Vývoj tuzemského hospodářství připomíná jízdu na horské dráze

Analýza
Růst ekonomiky po jarním rozvolnění restriktivních opatření velmi rychle narazil na problém nedostatku vstupů pro výrobu i omezených lidských kapacit. Oslabená nabídková strana čelí silné poptávce podporované během pandemie extrémně uvolněnými hospodářskými politikami.
Vývoj tuzemského hospodářství připomíná podle ekonomů Komerční banky jízdu na horské dráze. Ilustrační foto: Pixabay.com

Výsledkem je významný růst cen napříč spotřebitelským košem, dramatický je v případě cen průmyslových producentů, a zejména u energií. Razantní vzestup cen znamenal prudké otočení kormidla měnové politiky. A v rychlém zvyšování úrokových sazeb bude Česká národní banka (ČNB) pokračovat i nadále.

Česká ekonomika letos poroste tempem 1,9 procenta po loňské pandemické recesi, která znamenala pokles reálného hrubého domácího produktu (HDP) o 5,8 procenta. Oproti předchozí prognóze tak jde o významnou sestupnou revizi z původně předpokládaných 4,2 procenta. V roce 2022 by měl hospodářský růst činit 3,5 procenta.

Dosažení předpandemické úrovně se tak zhruba o tři čtvrtě roku odkládá, a to do druhé poloviny příštího roku. Nedostatek výrobních komponent je globální problém, který vedl k sestupné revizi hospodářského růstu pro druhou polovinu letošního roku jak například ve Spojených státech, tak třeba i v eurozóně. Mělo by jít o dočasný problém, který v průběhu příštího roku odezní.

Vývoj tuzemského hospodářství připomíná jízdu na horské dráze. Jarní covidový lockdown vystřídala euforie z rozvolnění opatření. Ta se v průběhu léta změnila téměř v bolehlav, v lepším případě kvůli dramatickému nárůstu cen energií a vstupních materiálů pro výrobu, v tom horším dokonce někdy není z čeho vyrábět.

Průmysl sice dohnal svůj covidový propad už na konci minulého roku, od té doby ale v podstatě stagnuje. Vyostření problému s nedostatkem komponent zejména v průmyslu a stavebnictví znamená, že ekonomický růst se během třetího čtvrtletí v podstatě zastavil.

Pokud česká ekonomika ve druhé polovině letošního roku aspoň trochu poroste, bude to hlavně díky spotřebě domácností, zatímco výraznější expanze investic se odkládá do příštího roku a zahraniční obchod ekonomiku brzdí.

Ceny prakticky všeho rychle rostou, a to z nabídkových i poptávkových důvodů. Kvůli pandemii v průběhu loňského roku se omezená produkce a redukování zásob i objednávek střetla s poptávkou, která navzdory pandemii díky extrémně uvolněným měnovým i fiskálním politikám zásadně neoslabila.

PSALI JSME:
Ceny českých výrobců dramaticky rostou, kvůli dražší ropě hrozí inflační spirála

K tomu se přidala specifika v energetickém či automobilovém sektoru související s politikou přechodu k zelenější produkci. Inflace se tak vrátila na scénu. Aktuálně je růst spotřebitelských cen nejvyšší od roku 2008, v případě jádrové složky dokonce v historii časové řady.

Prognózu letošní inflace jsme zvedli na 3,6 procenta z původních 2,8 procenta %, příští rok bude ještě vyšší. V průměru ji vidíme na 4,8 procenta. ČNB se ve světle vysoké inflace rychle vrací k normálu, pokud jde o nastavení úrokových sazeb. Zářijové zvýšení klíčové repo sazby o 75 bazických bodů bylo nejvyšší v historii.

Předpokládáme, že centrální banka bude ve svižném zvyšování úrokových sazeb pokračovat. Klíčová sazba centrální banky by se tak poměrně rychle měla přiblížit k úrovni tří procent. Upřednostní tak boj s inflací, která se podle naší prognózy bude dále zvyšovat a svého vrcholu kolem šesti procent dosáhne v první polovině příštího roku.

PSALI JSME:
Centrální banka vyrazila všem dech, koruna prudce zpevnila

Ve srovnání se schváleným rozpočtem dopadne letos hospodaření s veřejnými prostředky lépe. Již v dubnu prezentovaná prognóza Komerční banky se postupně naplňuje, a tudíž nová verze doznala pouze kosmetických změn. Státní rozpočet směřuje letos k deficitu 400 miliard korun a vzhledem k pomalejší investiční aktivitě v závěru roku by výsledný údaj mohl být i mírně nižší.

Ačkoli tempo prohlubování deficitu státního rozpočtu v září opět vzrostlo, i nadále se jedná o výrazně lepší výsledek oproti plánu ministerstva financí. Posilování koruny vůči euru zpomalí. Rostoucí tržní úrokové sazby a vývoj amerického dolaru budou podle nás i nadále hlavními faktory pro další směřování koruny.

Tyto vlivy však půjdou do značné míry proti sobě. Ve srovnání s první polovinou tohoto roku očekáváme posilování koruny pomalejším tempem. Na konci letoška dosáhne úrovně 25,10 CZK/EUR a v příštím roce se podívá na 24,80.

Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Fialovo snížení schodku pod 300 miliard je málo ambiciózní

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB