V loňském roce činily světové výdaje na obranu v průměru 2,3 procenta celosvětového HDP, tedy 2,4 bilionu dolarů, což představuje reálný nárůst o 6,8 procenta oproti roku 2022. Stále však zdaleka nedosahují svých vrcholů z období studené války, neboť od té doby klesly o poměrných 60 procent.
Spojené státy jsou zdaleka největším investorem do obrany, jejich rozpočet ve výši více než 900 miliard dolarů představuje 37 procent celosvětových výdajů a je třikrát větší než výdaje Číny, která je dalším velkým investorem. Na tyto dvě největší země připadá více než polovina celkových výdajů.
Třetím největším světovým investorem je Rusko, které vynakládá přibližně 100 miliard dolarů. Arabský svět vede v poměru výdajů k HDP s téměř pěti procenty. Evropa zaostává a její výdaje jsou mnohdy pod často zmiňovaným minimem NATO, tedy dvě procenta HDP. Začala je však dohánět a zvyšuje své výdaje jedním z nejrychlejších temp na světě.
Česká republika teprve v letošním roce dosáhla limitu dvou procent HDP na obranu, a to po změně legislativy, ke které došlo po období velmi nízkých výdajů na obranu. V důsledku toho má ministerstvo obrany v roce 2024 k dispozici 151,2 miliardy korun, což představuje nárůst o 63 miliard Kč (71 %) oproti roku 2022.
Z našeho regionu výdaje na obranu řadí Polsko na 14. místo na světě, což je skok z 19. místa v roce 2022, s odhadovanými výdaji ve výši 31,6 miliardy dolarů. Polsko a Rumunsko jsou podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru jedinými bývalými komunistickými zeměmi přítomnými v tomto žebříčku.
Rumunsko je mezi zeměmi podle výdajů na obranu na 39. místě, což představuje skok o jedno místo v žebříčku ze 40. pozice v roce 2022. Rumunské výdaje na obranu byly odhadnuty na 5,6 miliardy dolarů (1,6 % HDP). Od roku 2022 se výdaje na obranu snížily o 4,5 procenta, ale za posledních deset let se výdaje Rumunska zvýšily o 95 procent.
Avšak vyšší výdaje neznamenají vždy lepší výkony obranných zásob. To je jeden z důvodů, proč ETF amerických obranných společností (ITA) v uplynulém roce zaostávalo za indexem S&P 500. Důvodů je celá řada.
Růst je víceletý a závisí na zbrojním systému, přičemž dodavatelské řetězce jsou ovlivněny výpadky v důsledku pandemie a inflace, zatímco americké vládní zakázky mají obvykle pevné ceny, což společnostem ubírá na ziskových maržích. Také ne všechny mimořádné výdaje jsou použity na samotnou výrobu, ale jdou na mzdy, bydlení a důchody.
Na druhou stranu menší a méně diverzifikované evropské obranné akcie si vedly daleko úspěšněji. V evropském indexu Stoxx 600 se v uplynulém roce nejlépe dařilo společnosti Rolls Royce, třetí byla italská Leonardo a šestá německá Rheinmetall.
Zatímco mezinárodní konflikt je celosvětově třetím důvodem k obavám drobných investorů, ve všech zemích, které se účastnily průzkumu eToro Retail Investor Beat, se od konce loňského roku do prvního čtvrtletí procentní podíl zvýšil – s výjimkou Německa, kde zůstal stejný.
Nejvyšší procento investorů, kteří považují potenciální mezinárodní konflikt za hlavní důvod obav o svá portfolia, tvoří Dánové s 25 procenty, následovaní Poláky (24 %), Francouzi (23 %) a Nizozemci (22 %). Středoevropské státy, jako jsou Německo (19 %) a Česká republika (18 %), si stojí někde mezi.
Nejméně se obávají američtí soukromí investoři (7 %), následují Australané (11 %), Britové (14 %) a navzdory blízkosti ukrajinské války se pouze 15 procent rumunských investorů obává, že velký mezinárodní konflikt ovlivní jejich portfolia.
Autor je analytik společnosti eToro pro Rumunsko
(Redakčně upraveno)
To je tragikomedie,Václav Havel zavřel naše zbrojovky a dostal od Ameriky cenu za humanitu nebo něco podobného. Dnes budeme zbrojovky otevírat a ve velkém vyrábět zbraně. Přitom je to všechno zbytečné. Velké mocnosti jako USA,Rusko a další mají atomové zbraně a do války se nikdo v současném světě neodváží jít kvůli použití těchto odstrašujících zbraní.Budou jen menší války místního významu jako na Ukrajině a Izraeli kde se bojuje na malém území. Válku jako II světová už nelze očekávat.