Za inflaci mohou „autisté“. Návody, které píší centrálním bankéřům, jsou odtržené od reality

Názor
Česko má nejvyšší inflaci za skoro třicet let, poprvé od prosince 1993 přesahuje čtrnáct procent. A bude hůř. Blbě jsou na tom i jinde. Třeba v Estonsku je inflace takřka devatenáctiprocentní. Takže neobstojí tvrzení, že s eurem by byla inflace v ČR nutně nižší.
Mnozí ekonomové přistupují ke světu „autisticky“. Často to také autisté jsou, případně trpí jinou podobnou poruchou. Například Vernon Smith, laureát Nobelovy ceny za ekonomii, má Aspergerův syndrom. Foto: Dstringer71 – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=47395868

V Česku poměrně specificky došlo ke kombinaci přehřátí trhu práce a nemovitostního trhu. Dlouhodobě nejnižší míra nezaměstnanosti v EU vytváří tlak na růst mezd, který není v jiných zemích EU tak silný.

Zároveň pomalá povolovací řízení už léta dusí stavebnictví, takže v rezidenční výstavbě zaostáváme třeba i za Polskem. To rovněž vede k tlaku na růst cen nemovitostí, který v celé EU prakticky nemá obdoby.

Prapůvodním zdrojem nynější dramatické inflace, v Česku, v Estonsku a mnohde jinde, není ani válka, ani pandemie, ani rozhazovačné vlády. Jsou jím centrální banky, a hlavně chybné modely ekonomů, jimiž se centrální banky řídí. Potíž těch ekonomů je v tom, že si hrají na matematiky ve sféře společenské vědy. A zase jim to bouchlo.

Modely, to jsou jakési recepty či návody, které ekonomové píší centrálním bankéřům, aby ti měli vodítko, jak jednat v takové či makové situaci. Nezapomeňme, centrální bankéř ve své podstatě není bankéř, ale úředník. Ostatně třeba současná hlava americké centrální banky nebo Evropské centrální banky ani nemá ekonomické vzdělání – jsou to shodou okolností právníci.

PSALI JSME:
Nobelovu cenu za ekonomii získává i muž, na nějž nedají dopustit odboráři a stoupenci imigrace

Jenže mnozí ekonomové přistupují ke světu „autisticky“. Často to také autisté jsou, případně trpí jinou podobnou poruchou. Například Vernon Smith, laureát Nobelovy ceny za ekonomii, má Aspergerův syndrom.

V rámci svého „autistického“ vidění světa se ekonomové snaží napasovat matematické modely na lidskou společnost. Chápou ekonomii, jako by byla vědou exaktní, a nikoli vědou společenskou.

Ekonomové, kteří upozorňují, že může jít o fatální omyl, a kteří upřednostňují humanitní pojetí ekonomie, jsou „autisty“ leckdy označováni za nevzdělance, ba šarlatány. Prostě proto, že jejich modely nejsou dost matematické. „Autisté“ to berou tak, že ti ostatní ekonomové matematiku neumí, pročež se ji snaží obejít.

Jenže ti ekonomové matematiku nepoužívají, protože si uvědomují její limity při rozboru obyčejné člověčiny. Uvědomují si, že lidská společnost není neživý svět, jaký studuje mechanika, jaderná fyzika, astronomie nebo geologie. „Autistům“ tyto limitace unikají a své kolegy v nepochopení častují třeba coby „kecálisty“.

PSALI JSME:
Centrální banky byly přetlačeny vládami

V posledních více než deseti letech centrální bankéři zase jednou naslouchali „autistickým“ ekonomům více, než by bylo zdrávo. A výsledek sledujeme v přímém přenosu. Po roce 2008 centrální bankéři umělým stlačováním úroků – jehož dosáhli znehodnocováním měn – vlastně politiky vybízeli k rozhazování a zadlužování.

Jakoby říkali: Máte to levné, tak si půjčujte, tak se zadlužujete! A teď se tváří, že se tím nemají nic společného. Ovšem nechat dítě v cukrárně, vybídnout jej, ať si pochutná, a pak mu nadávat, že se přejedlo a je mu zle, představuje vrchol pokrytectví.

Nechápejme to zle. Modely, jež „autističtí“ ekonomové píší centrálním bankéřům, nejsou špatné samy o sobě. Naopak, jsou z matematického hlediska elegantní, při pohledu na ně zaplesá srdce nejednoho jaderného fyzika. Jenže staví na mylném předpokladu.

Zůstaneme-li u příměru s dítětem ponechaným v cukrárně, ty modely předpokládají, že když má dítko právě dost, když snědlo právě tak akorát bonbonků a dortíků, samo ji spořádaně opustí. Realističtější by bylo ovšem předpokládat, že jej budou muset odnášet, až se mu udělá šoufl.

PSALI JSME:
Zemřel Paul Volcker. Bankéř, který uspíšil pád železné opony a rozpad SSSR

Jenže pak by jej do té cukrárny v prvé řadě nikdo ani nepustil. Alkoholikovi je také lépe návštěvu hospody rovnou zakázat, než se spoléhat na to, že si dá „jedno, dvě“ a v deset spořádaně odkráčí na kutě.

„Autistický“ ekonom vidí svět, jako by byl složený za samých dalších autistických ekonomů. Jako by každý vždy přesně věděl, kdy má dost a nepodléhal pokušení. Ten pohled pak přejímají, často bez znalosti předpokladů a osobnostních rysů tvůrce, centrální bankéři.

Rozjíždějí pak třeba i obrovské programy tištění bilionů dolarů či eur, aniž si uvědomují, jak těžké je ukončit je v pravý čas. Protože tak, jako pro dítě je zpravidla těžké odejít z cukrárny a pro alkoholika opustit hospodu, je pro centrální bankéře těžkou vypnout program podpory ekonomiky spočívající v tištění bilionů peněz.

A politici jsou za takové programy také samozřejmě rádi. Vždyť tištění peněz jde ruku v ruce s nízkými úroky a ty zase se snadným zadlužováním, a tedy snadným nákupem voličských hlasů. A nakonec také s inflací, jak právě vidíme.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
„Hazard“ politikům umožňují centrální banky

Zavřít reklamu ×
  1. Autor má naprostou pravdu , problém je v tom, že tyto informace chování centrálních bank a jejich vedení vůbec neovlivní. Ti si žijí ve vlastní slonovinové věži a nenesou žádnou osobní odpovědnost za stav měny.
    Chtělo by to skutečně systémovou změnu.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Ceny v průmyslu v srpnu letos poprvé klesly

Cenové tlaky v klíčových cenových okruzích začínají polevovat. Stejně jako u spotřebitelských cen zaznamenaly statistiky z průmyslového sektoru ve srovnání s tržním konsensem nižší dynamiky. Zatímco v první polovině …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB