Vyplývá to ze studií Mastercard Love Index vyplývá, podle nichž Češi navyšovali své výdaje ve vyšších stovkách procent, zatímco zvýšení ve světě bylo „jen“ v jednotkách stovek procent, dvakrát až třikrát pomalejší. V Česku i ve světě však růst valentýnských výdajů zásadně zbrzdila nejprve covidová pandemie a pak na ni částečně navazují inflační krize, umocněná dopady války na Ukrajině.
Je třeba ovšem vzít v potaz odlišné cenové hladiny v ČR a v zahraničí, odlišnou cenovou strukturu, jiné valentýnské zvyklosti, podíl populace, který Valentýna v dané zemi skutečně slaví, rozdílnou počáteční srovnávací základnu či makroekonomický vývoj v ČR a v zahraničí atd. Teprve pak bychom mohli spolehlivěji určit, o kolik výrazněji skutečně narůstá obliba Valentýna v ČR a jinde ve světě.
K nejoblíbenějším valentýnským dárkům, které lidé v ČR pořizují online, patří poukazy na pobyt, masáže a dále dárky jako květiny, čokolády či upomínkové předměty, vyplývá z prodejních dat slevového portálu Slevomat.
Valentýna tak či onak slaví zhruba čtvrtina populace ČR starší patnácti let, tedy necelé 2,3 milionu lidí. Letos lze na základě dat z minulých let předpokládat, že muži za dárky na Valentýna utratí v průměru mírně přes 1 000 korun, ženy zase průměrně takřka 900 korun.
Letos valentýnské výdaje obyvatel ČR navýší tržby příslušných obchodníků o zhruba 2,2 miliardy korun. Vyplývá to z výpočtu na základě příslušných průzkumů ohledně valentýnských výdajů Čechů v minulých letech, zohledňujícího vývoj cenové hladiny, maloobchodních tržeb a nálady spotřebitelů v uplynulých měsících.
Češi na Valentýna nejčastěji utrácejí za květiny, bonboniéry nebo různá přáníčka. Dále za šperky, masáže, spodní prádlo, parfémy, ale i sklenice na šampaňské nebo dovolené ve městech, jako jsou Paříž či Benátky.
Z rostoucí obliby se po odeznění covidu opět těší valentýnské zážitkové dárky, jako romantický let letadlem, projížďka na „gondole“ po Vltavě a Čertovce v Praze nebo romantická noc v některém z luxusních hotelů.
Běžně platí, že zhruba čtyřicet procent z těch obyvatel ČR, kteří Valentýna slaví, bere svoji drahou polovičku na večeři do restaurace. Letos utratí zhruba 1 400 korun. Tržby provozovatelů restaurací tedy díky Valentýnu stoupnou až o zhruba 640 milionů korun.
Celkově tedy Valentýn letos na tržbách prodejcům a provozovatelům restaurací vynese přes 2,8 miliardy korun. Valentýnské výdaje Čechů v běhu let postupně citelně narůstají. Celkově však i tak hluboce zaostávají za výdaji vánočními, silvestrovskými nebo velikonočními, což jsou svátky, které na rozdíl od Valentýna nejsou do Česka „importovány“.
V Česku Valentýna slaví zejména mladší věkové skupiny. V některých z těchto skupin vzrostly výdaje na Valentýna od roku 2015 na více než dvojnásobek.
To souvisí nejen s postupným zabydlováním tohoto svátku v ČR, ale také s ekonomickou prosperitou druhé poloviny desátých let, tehdejší rekordně nízkou mírou nezaměstnanosti či poměrně dobrou spotřebitelskou náladou a vysokou ochotou utrácet. Tuto náladu narušila nejprve pandemie a posléze zmíněná inflační krize a související spotřebitelská recese, z níž se Česko stále ještě teprve zotavuje.
Vždyť teprve letos by se reálná spotřeba domácností měla dostat zpět na úroveň roku 2019. Část domácností, které si Valentýna připomínají, jej budou mít chudšího než před rokem 2020, případně oslavu tohoto svátku zcela vypustí.
Ti, co si jej připomenou, pak sice utratí v průměru více než v minulosti, ale pořídí kvůli inflaci uplynulých let zhruba stejně „valentýnského“ zboží nebo služeb jako před šesti lety, roku 2019, tedy v posledním roce před pandemií a válkou.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
