Zadlužení českých domácností poprvé překročilo 3 biliony korun

Analýza
Češi poprvé v historii dluží více než tři biliony korun. Vyplývá to z informací v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací, podle nichž na konci prvního čtvrtletí dosáhly závazky 3,07 bilionu. Znamená to, že se dluh meziročně zvýšil o rekordních 407 miliard korun.
Lidé si znovu začali ve velkém půjčovat na spotřebu, tedy zboží a služby. Ilustrační foto: Pixabay.com

Růst zadlužení obyvatel tak byl ještě vyšší, než na konci roku 2021. Důvodem je pokračující zájem o hypotéky a také oživení poptávky po úvěrech na spotřebu. Objem dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření tak meziročně vzrostl o 383 miliard korun, zatímco dluh z úvěrů na spotřebu se zvýšil o 23 miliard.

Meziroční nárůst dluhu byl na konci letošního prvního čtvrtletí třikrát vyšší, než na konci roku 2019. „V dalších čtvrtletích už se takto vysokého čísla určitě nedočkáme. Důvodem je slábnoucí poptávka po úvěrech na bydlení, která se začala výrazněji projevovat během dubna. Do března se lidé naopak snažili sjednat hypoteční úvěr ještě podle starých pravidel,“ řekla Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.

„Strach z toho, že by na hypotéku po zpřísnění podmínek nemuseli dosáhnout, do značné míry vyrovnal vliv rychle rostoucích úrokových sazeb, který by za normální situace působil proti silné poptávce,“ dodala Novotná. Ve druhém čtvrtletí se podle ní na nižší poptávce naplno projeví právě spojení nové regulace a pokračujícího strmého růstu úrokových sazeb.

PSALI JSME:
Hypotéky se staly nedostupné i pro střední třídu

Dluhy z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření v celé republice vzrostly o 17,6 procent. Například v Praze a Jihomoravském kraji ale nárůst překročil dokonce 19 procent. Důvodem jsou mimo jiné stále rostoucí ceny nemovitostí ve velkých městech.

Vzrůstající úvěry na spotřebu

V prvním čtvrtletí se výrazně zvýšil také zájem o úvěry na spotřebu. Celkový dluh se meziročně zvýšil o 24 miliard korun, tedy o pět procent. Jde o největší meziroční nárůst od konce roku 2019, tedy od posledního čtvrtletí před vypuknutím koronavirové pandemie. V posledních dvou letech přitom objem dluhu z úvěrů na spotřebu stagnoval, nebo se dokonce snižoval.

„Lidé se začali vracet ke svým dřívějším spotřebním návykům, přestali šetřit a začali si více půjčovat na menší výdaje. Z pohledu chování klientů tak pomalu končí pandemické období, které bylo charakteristické extrémním zájmem o hypotéky a zároveň nízkým zájmem o úvěry na spotřebu,“ říká Jiří Rajl, ředitel Nebankovního registru klientských informací.

PSALI JSME:
Množství lidí, kteří chtějí investovat do bydlení, se kvůli inflaci rychle snižuje

Zároveň upozornil, že část lidí spotřebitelské úvěry využívá jako doplněk k hypotékám. „Vidíme to především v Praze, kde dluh na spotřebu roste dvakrát rychleji než ve zbytku republiky. Kombinovat hypotéku spolu se spotřebními úvěry ale zároveň zvyšuje riziko budoucích problémů se splácením,“ upozornil Rajl.

Nesplacené desítky miliard

Celkový objem nespláceného dluhu dosahoval na konci prvního čtvrtletí 28,1 miliardy korun a meziročně se tak snížil o 1,8 miliardy. Z toho 22,5 miliardy tvořil nesplácený dluh z úvěrů na spotřebu a 5,6 miliardy tvořil dluh z úvěrů na bydlení. Lidé tak nespláceli 4,4 procenta úvěrů na spotřebu a pouze 0,2 procent z toho, co měli půjčeno na bydlení.

