Ačkoliv na výši dluhu se toho až tolik nemění, změnou prochází jeho struktura. Zatímco v době okolo konce kurzového závazku zadlužení rychle narůstalo s tím, jak zahraniční investoři navyšovali svoje vklady v tuzemských bankách a nakupovali s vidinou zhodnocení státní dluhopisy, nyní dluh tvoří a ovlivňují především zahraniční úvěry firem.
A je to s ohledem na vývoj tuzemských úrokových sazeb vlastně i logické. Ostatně i bankovní statistiky už více než rok potvrzují preferenci cizoměnových úvěrů před těmi korunovými. A netýká se pouze realitního businessu, ale už i průmyslových firem. Rozdíl úrokových korunových a eurových úroků je proto hlavním důvodem, proč roste i zadlužení tuzemských firem vůči zahraničí.
Zajímavý trend je možné vysledovat i u zahraničního zadlužení vlády, která vzniká především tak, že si nerezident koupí český státní dluhopis. Je zde vidět, jak se investoři snaží využívat rozdílu ve výnosech bondů a přeskupují svá portfolia směrem ke kratším splatnostem, které nesou díky invertované křivce více než ty dlouhé.
Zahraniční dluh ČR reflektuje především rozdílnou úrokovou politiku uplatňovanou v ČR a v eurozóně. Tím, že se v ČR začaly dříve a razantněji zvyšovat úrokové sazby, zvýšil se i zájem o levnější zahraniční financování. Dřívější pozice spíše spekulativního charakteru naproti tomu v posledních letech klesají.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
Zajímalo by mě jak porovnat státní dluh v roce 2008 a dluh roku 2022. Tedy jeho hodnotu. Když vezmeme v úvahu inflaci tak koruna tedy její hodnota klesla za ty roky zhruba na 42 % hodnoty roku 2008. Předpokládám, že dnešní dluh překračující 2000 mldr Kč je v porovnání s rokem 2008 ve výši hodnoty koruny zhruba 900 mldr Kč.. Takže číselně jsme si pohoršili, ale v hodnotě jsme si polepšili. Předpokládám, že uvažuji správně.