Žádné vlajky, ani národnostní projevy, žádají na Děvíně

Obrazem
S neobvyklou žádostí se setkají návštěvníci hradní zříceniny Děvín nedaleko Bratislavy, nad soutokem Moravy a Dunaje. „Prosím vás, nahoru raději žádné vlajky, a už vůbec ne se s nimi fotografovat nebo mávat. A žádné, jakékoliv, národní projevy,“ žádá muž z pokladny Děvínského hradu návštěvníka z Čech, jemuž bezděčně čouhá slovenská vlajka z kapsy.
Zřícenina hradu Děvín nedaleko Bratislavy, nad soutokem Moravy a Dunaje. Foto: FAEI.cz/autor

Proč? „Máme příkaz z vedení, abychom to hlídali. Zkrátka žádné vlajky, protože se to tady co se týče slovensko-maďarských vztahů, respektive výkladů historie občas ostře střetávalo,“ vysvětluje diskrétně muž z pokladny hradu.

A pak se rozpovídá. Má pocit, že vztahy s Maďary se zhoršují. Další Slovák se přidává do diskuse: „V Maďarsku nám už nechtěli ani prodat zboží, že prý ať si táhneme na Slovensko.“ To je překvapení, co dokáže obnažit vlaječka koupená v Bratislavě za euro a bezelstně zastrčená v kapse…

Dvoubarevný soutok Dunaje a Moravy při pohledu z Děvína: Dunaj má vodu zelenomodrou, zatímco Morava až odpudivě hnědočernou. Foto: FAEI.cz/autor

Čech s německým jménem a slovensko-maďarskou babičkou

I Čech se rozpovídá: „Je to těžké, tyhle půtky. Já jsem Čech, mám přitom typicky německé jméno, dědeček z tátovy strany byl Čech, babička napůl Slovenka a napůl Maďarka, přičemž ale táta vzpomínal, jak jeho rodiče byli vyhnáni coby Slováci maďarskými nacionalisty z jižního Slovenska… a jak se za druhé světové války projevovali zase slovenští fašisté.

Překvapivě si k věci přihazuje dokonalou češtinou také zhruba další padesátník: „Žiju už léta nedaleko Prahy, ale původem jsem Maďar. Asi vás naštvu, ale v pradávné historii to tady bylo maďarské. Nicméně je fakt, že tyhle vody by se už neměly čeřit, a mělo by to zůstat tak, jak je.“

Zřícenina hradu Děvín. Foto: FAEI.cz/autor

Pradávná nevraživost doutná

Smutné, že právě u Děvína, kde je Rakousko na dohled a pod námi řeka Morava, „někde uprostřed Evropy,“ je stále patrná doutnající pradávná nevraživost národů. A do toho přicházejí zprávy, že maďarský premiér koketuje s myšlenkou opustit EU…

Přitom právě zde, pod Děvínem, stojí památník pádu Železné opony – železné Srdce Evropy Daniela Brunovského k fenomenální události: 10. prosince 1989 odhadem sto tisíc Slováků přešlo bez pasů a víz z Bratislavy do rakouského Hainburgu. Pro akci se vžil název „Ahoj, Evropo!“

Památník pádu Železné opony od Daniela Brunovského. Foto: FAEI.cz/autor

To, co se odehrává v posledních měsících, ale naznačuje, že síly volající po „sbohem, Evropo“ by mohly mít v následujících letech ve střední a východní Evropě najednou navrch.

Košile je vždy bližší než kabát

Událostí, které tomu nahrávají, je vícero: Na jednu stranu se hovoří o jednotném trhu, který ale ve skutečnosti až tak jednotný není (třeba v kvalitě potravin, nákupech energií, zemědělských regulacích, pozn. aut.) a přibývá samoúčelných bruselských nařízení.

Zřícenina hradu Děvín. Foto: FAEI.cz/autor

Stejně tak o pevnosti Evropy, jako celku, ledasco vypovídá nepříliš jednotně zvládaná covidová krize a nepřesvědčivá, často si protiřečící vystoupení bruselské reprezentace, a rovněž rozkoly týkající se energetické nouze vyvolané válkou na Ukrajině. Ty obzvlášť ukazují, že košile je vždy bližší než kabát.

Z nutnosti preventivních zákazů vlaječek za euro ve svobodné Evropě mrazí. Ukazuje se totiž, že staré kořeny, pravdy, mýty, křivdy a nároky ani „federace evropských národů“ zřejmě jen tak nevymýtí.

PSALI JSME:
„Nebýt českého národa, nebylo by ani českého státu,“ říká ústavní právník Aleš Gerloch

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

O vyšší plat si řekne jen pětina Čechů, nejméně v Evropě

Průzkum
Ani nejvyšší inflace za posledních 30 let nepřiměje české zaměstnance, aby si v práci řekli o přidání. V nejbližších měsících se pouze necelá pětina Čechů chystá říct si o zvýšení platu. To je suverénně nejméně v Evropě a výrazně za světovým průměrem, který činí 35 procent.