Brzy to bude rok, co zákon začal platit pro větší firmy – od srpna 2023. Menší podniky se novými pravidly řídí od poloviny prosince. Cílem je chránit takzvaného whistleblowera, který upozorní na nelegitimní nebo neetické jednání na pracovišti. Například v oblasti veřejných zakázek, finančních služeb, ochraně spotřebitele, životního prostředí nebo osobních údajů.
„Ochranná opatření jsou zákonem přiznaná jak samotnému oznamovateli, tak i dalším osobám. Mezi nejčastější patří kolegové, kteří poskytli pomoc při zjišťování informací nebo osoby blízké oznamovateli.
K odvetným opatřením se řadí rozvázání pracovního poměru, odvolání z místa vedoucího pracovníka, snížení mzdy, změna pracovní doby nebo zásahy do práv na ochranu osobnosti,“ řekla Ivana Brancuzká, country manažerka poradenské společnosti Crowe.
Přesně stanovené lhůty
Ochrana proti odvetným opatřením náleží pouze oznamovatelům, kteří využili pro oznámení vnitřní systém nebo oznamovací systém ministerstva. „Těm, kteří uveřejní údaje jiným způsobem, například prostřednictvím médií bez využití oznamovacího systému, zákon ochranu neposkytuje,“ dodala Brancuzká.
Zákon stanovuje i jednotlivé lhůty. „Oznamovatel musí být o přijetí oznámení písemně vyrozuměn, a to do sedmi dnů. Následně musí být do třiceti dnů vyrozuměn o posouzení daného oznámení,“ konstatovala Ivana Brancuzká.
Dodala, že tato lhůta se dá prodloužit o dalších třicet dnů. „A to maximálně dvakrát, přičemž oznamovatel musí být o důvodech pro prodloužení vyrozuměn,“ vysvětlila manažerka poradenské firmy Crowe. A připomněla až milionovou pokutu za nedodržení zákona.
Nedávný unikátní průzkum mezi klienty přední české poradenské skupiny PKF Apogeo ale ukázal, že žádná firma pokutu zatím nedostala. Na otázku „Obdržela vaše organizace nějakou sankci za porušení zákona o ochraně oznamovatelů“ odpovědělo sto procent dotázaných, že nikoli.
První velká kauza
Česko má za sebou už první velkou kauzu spojenou právě s novým zákonem o ochraně whistleblowera. Pikantní na ní je, že se týkala vysoce postavených úředníků na ministerstvu spravedlnosti, které zákon o ochraně spotřebitelů připravilo. Některá média ji pečlivě sledovala, faei.cz ji teď znovu připomíná a přidává další souvislosti a podrobnosti.
Kauza začala jen pár měsíců po platnosti nového zákona, loni na podzim. Ředitel ministerského insolvenčního odboru Jan Benýšek podal protikorupční podnět na politického náměstka Antonína Stanislava. Upozornil na starší případy podezřelých zkoušek insolvenčních správců z doby, kdy Stanislav působil na ministerstvu jako pověřený ředitel insolvenčního odboru.
Benýšek ve svém oznámení – právě v duchu nové legislativy – upozornil na to, že se náměstek Stanislav znovu snaží ovládnout agendu insolvencí. Ačkoli protikorupční ředitel ministerstva potvrdil, že se za Stanislavovy éry skutečně odehrávaly manipulace a že by měl být Benýšek chráněn coby whistleblower, Benýškovo místo bylo záhy zrušeno.
Návrat a trestní oznámení
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) od počátku odmítal, že by zrušení Benýškova bylo mstou, vysvětloval to jako systematizaci. Benýšek následně z formálních důvodů neuspěl u Pražského městského soudu.
„Soud dospěl k závěru, že žalobce nemůže samostatnou žalobou brojit proti systemizaci a vydání služebního předpisu, protože jde o obecné akty, které přímo nezkracují žalobce na jeho právech. Ke zkrácení žalobcových práv může dojít až následným rozhodnutím,“ uvedl pro web České noviny mluvčí soudu Adam Wenig.
„Na tom nic nemění skutečnost, že žalobci náleží ochrana dle zákona o ochraně oznamovatelů,“ dodal. Jan Benýšek se na ministerstvo ale letos na jaře vrátil, když vyhrál ve výběrovém řízení na ředitele insolvenčního odboru.
A politický náměstek Antonín Stanislav si pod tlakem medializace případu vzal několikaměsíční neplacené volno. A ministr Blažek oznámil, že podá trestní oznámení na manipulaci u zkoušek insolvenčních správců z doby, kdy za ně zodpovídal jeho náměstek.
(Pokračování zítra)
