Zadlužení Česka roste na 42 % HDP

Názor
První výsledky veřejných rozpočtů, které v pátek zveřejnil statistický úřad, ukazují, že veřejný sektor loni hospodařil se schodkem ve výši téměř 360 miliard korun (-5,9 % HDP) a celkové zadlužení ČR se zvýšilo na necelých 42 procent. Stejně jako v roce 2020 stojí za deficitem veřejných financí hospodaření státu, zatímco obcím se podařilo dosáhnout ještě vyššího přebytku, než v prvním covidovém roce.
I po dvou letech šestiprocentních schodků ČR nejspíše zůstala i nadále ve skupině nejméně zadlužených zemí EU. Ilustrační foto: Pixabay.com

Výsledky veřejných financí za rok 2021 v podstatě nejsou nijak překvapivé. Už samotné hospodaření státu v jednotlivých měsících roku dávalo jasný signál, že se rozpočet bude nacházet v hlubokém deficitu, ke kterému přispěly nejenom zvýšené výdaje na podporu ekonomiky v době opakovaných lockdownů, ale také zrušení superhrubé mzdy zasahující příjmovou stranu rozpočtu a v neposlední řadě i slabší výkon ekonomiky, která se ani v roce 2021 nevrátila na před-pandemickou úroveň.

Ještě v roce 2019 přitom ČR dosahovala přebytkového hospodaření a dařilo se jí snižovat i celkový dluh, který tehdy odpovídal ani ne třetině hrubého domácího produktu (HDP). V podstatě si tak vytvořila docela dobrou výchozí pozici na nečekané covidové období, během kterého se státní rozpočet propadl do červených čísel.

PSALI JSME:
Státní rozpočet je po 35 měsících v plusu. Ovšem pouze z důvodu provizoria

Proto i po dvou letech šestiprocentních schodků ČR nejspíše zůstala i nadále ve skupině nejméně zadlužených zemí EU. Navíc tento dluh – na rozdíl od řady euro-zemí – stále hladce financuje na finančním trhu bez jakéhokoliv zásahu centrální banky.

Když se podíváme na relativní čísla, vyšší dluh měla ČR v historii jen dvakrát, a sice v letech 2012 a 2013, kdy přesáhl hranici 44 procent HDP. Už letos se k těmto výsledkům nejspíše přiblíží a možná je i lehce překoná. Vysoká inflace nicméně bude tempo růstu relativního zadlužení v letošním roce docela citelně brzdit. Tedy alespoň v relativním poměru k HDP, protože absolutně se veřejný dluh zřejmě přiblíží 2,9 bilionu korun.

PSALI JSME:
Dluh Česka stále dramaticky roste

Trend zadlužování je však sám o sobě velmi nepříznivý, avšak v krátké době jej lze jen obtížně zvrátit. Ekonomika se sice už zřejmě oklepe od covidových komplikací, avšak nyní už čelí problémům novým. Extrémně drahým energiím, rozpadajícím se dodavatelským řetězcům a v neposlední řadě také vyšší ceně peněz, která bude znamenat přece jen i vyšší náklady na zadlužování.

I když by bylo s ohledem na míru zdanění vhodné rozpočtům pomoci prostřednictvím zvýšení některých daní, v dané ekonomické situaci je to cesta v podstatě vyloučená. Ne tak už ovšem pro léta následující. V každém případě, i „díky“ vysoké inflaci zatím dosažení dluhové brzdy není pro nejbližší roky aktuální.

Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Státní dluh ČR loni narostl o tolik jako předtím za skoro deset let

Zavřít reklamu ×
  1. Příspěvek byl redakcí odstraněn kvůli odpovědnosti provozovatele internetového portálu za obsah diskuse.

Napsat komentář: Petr Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.