Výstavba dálnic v ČR je stále velmi pomalá

Názor
Náklady na stavbu kilometru dálnice v ČR v posledních deseti letech klesly. Před deseti lety vyšel kilometr dálnice v ČR v tehdejších cenách na zhruba 360 milionů korun, zatímco v Německu se tehdy postavil za zhruba 270 milionů korun. O 25 až 30 procent levněji se tehdy srovnatelné projekty stavěly také například v Rakousku.
Ilustrační foto: FAEI.cz

Náklady na stavbu kilometru dálnice v ČR v posledních deseti letech klesly. Před deseti lety vyšel kilometr dálnice v ČR v tehdejších cenách na zhruba 360 milionů korun, zatímco v Německu se tehdy postavil za zhruba 270 milionů korun. O 25 až 30 procent levněji se tehdy srovnatelné projekty stavěly také například v Rakousku.

V letech 2013 až 2017 se cena jednoho kilometru dálnice pohybovala kolem úrovně 150 milionů korun. Tento údaj je ale třeba brát s rezervou, jelikož od zmíněného roku 2013 se dokončilo jen přes třicet kilometrů dálnic. To je příliš malý objem výstavby, aby z něj šlo usuzovat tak citelnou systematickou redukci nákladů výstavby.

Je totiž třeba vzít v potaz fakt, že podstatná část nákladů v ČR vzniká až v průběhu samotné výstavby, a dokud není stavba finalizována, jedná se o „dělání účtů bez hostinského“. Ačkoli tedy skutečný rozsah zlevnění výstavby kilometru dálnice v posledních letech je ještě otevřenou záležitostí, zdá se být nepochybné, že k dlouhodobé redukci nákladů výstavby dochází. Zřejmě se však bude pohybovat v pásmu od dvaceti do padesáti procent v porovnání se situací před deseti lety.

PSALI JSME:
Jak to, že Poláci nebo Maďaři staví dálnice rychleji?

Uvedená suma jen lehce před 30 kilometrů dálnic, které se v ČR v letech 2013 až 2018 podařilo dokončit, napovídá, že s rychlostí výstavby to není nejslavnější. Potvrzuje to i mezinárodní srovnání s dalšími zeměmi bývalého východního bloku. Zmíněných 75 kilometrů odpovídá rozšíření dálniční sítě od roku 2010 o deset procent. V Polsku se za stejnou dobu dálniční síť rozrostla o 91 procent, v Maďarsku o 30 procent a na Slovensku o jedenáct procent.

Ještě v roce 2001 v Maďarsku, resp. v roce 2005 v Polsku byla celkové délka tamní dálniční sítě kratší než v Česku. V současné době je však už kratší v Česku. V porovnání jak s Polskem, tak zejména Maďarskem je ani ne poloviční.

PSALI JSME:
Ani sníh, ani pláč, ani zákon. Na úředníky prostě neplatí

Pokud budeme brát v potaz i dálnice II. třídy, klasifikované ovšem až do konce roku 2015 jako rychlostní silnice, je situace o něco lepší. I tak však budeme jak za Polskem, tak Maďarskem v celkové dálce dálniční sítě citelně zaostávat. V přepočtu na obyvatele je naše zaostávání zvláště markantní v porovnání s Maďarskem, náš někdejší náskok ale stahuje také Polsko (viz graf níže).

Výstavba dálnic v ČR je zkrátka poměrně pomalá a relativně drahá a navzdory indikaci o výrazném, systematickém obratu k lepšímu zatím neexistuje ještě dostatek relevantních dat, aby bylo něco takového možné potvrdit.

Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)

 

Sdílet:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Ekonomika

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Milujeme hrady a zámky. Návštěvnost je famózní

Názor
Návštěvníci, ti z tuzemska i ze zahraničí, mají rádi naše hrady a zámky. Historie v nich zhmotněná je jako magnet. Návštěvnost je famózní. Hradní správci, většinou mladší a nadšení lidé, zároveň do středověkých ochozů a věží vnesli marketing. Rozdělí i zříceninu na okruhy, vyšperkují je projekcemi nebo divadlem a pak tam rodina za víkend nechá i tisíce korun.

Partneři Portálu

NOOL
Rolovat nahoru