Z Unie přichází nová hrozba inflace: Uhlíkové clo na vybrané produkty

Tuto možnou inflační hrozbu zmínil Kubíček při expertní debatě, kterou ve spolupráci s Vysokou školou finanční a správní uspořádala poradenská skupina PKF Apogeo Group. Prestižní akce se zúčastnily desítky analytiků a ekonomů včetně zástupců Finančních a ekonomických informací (faei.cz).

„Moc se o tom nemluví,“ okomentoval plánované zavedení uhlíkových cel Kubíček. Dodal, že je vytipováno několik oblastí, respektive produktů, na něž by se měla vztahovat. „Pokud nový Evropský parlament, nová Evropská komise nezatáhne za brzdu,“ konstatoval Kubíček. Mezi tyto produkty patří například železo, cement či hliník.

„Budou se na ně aplikovat uhlíková cla s argumentem, že evropští výrobci jsou znevýhodnění, když musí platit za emisní povolenky. Evropská komise by měla propočítat, kolik by se mělo přirazit na dovážené komodity, aby to odpovídalo emisním povolenkám. To ale znamená, že ceny těchto produktů půjdou opět nahoru,“ konstatoval Kubíček.

 Psali jsme

Už za srpen budou muset čeští dovozci reportovat „uhlíkové clo“

Přeregulovaná Evropa

Při pokračování debaty o evropských tématech Jan Kubíček přiznal, že ho osobně překvapilo znovuzvolení Ursuly von der Leyenová do čela Evropské komise. „To ale říkám za sebe, za Kubíčka, nikoli za Českou národní banku,“ zdůraznil. Zatím to podle něho vypadá, že Green Deal zásadně nezmění svůj nastavený kurz, a vyzval k racionalitě ve všech opatřeních.

Kubíček se rovněž zmínil o nedávno zveřejněné zprávě o konkurenceschopnosti Evropské unie, jejímž autorem je bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi. Navrhl v ní například, aby EU pro zvýšení své konkurenceschopnosti investovala ročně až 800 miliard eur navíc. Draghi také vyzval k většímu využívání moderních technologií nebo ke snížení různých regulací.

„Více než 60 procent společností v EU považuje regulaci za překážku investic, přičemž 55 procent malých a středních podniků označuje regulační překážky a administrativní zátěž za největší problém,“ konstatuje se v dokumentu, který píše rovněž o vytvoření plánu na splnění klimatických plánů.

 Psali jsme

Alarmující tempo zaostávání Evropy

„Pokud se Evropa nedokáže stát produktivnější, budeme nuceni si vybrat. Nebudeme schopni stát se najednou lídrem v oblasti nových technologií, majákem odpovědnosti za klima a nezávislým hráčem na světové scéně,“ uvádí se ve zprávě. „Budeme muset omezit některé, ne-li všechny naše ambice.“

Jako před dvaceti lety

Osmačtyřicetiletý člen bankovní rady ČNB Jan Kubíček zavzpomínal, že když mu bylo čtyřiadvacet, vyšla podobná evropská zpráva o zvyšování konkurenceschopnosti.

„Byla velmi podobným dokumentem, jak musíme z Evropy udělat znalostní ekonomiku, jak musíme investovat do vědy a výzkumu, do lidského kapitálu a tak dále. Říkala, že má za cíl udělat z Evropské unie nejvíce konkurenceschopným regionem na světě,“ řekl Kubíček, podle něhož se tak mělo stát za dvacet let.

„Jenže dvacet let už uplynulo, ale problémy strukturální, regulační se stále zdají takřka nepřekonatelné,“ poznamenal Kubíček. A připomněl, že ze tří nejsilnějších ekonomik – Spojených států, Číny a EU – je růst hrubého domácího produktu (HDP) nejnižší právě v Evropě. „Pomalost evropské ekonomiky už je evergreenem,“ dodal.

Připomněl, že zatímco v EU se předpokládá růst hrubého domácího produktu o 1,5 procenta a v USA o zhruba dvě procenta. „Ekonomika USA jede naplno, je deset procent nad úrovní předcovidového roku 2019,“ sdělil Kubíček.

V Číně má být růst dokonce ještě výrazně vyšší, možná až 4,7 procenta. „Pro ně je to ale málo,“ poznamenal Kubíček. Dodal, že zatímco Evropa a Spojené státy si prošly poměrně silnou inflační vlnou, v Číně se nic takového neodehrálo. „Spíše se bojí deflace,“ řekl.

 Psali jsme

Rusnok: Hlavní sazba ČNB už měla být mezi čtyřmi a pěti procenty

Inflace ještě není u konce

Ohledně české inflace Jan Kubíček řekl, že ji ČNB stále nepovažuje za zcela ukončenou, i když se už od ledna pohybuje v tolerančním pásmu – lehce nad dvěma procenty, nebo dokonce na úrovni dvou procent, což je dlouhodobý cíl centrální banky.

„Jenže složení inflace není úplně normální,“ zdůraznil Kubíček. Zmínil například relativně vysoké hodnoty u služeb, což je vyrovnáváno třeba zlevňováním pohonných hmot nebo potravin. „Tito pomocníci tam ale nebudou věčně,“ upozornil Kubíček, proč je bankovní rada stále obezřetná a opatrná.

„Inflace bývá paličatá. Dokud nebude její struktura normální, nemůžeme ji považovat za ukončenou,“ upozornil Jan Kubíček. Dodal, že si chce být bankovní rada úplně jistá, že je výrazná vlna zdražování za námi. Je proto podle něj lepší být s uvolňováním úrokových sazeb trochu přísnější, než aby se inflace znovu vrátila.

 Psali jsme

ČNB bude do konce roku ve snižování úrokových sazeb opatrnější