Za stejné znalosti jiné známky? V českých školách jsou obrovské rozdíly

Za stejné znalosti a výsledky ve výuce dostávají žáci odlišné známky. A rozdíl je v průměru jeden klasifikační stupeň. Znamená to, že jeden žák v jedné škole dostane třeba dvojku, zatímco jiné dítě o sto kilometrů dál za stejný výsledek trojku. Vyplývá to z nové studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR, jejíž závěry zveřejnil akademický web.
Známky významně ovlivňují rozhodování o dalším studiu žáků. Ilustrační foto: Pixabay.com

Studie konstatuje, že rozdíly ve známkování v Česku poměrně velké. Odlišný je navíc i přístup učitelů k dívkám a chlapcům či dětem z různě bohatých rodin. Podle analýzy se tak nabízí otázka, do jaké míry vypovídají známky žáků na vysvědčení o jejich vzdělání. Pro žáky a jejich rodiče přitom známky ve škole představují důležitý zdroj informací, který spoluurčuje i vzdělanostní a kariérní ambice.

Co to konkrétně znamená? Až 87 procent žáků devátých ročníků s jedničkou z matematiky chce vystudovat vysokou školu, zatímco mezi žáky s trojkou jen 39 procent. Známky na vysvědčení navíc často představují jedno z přijímacích kritérií na středních školách a víceletých gymnáziích.

„Při stejných dovednostech mají žáci z přísně známkujících škol nižší studijní ambice oproti žákům z mírně známkujících škol. Rozdíly v přísnosti známkování a zásadní role známek při plánování budoucí vzdělávací dráhy mohou tedy vést k neadekvátním rozhodnutím žáků a rodičů, neefektivitám ve vzdělávacím systému a k méně optimální alokaci talentů,“ upřesňuje možné důsledky nejednotného známkování spoluautor studie Tomáš Protivínský.

PSALI JSME:
Ukončení známkování maturit poškodí české školství

Přísnost známkování ve školách tedy významně ovlivňuje i kariérní aspirace žáků, tedy i směřování dalšího života. Ze studie, která vznikla s podporou Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21, poměrně jednoznačně vyplývá, že se představy žáků o prestiži jejich budoucího povolání výrazně odvíjí právě d známek.

Upřednostňované dívky

Studie ukázala také na rozdíly v přísnosti klasifikace chlapců, dívek a žáků s různým socioekonomickým statusem. Při stejné úrovni matematické gramotnosti měřené testy dostávají dívky známku v průměru o třetinu lepší.

U žáků s vyšším socioekonomickým statusem – například z bohatších rodin – tento rozdíl představuje zhruba čtvrtinu klasifikačního stupně. Učitelé při známkování totiž do známek vedle vzdělávacích výsledků promítají i takzvané sociálně-emoční charakteristiky žáků a přístup ke studiu.

PSALI JSME:
Životní zlom v páté třídě? Sortování dětí na chytré a hloupé po Česku

Socioekonomický status zásadně ovlivňuje také aspirace žáků ke studiu na vysoké škole. Dívky a žáci ze zvýhodněného prostředí mají výrazně vyšší zájem o vystudování vysoké školy v porovnání s chlapci a se žáky ze znevýhodněného prostředí s jinak stejnou úrovní matematické gramotnosti.

„Cílem školního hodnocení by měla být především podpora procesu učení a formování vzdělanostních ambicí. Rozdíly v přísnosti známkování tento proces narušují. Známky by proto měly více vycházet z objektivnějších kritérií a je velmi vhodné je doplňovat detailnějším písemným hodnocením,“ vysvětlil spoluautor studie Daniel Münich.

Vzhledem ke stěžejní roli známek v českém vzdělávacím systému a s přihlédnutím k tomu, že ministerská vyhláška o klasifikaci v základním vzdělávání ponechává školám a pedagogům velkou autonomii při hodnocení, je podle autorů analýzy vhodné věnovat problematice hodnocení žáků, a tedy i známkování, mnohem větší pozornost v inspekční práci, vzdělávacích politikách, ve sběru dat a navazujících výzkumech.

PSALI JSME:
Seznamte se: Sára Davidová, nejúspěšnější maturantka na světě

Historie vysvědčení

Pětistupňová škála hodnocení na vysvědčení, jak ji známe dnes, přitom byla zavedená až poměrně nedávno – po skončení druhé světové války. Samotná historie školních vysvědčení také není tak stará. Sahá k 6. prosinci roku 1774, kdy císařovna Marie Terezie vydala Všeobecný školní řád.

Původně se vysvědčení nevydávalo v pololetí a na konci školního roku, tak, jak jsme zvyklí dnes. Žáci ho dostávali až po ukončení celé školní docházky. V průběhu 19. a na počátku 20. století existovaly tři typy vysvědčení: Propouštěcí, na odchodnou ze školy a frekventační.

Samotná klasifikace také prošla několika změnami. Na prvních školních vysvědčeních učitelé hodnotili docházku do školy, chování, prospěch v jednotlivých předmětech a celkový prospěch. V druhé polovině 19. století fungovala sedmistupňová klasifikace, za nacistické okupace byla zavedena šestistupňová. Po válce se české školství vrátilo k tradičnímu hodnocení od jedničky do pětky. V některých školách se žáci hodnotí slovně.

PSALI JSME:
Vláda vsadila u školství na alibismus, prohlubuje budoucí nejistotu

Zavřít reklamu ×
  1. Dcera má na víceletém gymnáziu 3 z Aj, teď dokončila tercii. Už loni radila kamarádce, která byla tehdy v 9 na ZŠ s 1. Chtěla by přejiť na 4 letý gympl, neboť se jí na škole nelíbí, ale musí dělat přijímací zkoušky a kvůli této 3 nemá šanci…protože je tam až 15 bodů za prospěch. Učitelé místo aby je podporovali, tak je ponižují a šikanuji. Nejsou to hloupé děti, jinak by v 5. třídě neprošly sítem příjímacek v poměru 1:5 (hlásilo se 160 dětí a brali 30), přesto letos 4 dělají reparát. Mě to nepřijde normální.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Čím moravský rodák Mendel obohatil svět?

Na počátku výzkumu těch nejmenších stavebních prvků života je nesmazatelná česká, či přesněji řečeno moravská, stopa. Letos 20. července je to přesně dvě stě let od narození Gregora Johanna Mendela, nebo chcete-li …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Už malé děti si nadávají do teploušů a buzerantů, upozorňuje vědec

Rozhovor
Festival Prague Pride zaměřený na LGBT+ komunitu tradičně vyvolává kontroverzní reakce. Nejinak tomu bylo u letošního ročníku, který o víkendu vyvrcholil duhovým pochodem. Nový pohled na neheterosexuální komunitu nabízí v rozhovoru pro FAEI.cz výzkumník Národního ústavu duševního zdraví Michal Pitoňák, který se zabývá například takzvaným menšinovým stresem.