Výstavba dálnic v ČR je stále velmi pomalá

Názor
Náklady na stavbu kilometru dálnice v ČR v posledních deseti letech klesly. Před deseti lety vyšel kilometr dálnice v ČR v tehdejších cenách na zhruba 360 milionů korun, zatímco v Německu se tehdy postavil za zhruba 270 milionů korun. O 25 až 30 procent levněji se tehdy srovnatelné projekty stavěly také například v Rakousku.
Ilustrační foto: FAEI.cz

Náklady na stavbu kilometru dálnice v ČR v posledních deseti letech klesly. Před deseti lety vyšel kilometr dálnice v ČR v tehdejších cenách na zhruba 360 milionů korun, zatímco v Německu se tehdy postavil za zhruba 270 milionů korun. O 25 až 30 procent levněji se tehdy srovnatelné projekty stavěly také například v Rakousku.

V letech 2013 až 2017 se cena jednoho kilometru dálnice pohybovala kolem úrovně 150 milionů korun. Tento údaj je ale třeba brát s rezervou, jelikož od zmíněného roku 2013 se dokončilo jen přes třicet kilometrů dálnic. To je příliš malý objem výstavby, aby z něj šlo usuzovat tak citelnou systematickou redukci nákladů výstavby.

Je totiž třeba vzít v potaz fakt, že podstatná část nákladů v ČR vzniká až v průběhu samotné výstavby, a dokud není stavba finalizována, jedná se o „dělání účtů bez hostinského“. Ačkoli tedy skutečný rozsah zlevnění výstavby kilometru dálnice v posledních letech je ještě otevřenou záležitostí, zdá se být nepochybné, že k dlouhodobé redukci nákladů výstavby dochází. Zřejmě se však bude pohybovat v pásmu od dvaceti do padesáti procent v porovnání se situací před deseti lety.

PSALI JSME:
Jak to, že Poláci nebo Maďaři staví dálnice rychleji?

Uvedená suma jen lehce před 30 kilometrů dálnic, které se v ČR v letech 2013 až 2018 podařilo dokončit, napovídá, že s rychlostí výstavby to není nejslavnější. Potvrzuje to i mezinárodní srovnání s dalšími zeměmi bývalého východního bloku. Zmíněných 75 kilometrů odpovídá rozšíření dálniční sítě od roku 2010 o deset procent. V Polsku se za stejnou dobu dálniční síť rozrostla o 91 procent, v Maďarsku o 30 procent a na Slovensku o jedenáct procent.

Ještě v roce 2001 v Maďarsku, resp. v roce 2005 v Polsku byla celkové délka tamní dálniční sítě kratší než v Česku. V současné době je však už kratší v Česku. V porovnání jak s Polskem, tak zejména Maďarskem je ani ne poloviční.

PSALI JSME:
Ani sníh, ani pláč, ani zákon. Na úředníky prostě neplatí

Pokud budeme brát v potaz i dálnice II. třídy, klasifikované ovšem až do konce roku 2015 jako rychlostní silnice, je situace o něco lepší. I tak však budeme jak za Polskem, tak Maďarskem v celkové dálce dálniční sítě citelně zaostávat. V přepočtu na obyvatele je naše zaostávání zvláště markantní v porovnání s Maďarskem, náš někdejší náskok ale stahuje také Polsko (viz graf níže).

Výstavba dálnic v ČR je zkrátka poměrně pomalá a relativně drahá a navzdory indikaci o výrazném, systematickém obratu k lepšímu zatím neexistuje ještě dostatek relevantních dat, aby bylo něco takového možné potvrdit.

Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)

 

Zavřít reklamu ×
  1. Dobrý den. Vážení srovnáváte nesrovnatelné. Vemte si
    jenom kolik mostů je u nás nad dálnicí a srovnatejte např. Germany, kde jsou úseky dálnice bez mostů i 50 km, takže když se najede na špatný směr, tak se dá obrátit po těch 50ti kilometrech, tj. na staně jedné a na druhé straně reliéf terénu a pak srovnátejte a nemíchejte jablka s hruškami. T.S.

Napsat komentář: Tomáš Suchánek Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Po skeptickém únoru mírně optimistický březen

Pesimismus v podnikatelském sektoru, který ukázal únorový konjunkturální průzkum statistického úřadu, v březnu částečně opadl. S výjimkou stavebnictví se totiž zlepšila nálada ve všech sledovaných odvětvích české …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.