Whistleblowing v Česku. Unikátní průzkum: Jak se na „ochranu bonzáctví“ dívají firmy

Tento týden se zaměříme na whistleblowing v Česku. Zaměstnanci, kteří upozorní například na šikanu či protiprávní jednání, jsou od loňského roku chráněni podle zákona na ochranu oznamovatelů. Unikátní průzkum, který mezi svými klienty uskutečnila přední česká poradenská skupina PKF Apogeo, ukázal, že většina firem pokládá takzvaný whistleblowing za přínosný, i když žádné oznámení ani nemusela řešit.
Oznámení je možné podat různou formou, například písemně. Ilustrační foto: Pixabay.com
Oznámení je možné podat různou formou, například písemně. Ilustrační foto: Pixabay.com

Pro velké firmy platí nová povinnost chránit oznamovatele od loňského srpna, pro malé a střední podniky od poloviny prosince. Když se nová pravidla minulý rok schvalovala, někteří kritici mluvili o tom, že se uzákoňuje „bonzáctví“.

Podle šetření skupiny PKF Apogeo Průzkum – Zkušenosti s ochranou oznamovatelů tzv. whistleblowing, jehož výsledky mají Finanční a ekonomické informace (faei.cz) k dispozici, zřídily interní oznamovací systém dokonce i firmy, které to ze zákona nemusely učinit.

„Podle několika okruhů otázek lze usoudit, že 60 procent dotazovaných skutečně má povinnost interní systém zřídit, a zároveň k jeho zřízení došlo z 80 procent. Jsou tedy subjekty, které přistupují k této úpravě z vlastního úsudku a nacházejí v ní smysluplnost,“ okomentoval výsledky průzkumu Martin Valdauf, jednatel a spoluzakladatel PKF Apogeo Advisory.

„Z naší zkušenosti to může souviset s obdobnými systémy, které se zavádějí v rámci firemní kultury nebo z důvodu ochrany právnických osob – tyto zavádějí mimo jiné také ochranu oznamovatelů. Takovýto produkt také nabízíme a má u klientů pozitivní ohlas,“ poznamenal Valdauf.

Martin Valdauf, jednatel a spoluzakladatel PKF Apogeo Advisory. Foto: PKF Apogeo Group
Martin Valdauf, jednatel a spoluzakladatel PKF Apogeo Advisory. Foto: PKF Apogeo Group

Dodal, že z jeho pohledu pomalu mizí pocit nuceného zla evropského diktátu. „Firmy začínají přemýšlet o obsahu nastavení, které je svou podstatou fakticky správné a vyhovující pro valnou většinu firemních politik, respektive firemních kultur,“ uvedl Valdauf.

Preventivní význam

Většina z oslovených firem (60 %) rovněž uvedla, že považuje aktuální podmínky pro ochrany oznamovatelů za přínosné. A to přesto, že 80 procent organizací od loňského srpna zatím v rámci interního systému neeviduje ani jedno podání. U zbývajících 20 procent bylo těchto upozornění maximálně pět. Z nich bylo uznáno jako důvodných pouze pět procent.

„Může to souviset s nižší znalostí problematiky, menším proškolováním v dané oblasti, které považujeme za nezbytné a prospěšné,“ poznamenal Martin Valdauf z PKF Apogeo. „Pro mnoho oznamovatelů může být problematické rozpoznat, zda jde o jednání, které naplnilo skutkovou podstatu trestného činu nebo přestupku.“

Podle Valdaufa ale může hrát významnou roli také preventivní charakter celého systému. „Nedochází k iniciaci skutků, které je nutné oznamovat, jelikož všichni vědí, že k tomu může dojít. Zafungoval zde preventivní prvek celého systému, což je vlastně jeho nejzásadnější význam,“ zdůraznil.

