Začíná ropná válka Saúdské Arábie s Ruskem

Názor
Světový trh s ropou v těchto hodinách začíná čelit něčemu, co dosud nepoznal. Saúdská Arábie zahajuje nesmlouvavou cenovou válku s Ruskem, a to navíc v době rekordně klesající poptávky. Jinými slovy, v čase, kdy celosvětově kvůli koronaviru historicky klesá zájem o ropu, se jí bude těžit tolik jako nikdy v historii.
Saúdská Arábie zahajuje nesmlouvavou cenovou válku s Ruskem, a to navíc v době rekordně klesající poptávky. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Pokud Rusko neodpoví na včerejší „výstřel z Aurory“ v podání Rijádu, cena ropy na světovém trhu se doslova sesype, z nynější úrovně ceny ropy druhu Brent kolem 45 dolarů za barel na 30 dolarů a dost možná ještě níže. Některé analýzy hovoří o tom, že by se cena ropa snížily pod úroveň dvaceti dolarů, prakticky nejníže v tomto miléniu. V Česku by v takovém případě třeba benzín vyšel na 25 korun za litr, případně na ještě méně. Pohonné hmoty by tak byly nejlevnější od začátku krizového roku 2009, což by ovšem tuzemské ekonomice dodalo vítanou vzpruhu v době boje s ekonomickými důsledky koronaviru.

Rijád včera srazil své ceny zahraničním ropným odběratelům nejvýrazněji za posledních minimálně dvacet let. Historicky nevídanou slevou se snaží vemluvit evropským, americkým asijským zákazníkům, aby odebírali ještě více saúdské ropy, a to zejména na úkor ropy ruské. Zároveň se podle kuloárních zpráv chystá dramaticky navýšit těžbu ropy, zřejmě až na rekordní úroveň dvanácti milionů barelů denně. V současnosti Saúdská Arábie těží 9,7 milionu barelů denně, v dubnu těžbu „zarovná“ na deset milionů barelů.

Ropné království se zahájením „palby“ snaží vyvolat obavu Rusů, že mohou přijít o svůj podíl na světovém trhu s ropou, a vrátit je tak za jednací stůl. V pátek totiž naprostým rozkolem skončila vídeňská jednání Saúdské Arábie, Ruska a dalších tradičních ropných těžařů. Cena ropy proto už před víkendem zažila volný pád, když třeba zmíněný Brent za jediný den spadl o více než devět procent. V nadcházejícím týdnu ropa na tento volný pád naváže. Těžko si představit jiný scénář. To, co Rijád v těchto hodinách provedl, je v kontextu dění na ropném trhu opravdu „vyhlášením války“.

Saúdská Arábie, faktický lídr kartelu OPEC, tlačila minulý týden v rámci zmíněných vídeňských jednání, aby zúčastněné těžařské země omezily svoji těžbu o dalších 1,5 milionu barelů denně. Slibovala si od toho, že tak cenu ropy stabilizuje. Ropa se totiž v souvislosti s globálním šířením koronavirové nákazy ocitá pod silným výprodejním tlakem. Výrazně klesla nejen poptávka Číny, největšího světového dovozce ropy, ale nyní také dalších zemí, neboť nákaza celosvětově ochromuje leteckou přepravu, přepravu obecně i turistický ruch. Poptávkový šok, který nákaza způsobuje, ovšem snižuje či sníží také průmyslovou výrobu.

OPEC a další těžaři v čele s Ruskem měli prakticky jedinou možnost, jak zabránit poklesu cen ropy, způsobeném tímto pádem v poptávce. Tou možností bylo právě to, po čem volal Rijád, tedy další škrty v těžbě. Snížená těžba by učinila ropu na světovém trhu vzácnější, což mohlo její cenu stabilizovat i při dramaticky klesající poptávce. Rusko však škrty odmítlo. Tím pádem se celá aliance těžařských zemí, fungující od roku 2016, rozpadla. Ostatní těžaři podmiňovali svoji součinnost při dalším omezení těžby právě aktivním zapojením Ruska. Od dubna lze tedy čekat závody ve zvyšování tržního podílu.

PSALI JSME:
Ropa historicky zlevňuje, benzín i nafta v ČR mohou spadnout k cenové úrovni 25 korun za litr

S pátečním krachem vídeňských jednání totiž současně padá nyní platná dohoda o omezování těžby. Platí jen do konce března. Další těžařské státy Zálivu, nejen Saúdská Arábie, tedy od dubna navýší svoji těžbu, dosud spoutávanou, a budou se snažit živelně ukořistit vyšší tržní podíl.

Moskva z levné ropy radost nemá, zdaleka ji ovšem nermoutí tak jako Rijád. Což je klíčový důvod, proč Rusko na dohodu ve Vídni nepřistoupilo. Rusko není tolik jako Saúdská Arábie závislé na příjmech z ropy. Navíc má silnější zájem, i geopolitický, na oslabení amerických břidličných těžařů. Jejich těžba je nákladnější než těžba Ruska či Saúdské Arábie a vyplácí se jim pouze nad určitou úrovní ceny ropy. Jakmile ropa pod tuto úroveň zlevní, břidliční producenti omezují nebo ukončují svoji těžbu, přičemž Moskva ráda obsadí takto vyklizené místo na trhu a svůj tržní podíl navýší. Nižší cenu ropy si pak bude kompenzovat tím, že jí prodá více.

Kreml pochopil, že pokud nezasáhne vůči americkým břidličným těžařům, vlastně tím nahrává Washingtonu. Ze Spojených států se díky nim stává ropná velmoc, která je stále méně závislá na dovozu energií ze zahraničí. To Trumpově administrativě nahrává, neboť snáze může uplatňovat v zahraničí své zájmy prostřednictvím uvalování ekonomických či energetických sankcí, ať už proti Venezuele, ruskému podniku Rosněfť, stavbě plynovodu Nordstream 2 a všemu dalšímu, co není v souladu se zájmy Washingtonu.

Rusko si ovšem nižší ceny ropy může dovolit spíše než Saúdská Arábie, jelikož není nyní poškozeno výpadkem v čínském odběru. Peking nadále ruskou ropu kupuje, do zásobníků. Samozřejmě, pokud by cena ropy klesla až příliš, i Rusko začne ekonomicky „krvácet“. O to nyní Rijádu jde. Věří, že se Moskvu podaří vyděsit dříve, než poškodí sám sebe. Bude to hra nervů.

Autor je hlavní ekonom Czech Fund
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Koronavirus rozhádal Moskvu s Rijádem. Čechům o dost zlevní pohonné hmoty

Zavřít reklamu ×
  1. TAK TO BYCHOM MĚLI MY ŘIDIČI RUSY BLAHOŘEČIT.ZVLÁŠTĚ MY KDO MÁ HLUBOKO DO KAPSY A POTŘEBUJE AUTO PRO NALÉHAVÉ DŮVODY.AHOJ

    • Blahořečit Rusy může každý dle libosti. Jen páni redaktoři by si měli uvědomit,že když v letech kolem roku 1995 byla cena za barel 62$, stála u ná nafta 12 Kč a petrolejářský průmysl vydělával miliardy. Porovnejte to s dneškem a každému rozumnému musí být jasno. Cena ropy a její kolísání hraje v cenách PHM v ČR velmi malou roli. Hlavní je chamtivost a to se těžko změní. Takže asi tak.

  2. jde spíše o odvetu za podporu Asada, saudi touží o změnu režimu v Sirii a prosazení wahhábismu , dalším krokem je ukázat turkům o co mají většího pindíka.

  3. Je to spíše boj s americkými těžaři. Zatímco Rijád i Rusko se s nižšími cenami se skřípěním zubů dočasně spokojí, američtí těžaři z břidlic končí v podstatě okamžitě. To bude zároveň konec snů o dodávkách zkapalněného plynu z Ameriky do Evropy. Vidím to tedy spíše jako odvetu za okopávání ruských kotníků v případě Northstream2

  4. Nebojte se na nás to nebude mít vliv, dle minulých vyjádření se musí prodat prvně zásoby drahé a kolik těch zásob je nikdo neví.

  5. Kovando máš ve všem možná pravdu, jen nemáš odhad s tou cenou PHM na našem trhu, ta padne dolů nejvýš o 90 haléřů, Loula by ti to vysvětlil proč.

  6. kurňa mají nějaké divné počty,30doláčů za barel a 25 za litr patoku u nás,a kdyto bylo za barel 60dol.tak nás patok za 30kč l. a když to je za 140dol za barel, tak u nás 35 kč za litr

  7. To je k smichu. Ceny dolu skoro nejdou. Nejlevnejsi jako vzdy Tank Ono. Za to co se ted prodava barel, by litr PHM mel stat kolem 22 Kc. Vsadim se, ze bude tisice vymluv proc ne.

  8. Tam, kde vládnou zloději, nikdy nedojde ke zlevnění. Česko je tohoto faktu nejlepším důkazem.

  9. no v našem superstátě bych tak moc optimista nebyl.cena ropy spadne na půlku a u pumpy o desetník a to za půl roku.

  10. 25,- Kč???? A kdo to řekne majitelům čerpacích staníc? Oni reagují pouze na zdražování.

  11. Když se má zdražovat tak hned na druhý den a o koruny bez ohledu na staré zásoby.Když zlevnovat tak o haléře a trvá to týdny

  12. Benzin u nás za 25 Kč? Ani náhodou. Spíš za 35, něco sežerou pumpaři a zbytek dorovná Bureš na daních. Je třeba tu vyrabovanou státní kasu naplnit, když je příležitost. Chudáci mocipáni už totiž nemají co rozkrádat.

  13. tak ONO už jede naftu za 27,5. další nejlevnější pumpa na 80km trase 30,5.Nejdražší 31,9. Tak asi tak

  14. Divné počty. Když stála ropa Brent 150 dolarů, byla nafta a benzin kolem 30 Kč. Teď bude na dejme tomu 40 dolarech a cena bude 25 Kč? Divné počy.

  15. Když má jít cena benzínu nebo nafty dolů….má každá pumpa „zásoby drahého“ a cena dolů jde jen velmi symbolicky ne-li vůbec, když má jít cena stejných komponent nahoru…najednou všem zásoby ve vteřině dojdou a ceny letí nahoru okamžitě a výrazně. Asi tak 🙂

  16. Nevím kde tankujete, já u Ona. Ještě během svátků byla cena za naftu 30,50/litr, dnes ráno jsem tankoval za 27,50.
    Vidím tedy rozdíl víc jak o korunu. Ne?

  17. Kdyby stála ropa jeden haléř, v ČR zlevní tak o korunu. Důvod co kdyby se náhodou kromě nenažraného státu obohatil také občan , tím že ušetří. Na chudí lid, volící podle milodarů státu, je třeba přísnost.

  18. No a teď zbývá jen ohlídat naše pumpaře, aby si na konkurenci jen nehráli a reálně o svoje podíly na trhu soutěžili. Ba ne dělám si srandu, to dřív sníží stát svojí spotřební daň na PHM a to je taky nesmysl, z čeho by Andrej uplácel svoje voliče…. Vidíte cestu? Já ano, ale je dost trnitá 🙂

Napsat komentář: Hranostýl Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Hrozí růst cen pohonných hmot nad 40 korun za litr

Zlevňování pohonných hmot, jež přechodně nastalo v polovině března, vzalo za své. Zdražování přitom nekončí. Benzín v uplynulých sedmi dnech zdražil o 24 haléřů na litr, nyní se podle údajů společnosti CCS prodává …

Česká ekonomika v závěru roku 2023 solidně rostla

Konečný odhad tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrté čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu ekonomiky z původních 0,2 na 0,4 procenta. V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 0,2 …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.