Za první tři měsíce letošního roku narostl veřejný dluh ČR více, než o sto miliard korun

Názor
Na celorepublikové úrovni vláda hospodaří s veřejnými penězi schodkově, na nižších úrovních krajů a obcí se naopak hospodaří v souhrnu přebytkově. Tak lze shrnout čísla k hospodaření veřejných rozpočtů za první letošní čtvrtletí.
Ilustrační foto: stc.cz

Hospodaření vlády na celorepublikové úrovni vykázalo za období od letošního ledna do konce března schodek ve výši 26,1 miliardy korun. Tento schodek je takřka o deset miliard hlubší než deficit za stejné období roku loňského. Naopak obcím a krajům se podařilo svůj loňský přebytek o šest miliard navýšit na 20,4 miliardy korun.

Pokud přičteme přebytkové hospodaření fondů sociálního zabezpečení, nezměněné oproti prvnímu loňskému čtvrtletí, ve výši 3,4 miliard korun, končí veřejné rozpočty v celkem zanedbatelném schodku 2,3 miliardy korun (20,4 + 3,4 – 26,1 = -2,3). Je třeba ovšem připomenout, že loni za období od ledna do března končily veřejné rozpočty celkově ještě v přebytku, čítajícím 1,3 miliardy korun. Do záporného pásma tak letos hospodaření veřejných rozpočtů stahuje vláda na celorepublikové úrovni, jejíž rostoucí schodek nejsou navýšené přebytky krajů a obcí s to plně kompenzovat.

Schodkové celkové hospodaření veřejných rozpočtů plyne z toho, že jejich rostoucí příjmy, zejména ve formě přijatých daní a sociálních odvodů, nejsou s to plně pokrýt taktéž rostoucí výdaje.

PSALI JSME:
Česko má čtvrté nejzdravější veřejné finance v EU

Meziročně nejvíce narůstají výdaje ve formě odvodů České republiky do rozpočtu Evropské unie a také výdaje investiční, související částečně se spolufinancováním projektů hrazených právě z rozpočtu EU. Následují výdaje na platy zaměstnanců veřejné sféry a na vyplácené sociální dávky.

Příznivé je, že navzdory zápornému saldu veřejných rozpočtů se daří snižovat celkový veřejný dluh v poměru k hrubému domácímu produktu. Veřejný dluh sice meziročně narostl, ale hrubý domácí produkt ještě výrazněji, takže výsledkem je pokles ukazatele veřejného dluhu v poměru k HDP z úrovně 35,79 procenta, platné v loňském prvním čtvrtletí, na úroveň nynější, 33,99 procenta.

Pokles veřejného dluhu v poměru k HDP je dán výhradně vyšším výkonem ekonomiky, tedy vyšším HDP, zatímco rostoucí dluh sám sobě naopak zvyšuje uvedený procentní podíl.  Česká republika nadále patří k zemím s nejnižší úrovní dluhu v poměru k HDP v EU. Výrazněji ji předčí pouze Estonsko, Lucembursko a Bulharsko. Více než stomiliardový nárůst veřejného dluhu v období od letošního ledna do letošního března je však varovný. Zvláště s přihlédnutím k tomu, že tuzemská ekonomika zpomaluje.

Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Celkový globální dluh láme historické rekordy

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Češi chtějí silného lídra, který nás osvobodí od mocných a bohatých

Průzkum
Většina tuzemské veřejnosti příliš nevěří tomu, že by politici či elity hájili zájmy obyčejných lidí. Spíše mají pocit, že se o ně tradiční strany nezajímají. A v čele státu si přejí silného lídra, který by vzal zemi z rukou mocných a bohatých. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky poskytla Finančním a ekonomickým informacím (FAEI.cz) agentura Ipsos.