Současně připustil, že svou roli může hrát i obtížná možnost zpětného dokazování a prověřování. „V rámci běžného firemního nastavení zkrátka nedisponujete oprávněními ani vyšetřovacími prostředky, které navíc zpětně, dostatečně prokáží uvedená tvrzení. Firma pak musí proporčně dobře zvážit průkaznost svých potenciálních zjištění a příhodnou reakci,“ poznamenal Martin Valdauf.

Nízká míra odůvodněných oznámení může podle něj souviset také s českou tradicí ve stylu „ale hlásit se to musí“. Anebo si oznamovatelé mohou sami sobě dávat pocit důležitosti.

„V některých případech jsme se setkali také s případy ‚vyřizování účtů na pracovišti‘. K takovýmto jednáním, respektive pojetí nové normy ale ochrana oznamovatelů nesměřuje. Celková koncepce ochrany oznamovatelů naopak stanovuje sankce za vědomě nepravdivá oznámení,“ upozornil Valdauf.

V této souvislosti zdůraznil, jak je zcela zásadní kvalitně a včas proškolit zaměstnance, a současně poukazovat na konkrétní případy. „Aby správně a jasně uměli rozpoznat skutek, který je nutné řešit. Zároveň s tím je nutné dbát na institut nepravdivých oznámení,“ řekl Martin Valdauf ze skupiny PKF Apogeo.

Znovu rovněž připomněl, jak je dobře, že se systém ochrany oznamovatelů zřídily i některé firmy, které to ze zákona nemusely. „Je to dobře a souvisí to s dalšími právními úpravami, jako je například systém pro zproštění trestní odpovědnost právnické osoby. Celková úprava, respektive její zavedení směřuje k nastavení firemní kultury a chování a identifikace s firmou. Peníze sice nevydělává, ale šetří,“ dodal Valdauf.

Jen málo slabin

Kladně hodnotí zákon o ochraně oznamovatelů rovněž Vladimír Valenta, vedoucí sekce Compliance Unie podnikových právníků ČR.

„Mám-li stručně vyjádřit svůj názor na tuto úpravu, převažují v něm pozitivní přínosy jak z celospolečenského hlediska, tak z hlediska právní jistoty osob zúčastněných v jednotlivých institucích a společnostech na podávání a posuzování, i prošetřování a řešení konkrétních oznámení,“ uvedl Valenta v nedávném rozhovoru pro odborný časopis Laxyers & Business.

Uvedl, že ochrana primárně směřuje k zajištění zákazu odvetných opatření, i ochraně identity nejen oznamovatele, ale i dalších chráněných osob. „A přesouvá tak v praxi obvyklou pozornost z osoby oznamovatele v podobě otázky: Kdo to sdělil? na podstatu oznámení v otázkách: Stalo se to, co je sděleno? A pokud ano, co nám hrozí, a jak se hrozbě můžeme bránit?“ sdělil Valenta.

Významnějších slabin v zákoně podle něj není mnoho, jsou prý výsledkem poslaneckých iniciativ. Jednou z nich je rozšíření věcné působnosti zákona nad základní rámec směrnice EU – pokud jde o oznamování jednání, které má znaky závažnějších přestupků.

„Rozsah jednání, které lze oznamovat, se tím významně rozšířil. A to v porovnání s trestnými činy o méně závažné přestupky, které často představují jednání s menší společenskou škodlivostí při srovnatelných nákladech na jejich prošetřování a řešení,“ uvedl Valenta. Dodal, že pro veřejnoprávní subjekty to nemusí představovat zásadnější problém.

„Zástupci soukromoprávních povinných subjektů však nahlížejí tuto situaci jinak. Zejména podnikoví právníci v malých a středních firmách, kterých je z hlediska počtu na trhu v České republice podstatná většina. A to za situace, kdy ani dosud není k dispozici spolehlivý přehled právních předpisů a v nich obsažených správních přestupků, které do tohoto vymezení patří,“ poznamenal Vladimír Valenta z Unie podnikových právníků.

(Pokračování zítra)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena