Vlastníci nemovitostí letos na jaře mnohdy nevěřili svým očím, když jim po účinnosti vládního konsolidačního balíčku dorazila nově vyměřená daň z bytových a nebytových jednotek, pozemků a staveb. V průměru narostla o 80 procent, někde ale až pětinásobně.
V reakci na to vybraná města svým obyvatelům přislíbila do příště daň snížit, jelikož ji mohou ovlivňovat nastavením různých „svých“ koeficientů. Jak sdělil Petr Koubovský, daňový poradce a expert na majetkové daně ze společnosti Rödl & Partner, většina měst a obcí již vydala příslušné obecně závazné vyhlášky či zákonná opatření,
„A skutečně lze pozorovat, že se často zaměřila na úlevy některým svým občanům. Na druhou stranu bylo zřejmé, že vybraní zastupitelé nejsou v problematice dobře zorientováni, a tak i nezáměrně učinili rozhodnutí v rozporu se svými původními úmysly. Příkladem budiž město Chodov v Karlovarském kraji,“ řekl Koubovský.
Nedorozumění, ale i záměr
Právě v Chodově zastupitele podle Koubovského zmátl souběh koeficientů, které mohou města používat k nastavení daně. Přestože plánovali obyvatelům ulevit, nakonec to vypadá na opak: Na jaře, kdy se daň z nemovitosti hradí, si nejspíš znovu připlatí. Zastupitelé se sice snažili svůj omyl ještě zvrátit, nicméně do termínu na konci září to již nestihli.
Město Chodov na svých internetových stránkách tvrdí, že se zvýšení daně týká jen malé části nemovitostí, především rodinných domů a stavebních pozemků v části Stará Chodovská a Chranišov. Jejich majitelé by měli zaplatit v průměru o 630 korun více než dosud.
Důvodem prý byl nejasný výklad při schvalování nové vyhlášky. Radnice to sice chtěla změnit, ale podle konzultací s ministerstvy financí a vnitra už to patrně není možné. „Zkusíme tedy najít nějakou vhodnou kompenzaci, o které budeme obyvatele včas informovat,“ uvedl starosta Patrik Pizinger.
Podle daňového poradce Petra Koubovského nastala podobná situace také v Litoměřicích. které stejně jako například Litomyšl, vyhlášku schvalovaly nadvakrát, přičemž svůj omyl stihly včas napravit.
V Jablonci nad Nisou se ale daň zvyšovala záměrně, jak o tom informoval web ČTK České noviny. Vlastníci nemovitostí tak zaplatí v příštím roce v průměru o 140 procent víc než letos. Ve srovnání s loňským rokem budou vlastníci bytů nebo rodinných domů platit bezmála pětinásobek.
„Město Jablonec mělo do loňského roku historicky nejnižší daň z nemovitosti mezi statutárními městy, i kdybychom obecně závaznou vyhlášku dnes nepřijali, tak novelou zákona k navýšení daně z nemovitosti došlo, a to ve dvou krocích – první navýšení bylo pro letošní rok a to další navýšení bude pro příští rok,“ řekl primátor Miloš Vele.
Úprava několika koeficientů
Daňový expert Petr Koubovský připomněl, že výši daně v jednotlivých obcích ovlivňuje trojice koeficientů, z nichž část je pro obce daná a o části rozhodují samy. Základní koeficient je stanovený podle počtu obyvatel.
„Obce ho pouze o jednu kategorii mohou zvýšit (například ze 2 na 3), a to konkrétně pro celou obec, jednotlivé katastrální území nebo jednotlivý městský obvod nebo městskou část, nikoliv pro vybrané části obce (konkrétní parcely),“ vysvětlil Koubovský. V minulosti ho obce mohly snižovat o jednu až tři kategorie, to však nyní již neplatí.
Dále existuje inflační koeficient. V minulém roce byl nastaven na hodnotu 1. Letos se inflace snížila, takže se jeho výše nemění. Obce ho nemohou ovlivňovat a může být buď zachován, nebo stoupnout, jeho hodnota nikdy meziročně neklesá.
Místní koeficient je pak hlavním nástrojem obcí k nastavení míry daně z nemovitostí. Nastavovat ho mohou libovolně jak pro celou obec, tak pro jednotlivé městské části, jednotlivé parcely, typy budov a podobně. Stanovit ho lze ve výši 0,5 až 5,0. V případně hodnoty 1 se tak výše daně nijak nemění a použitím hodnoty od 0,5 do 1 tak mohou obce vypočtenou daň i účinně snižovat.
Jak s ním tedy obce naloží, je na nich. „V obecné rovině lze myslím konstatovat, že lokality řekněme dlouhodoběji sociálně a ekonomicky slabší se snaží daňové zatížení spíše snižovat, respektive rozhodně jej nenavyšovat,“ uvedl daňový poradce Petr Koubovský.
Dále jsou podle něj zřejmé tendence nenavyšovat daň z nemovitých věcí u nemovitostí určených k bydlení, a naopak zvýšit daň u průmyslových a obchodních lokalit se zvýšenou dopravní zátěží. Příkladem města, kde se navýšila daň právě u průmyslových zón, je podle Koubovského třeba Liberec.
Průmyslové zóny zaplatí více
„Došlo k navýšení daně u obou průmyslových zón, velkých obchodních center, jako Nisa, Globus, Makro a Kaufland, garáží dopravního podniku, bývalé slévárny a Kovošrotu na pomezí Ostašova a Františkova, obalovny v Machníně, pivovaru ve Vratislavicích i některých průmyslových firem, například Magny, Benteleru, Preciosy, Ferony či Likta,“ konstatoval poradce z Rödl & Partner.
Naopak v Hradci Králové se uchýlilo zastupitelstvo v některých případech ke snížení místního koeficientu z kategorie 3 na 1,3. „Jde o nemovitosti určené k bydlení, ať už jsou v centru, nebo na okraji města. Všechny zdejší úpravy místních koeficientů měly za cíl, aby výše daně v roce 2025 byla stejná nebo mírně nižší než v roce 2024,“ poznamenal Petr Koubovský.
Semilští zastupitelé podle něho dokonce rozhodli, že majitelé rekreačních budov a garáží v roce 2025 zaplatí méně peněz na dani z nemovitých věcí, a to zrušením 1,5 koeficientu u chat a garáží, který nenahradilo jinými změnami. Město tím přijde o zhruba 600 tisíc korun.
„Příkladem skokového navýšení daně může být Ústí nad Labem, které rapidně zvedlo místní koeficient ze 2 na hodnotu 5, nicméně jen pro problémové vlastníky, kteří se třeba o svůj majetek nestarají,“ řekl Koubovský.
Dodal, že radní využili i možnosti konsolidačního balíčku umožňujícího stanovit různou výši i pro jednotlivá parcelní čísla, a tak více zaplatí majitelé přibližně 23 parcelních čísel – například zdevastovaného hotelu Máj a přilehlých a pozemky na Severní Terase či činžáků v ulici Sklářská.
Většina nezaplatí více
Dalším městem, které schválilo navýšení koeficientu na maximální hodnotu 5, jsou například Pardubice. Zastupitelstvo tímto krokem reagovalo na ty průmyslové zóny, které mají na infrastrukturu města největší dopady, v důsledku čehož se očekával nárůst výnosů v desítkách milionů korun.
„Rada města Pardubic, i díky nátlaku veřejnosti a podnikatelů, nicméně následně sáhla ke sjednocení místního koeficientu pro stavby a jednotky určené pro podnikání jen na hodnotu 4. V součtu koeficientů tak nakonec hodnota poroste jen o 1,“ sdělil Petr Koubovský.
Kde se dále znatelně navyšují daně, jsou Rokycany. Zdejší majitelé nemovitých věcí sloužících k podnikání v průmyslu, stavebnictví, dopravě, energetice nebo ostatní zemědělské výrobě si připlatí trochu více, neboť se zvýší místní koeficient pro rok 2025 ve výši 2 a od roku 2026 dokonce ve výši 3.
U pozemků se supermarkety či velkoplošnou prodejnou drogerie s přilehlými parkovišti pak došlo ke zvýšení místního koeficientu na maximální hodnotu 5.
„Ve většině případů navýšení místních koeficientů u daně z nemovitostí tak nebudou muset sahat hlouběji do kapsy sami běžní daňoví poplatníci. Zdražení se bude týkat zejména průmyslu a obchodu, takže se běžných obyvatel dotkne spíše zprostředkovaně,“ poznamenal Petr Koubovský.
