Banky jsou totiž ve srovnání se situací před více než deseti lety v lepší kondici, zároveň se však více vyhýbají riziku. Soukromý sektor by tak mohl čelit výraznému nárůstu nákladů na financování, což by mohlo zesílit negativní dopady inflace na spotřebu a investice.
Zatímco některé země eurozóny prodloužily nebo obnovily programy veřejných záruk pro podniky a podporu pojištění obchodních úvěrů, většina dluhových moratorií již vypršela, a proto se bankám zvýší náklady na riziko.
Kromě toho na konci června vypršela třetí splátka takzvaných cílených dlouhodobějších refinančních operací (TLTRO) Evropské centrální banky. S tím skončil i více než osmiletý přístup bank k levným penězům centrální banky.
Právě TLTRO byly hlavním nástrojem ECB k zajištění efektivního fungování úvěrového kanálu a od svého vzniku prošly významnými změnami v provádění, zejména v době krize covid-19. Jaký ovšem bude mít rozhodnutí Rady guvernérů o zvýšení úrokových sazeb po dlouhých 11 letech dopad na domácnosti a podniky?
Dá se očekávat, že krok ECB se promítne do úvěrových podmínek i poptávky po bydlení. Zejména země s vysokým podílem úvěrů s variabilní úrokovou sazbou budou zvýšením sazeb ovlivněny více. Navzdory výraznému přechodu hypotečních dlužníků na úvěry s pevnou úrokovou sazbou je v Řecku a Portugalsku 60-70 procent nových úvěrů na bydlení stále úročeno variabilními sazbami.
Na pokrytí zvýšených nákladů na financování domácnosti pravděpodobně vynaloží část přebytečných úspor nashromážděných během pandemie, které se v posledních čtvrtletích začaly uvolňovat. Míra úspor v eurozóně totiž v prvním letošním čtvrtletí dále klesla na 15,7 procenta z maxima 20,6 procenta dosaženého před rokem.
Pokud jde o podniky, mohou se podle analýzy Allianz Trade brzy znovu objevit obavy o kvalitu aktiv. Počet případů platební neschopnosti podniků již roste s tím, jak postupně vyprší moratoria na bankrot a záruky za veřejné dluhy a jak se firmy v silně postižených odvětvích potýkají s následky krize.
Přesto by podle Allianz Trade mohla ECB postupně opatření s rostoucím rizikem recese normalizovat. Vzhledem k tomu, že rostoucí averze bank k riziku způsobuje další zpřísňování úvěrových podmínek, nižší poptávka po penězích a klesající rychlost příjmu peněz by měly působit dezinflačně.
Rada guvernérů tak může být brzy nakloněna k přijetí pozvolnějšího tempa normalizace měnové politiky v souvislosti s rostoucími obavami z růstu.
Autorka je ředitelka pojišťovny Allianz Trade v České republice
(Redakčně upraveno)
