
Ukazuje to analýza, kterou na základě různých zdrojů a informací provedly Finanční a ekonomické informace (faei.cz). Žáci ze znevýhodněného prostředí často pocházejí z chudších poměrů, jejich rodiče mnohdy nedosáhli na vyšší vzdělání.
„Český vzdělávací systém čelí jedné z největších výzev, která zásadně ovlivňuje budoucí životní šance dětí. Mezi žáky se prohlubují nerovnosti, které se vyprofilovaly už během pandemie covidu-19,“ uvedla Jana Navrátilová z výzkumné skupiny Národního institutu SYRI zaměřené na vzdělávání.
Problémem je podle ní silná závislost vzdělávacích výsledků na socioekonomickém statusu. „Děti z méně podnětného prostředí často zaostávají za svými vrstevníky, což může vést k dalšímu prohloubení jejich znevýhodnění,“ upozornila Navrátilová.
Dodala, že namísto toho, aby školní systém tyto rozdíly vyrovnával, spíše je produkuje, nebo zesiluje. Problémem je ale například také to, že méně movité rodiny si nemohou dovolit platit speciální kurzy, které připravují žáky na přijímací zkoušky na střední školy.
Výsledek je pak poznat i na vysvědčení, i když není možné paušalizovat. Pravidlo, že dítě z movité rodiny, kde se ještě rodiče svému potomkovi věnují, má lepší studijní výsledky, zatímco jeho vrstevník z chudých poměrů je na tom podstatně hůře, neplatí stoprocentně.
Pomoci může správné doučování
Stejně jako loni se i letos na střední školy bude hlásit kolem 100 tisíc deváťáků. O přijetí z většiny rozhodují výsledky jednotných testů, ale svou váhu stále mají i tři vysvědčení ze základní školy – dvě z 8. třídy a jedno aktuální pololetní z 9. třídy.
Jednou z cest, jak nerovnosti mezi žáky snížit, je doučování. V této oblasti ale dosud chybí efektivní vyhodnocení stávajících programů, proto se na tuto oblast výzkum SYRI zaměřil. Výzkumníci v rámci hloubkových rozhovorů mluvili s vedením škol, vyučujícími a dalšími relevantními zaměstnanci, ale také s rodiči a žáky.
Z výsledků šetření vyplynulo, že organizace školního doučování je na jednotlivých školách velmi různorodá. „Na doučování je však vynakládáno značné množství prostředků, času a energie,“ uvedla výzkumnice Jana Navrátilová.
Některé školy se zaměřují v rámci doučování na doplňování zameškaného učiva, jiní na přípravu na zkoušky nebo posilování vzdělávacích dovedností. Výjimkou nejsou ani doučovací aktivity o letních prázdninách či doučování za přítomnosti rodičů.
Badatelé například zjistili, že značná část doučovacích hodin je zaměřena na doplňování zameškaného učiva, což podle nich může omezit jejich potenciál cíleně pomoci znevýhodněným dětem.
Doporučili proto větší individuální přístup, tedy aby více myslelo na potřeby jednotlivých dětí. „Tam, kde školy nemají potřebné kapacity, by mohly cíleně spolupracovat s nevládními organizacemi, které mohou nabídnout odbornou a personální podporu,“ řekla Navrátilová, podle níž je také zapotřebí efektivitu doučování pravidelně vyhodnocovat.
Nejsilnější konkurence je v Praze
Ještě větší váhu má známky na vysvědčení v odborných učilištích bez maturity. „Pro uchazeče o učební obory přijímací zkoušky vůbec neuskutečňujeme, rozhodující jsou pouze výsledky z vysvědčení základní školy,“ řekl Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov (SOŠJ).
Odlišná je ale situace u uchazečů o studijní (maturitní) obory. „Vysvědčení tvoří třicet procent váhy pro přijetí, zbylých sedmdesát procent tvoří výsledky uchazeče u jednotných přijímacích zkoušek,“ dodal Janeček.
Soukromá střední škola výpočetní techniky (SSŠVT) má systém nastavený tak, že vysvědčení tvoří při přijímačkách až 20 bodů, zbylých až 80 pak tvoří body získané v jednotné přijímací zkoušce z českého jazyka a literatury a matematiky.
„Stávalo se, že jedničkář měl v matematice stejné znalosti jako žák z jiné školy s trojkami. Osvědčilo se nám to, spoléhat jen na přijímací testy ani do budoucna neplánujeme,“ řekl ředitel školy Martin Vodička.
Konkurence uchazečů o středoškolské studium bude i letos tradičně nejsilnější v Praze, kde loni poptávka převýšila kapacity středních škol o 8,5 tisíce míst. Velký zájem je možné očekávat také v Jihomoravském, Libereckém a Karlovarském kraji.
Právě body za vysvědčení pak mohou rozhodovat o úspěchu či neúspěchu v přijímacím řízení. „Vysvědčení stále považujeme za ukazatel dlouhodobých výkonů, který nelze přehlížet,“ poznamenal ředitel IT-školy Martin Vodička.
Zcela vyškrtnout vysvědčení z přijímacího řízení se podle ředitelů může vyplatit pouze gymnáziím, která jsou zaměřená na nadané žáky, u nichž jsou studijní výsledky často velmi podobné.
Nikdo nechce ublížit dětem s menším nadáním ale srovnávat ale aby třída nebo žák čekali na pomalejší děti je cesta do pekel, ideální je jim zřídit každé skupině třídu, ve které se budou cítit spokojeně a né mít frustraci z toho že jsem pomalejší. A pro stát to bude do budoucna jen přínosné !!
Já jsem se na základce vůbec doma neučil a měl jsem vždy jedničky a maximálně pár dvojek. Na lepší střední školu jsem se dostal bez doučování a kurzů. To jsem z chudé rodiny. Někteří bohatší spolužáci se učili doma hodně a měli i doučování a přesto měli na vysvědčení i trojky a měli problém se dostat na střední školu
Vysvědčení je vysvědčením rodičů ne dětí. To oni rozdělují děti na „bohaté a chudé „. Především na chudé duchem. A co s nimi? Gaussova křivka?
Z wiki: Early twin studies of adult individuals have found a heritability of IQ between 57% and 73%,[7] with some recent studies showing heritability for IQ as high as 80%
asi ten článek není takové překvapení. O vysvědčení to asi nebude co.
To je přece naprostý nesmysl, že by žáci z bohatších nebo společensky výše situovaných rodin byli automaticky chytřejší a nadanější. Znamená to jen to, že tito žáci mají rodiče, kteří si mohou dovolit nechat je studovat na drahých školách (aniž by k tomu potřebovali nějaké nadání) na rozdíl od dětí z chudších rodin, kterým nezbude než skončit se základním vzděláním nebo jít do nějakého učení. Tento problém tady byl i za první republiky – vzpomeňme třeba na „věčné studenty“ – hloupé děti bohatých rodičů, kteří studovali celé roky opakovaně stejný ročník, protože rodiče si to mohli dovolit, zatímco děti z chudých rodin se na tu školu nedostaly, protože na studium neměly peníze.
Chtěli jste to . Máte to.
Kdyby učitele děti pořádně učili a nebyli zdechli a v jednom kuse nestávkovali, nebylo by žádného doučování třeba a bylo by fuk, které dítě je z bohaté a nebo chudé rodiny. Látku se děti mají naučit ve vyučování – doučování bylo vždy jen pro ty hloupější a nebo ty, co třeba kvůli nemoci hodně zameškali.
Ale učitele svou práci flákají a tohle je bohužel výsledek…..
Tak potrestejme ty děti, které se narodily ve vzdělaných a movitějších (hlavně když oba rodiče pracují) rodinách. Tak si to libtardi představují?
Tento článek je nesmysl už od titulku… Jaký jste prováděli výzkum??? Nerovnosti mezi lidmi v socioekonomické oblasti jsou od nepaměti. Různý přístup ke vzdělání taky. Viděli jste někdy Gaussovu křivku? Chytří nebo průměrní nebo podprůměrní lidé jsou ve společnosti od jejích počátků. Nesvádějte něco na covid nebo chudobu rodičů či prarodičů. Chudoba nebo bohatství závisí pouze na tom, jakou kdo dělá práci. Můžete mít miliony jako manažer banky s 1 titulem, být sotva se protloukající výzkumný pracovník VŠ se třemi tituly a nebo milionář instalatér… je to čistě o výběru člověka, co bude dělat, ne o vysvědčení v devítce. Proboha neděste ty děti!!
Zase ten vyblitý sýrový institut. Zas někdo má omluvenku, že za to nemůže, než aby něco dělal. V dnešní dnešni době je přistup k informacím a ke vzdělávání prakticky neomezený. Stačí jen mít motivaci. Naopak se musí low endu výsvětlit, že je třeba změnit postoje a priority. Na tom selhává jakákoliv válka proti chudobě. Nikoliv nalití další a dalších peněz do vzdělávacího systému. Chybí výkonnové školství. Zatím máme díky těmto sosačům dotací systém, čím více peněz, tím horší výsledky.
A kdy se bude někdo zabývat nadanými dětmi? Moje dítě se pronudilo základkou a domů chodilo otrávené, protože nemohlo využít svůj potenciál… Proč se musí tyto děti během základní skoly srážet na úroveň „nejpomalejších“? Proč se tyto děti nemohou vzdělávat adekvátně svému nadání? Osmileté gymnázium není vždy v dasahu, to je dostupné jen dětem z velkých měst…