (CIO) a výkonným ředitelem (CEO) v Praze jej řadí mezi tři nejlépe placené pracovní pozice v ČR napříč všemi obory.

Na 200 tisíc měsíčně si ředitel výrobního závodu může sáhnout ještě v Praze, Plzeňském, Ústeckém a Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Pouze ve Středočeském a Zlínském kraji může jeho mzda začínat již na 110 tisících, v ostatních regionech je spodní hranice vždy vyšší.

PSALI JSME:
O vyšší plat si řekne jen pětina Čechů, nejméně v Evropě

Personální agentura Předvýběr.cz redakci FAEI.cz informovala o čerstvých výsledcích monitoringu chování zaměstnavatelů, které už třetí rok sleduje: Přibývá firem, které nedávají uchazečům vědět, jak dopadli u pohovoru. Ve třetím čtvrtletí dostalo jenom 48 procent uchazečů o práci zprávu, jak dopadli u pracovního pohovoru.

Podle on-line průzkumu, který agentura uskutečnila mezi stovkou stálých respondentů z řad majitelů a šéfů firem, třetina z nich míní, že poskytování zpětné vazby stále není součástí firemní kultury. „Přístup zaměstnavatelů v jednotlivých měsících vykazuje výkyvy, v letošním roce je ale zřetelný sestupný trend,“ uvedl ředitel agentury František Boudný.

„U neúspěšných kandidátů je pro řadu lidí poskytování zpětné vazby vystoupením z komfortní zóny,“ vysvětlil Pavel Buryánek, personální ředitel jihočeské Madety. „Pokud najdete vhodného kandidáta na pozici, silně klesne motivace dát zpětnou vazbu těm zbývajícím,“ doplnil Pavel Střasák, jednatel inženýrské společnosti Enginn Effect.

PSALI JSME:
Průměrná mzda mírně roste a blíží se 50 tisícům korun