„Během prvního čtvrtletí stále ještě pokračoval trend posledních několika let, který je charakteristický poklesem nespláceného dluhu za situace, kdy celkové zadlužení obyvatel výrazně roste. Předpokládáme však, že tento stav se začne měnit v průběhu letošního roku. Řada lidí bude po refixaci hypoték splácet měsíčně o několik tisíc korun více a k tomu výrazně rostou další náklady, jako je cena tepla nebo potravin,“ vysvětlil Rajl.

PSALI JSME:
Inflaci ženou vzhůru vysoké náklady na bydlení

Spolu s objemem nespláceného dluhu se snížil také počet lidí, kteří své finanční závazky nedokázali plnit. U úvěrů na spotřebu nesplácelo z 2,28 milionu klientů své závazky 176 tisíc lidí, což je meziročně o sedm tisíc méně. U úvěrů na bydlení to bylo 10 644 lidí (meziročně o 2 606 méně) z 1,1 milionu. Zatímco u úvěrů na spotřebu své dluhy nesplácelo 7,7 procent lidí, u úvěrů na bydlení šlo pouze o jedno procento.

Lidí v exekuci loni ubylo

V uplynulém roce v Česku ubylo lidí v exekuci, naopak přibylo exekučních řízení. Exekuci mělo loni 698 tisíc lidí, tedy o 21,5 tisíce méně, než v roce 2020. Exekucí naopak mírně přibylo, celkem se vedlo 4,43 milionu řízení. Vyplývá to z údajů, které na tiskové konferenci začátkem května zveřejnila Exekutorská komora.

„Poprvé po delší době došlo k poklesu počtu povinných, proti kterým je vedena byť i jedna exekuce. Dostali jsme se pod magické číslo 700 tisíc,“ řekl prezident komory Jan Mlynarčík. Průměrnému dlužníkovi bylo v uplynulém roce 45,8 roku a měl přes šest exekucí. Průměrná vymáhaná suma činila 483 tisíc korun, proti předloňsku se tak zvedla téměř o 53 tisíc.

PSALI JSME:
Češi ve finančních potížích: Nevystačí s platem, přibývá exekucí

Loni meziročně přibylo lidí, kteří mají osm a více exekucí. Nejvíc narostl počet osob s více než deseti řízeními, a to o sedm procent. Naopak zadlužených s jednou exekucí ubylo o 22 procent. Podle vedení komory se svou situaci snaží řešit nejrychleji právě dlužníci s jedním či dvěma řízeními, lidé s mnohačetnými exekucemi častěji nereagují. „Částečně nechtějí platit, částečně nemůžou,“ podotkl viceprezident komory Martin Tunkl.

Desítky tisíc seniorů

Exekuci mělo loni také 1574 dětí, předloni to ovšem bylo 2283. Podle členky prezidia komory Venduly Flajšhansové je za třetinovým poklesem počtu případů změna legislativy i postoje věřitelů k dětským dlužníkům.

Celkem 66 144 dlužníků s exekučním řízením bylo víc než 65 let. V roce 2020 mělo exekuci 67 264 seniorek a seniorů. Nejvíc zadlužených s exekucí na počet obyvatel je podle údajů komory v Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji. Naopak nejmenší je podíl na Vysočině a ve Zlínském a Pardubickém kraji.

PSALI JSME:
Dlužník jako dlužník. Týká se to seniorů stejně jako páťáků

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Průlomový verdikt soudu: Stát dělá málo pro ochranu klimatu

Analýza
Městský soud v Praze v průlomovém rozhodnutí vyhověl spolku Klimatická žaloba ČR a dalším žalobcům a nařídil státu urychleně a v souladu s jeho povinnostmi z evropského a mezinárodního práva přijmout nezbytná opatření pro zpomalení klimatické změny. Soudy v Česku tak rozhodly vůbec poprvé v historii.