Nejvýznamnějšími položkami v rodinném rozpočtu jsou dlouhodobě výdaje za bydlení a energie, které tvoří 20,8 %, a s podílem 19,8 % výdaje za potraviny včetně nealkoholických nápojů. Ukazuje to šetření statistiky rodinných účtů.

Vydání za obě skupiny vloni oproti roku 2015 nominálně i reálně vzrostla. Růst ČSÚ zaznamenal i u vydání za odívání a obuv, bytové vybavení a zařízení domácnosti, poštu a telekomunikace, rekreaci a kulturu či stravování a ubytování.

Naopak méně utrácejí domácnosti za zdraví, které tvoří 2,6 % jejich výdajů, a za vzdělávání s 0,5% podílem. Pavel Širmer z oddělení sociálních šetření ČSÚ k tomu uvedl: „Domácnosti důchodců vynaložily za vydání spojené se zdravím 4 600 korun na osobu ročně, zatímco osoba v průměrné domácnosti pouze 3 300 korun.“

Za co a kolik v průměru Češi utrácejí, se liší podle typu a složení domácnosti. „U domácností důchodců bez ekonomicky aktivních členů tvořily výdaje spojené s bydlením a energiemi 27,9 % a výdaje za potraviny a nealkoholické nápoje 24,1 %. U domácností s dětmi patřily tyto položky také mezi nejvýznamnější, ovšem jejich podíly byly nižší. Představovaly 17,4 % a 19,0 %, přičemž struktura výdajů byla více rozložena mezi ostatní typy vydání. Hlavně na dopravu, pohonné hmoty a dopravní prostředky s 12,3% podílem,“ řekl Martin Zelený, ředitel sekce demografie a sociálních statistik ČSÚ.

Redakční poznámka na závěr: Pokud má průměrná osoba v průměrné české domácnosti průměrné roční výdaje ve výši 126 tisíc korun, znamená to, že měsíčně průměrně vydá deset a půl tisíce korun. Z toho cca 4500 Kč na bydlení, energie a potraviny.