Sdružení Solární asociace zveřejnilo na tiskové konferenci, že celkem bylo v prvních šesti měsících roku připojeno 9 354 elektráren s celkovým výkonem 74,8 megawattu. Oproti prvnímu pololetí roku 2021 jde téměř o dvousetprocentní nárůst.
Největší zájem je právě o malé střešní instalace. Celkem bylo za první pololetí postaveno 8 500 elektráren na rodinných domech. „Fotovoltaika je pro lidi a firmy dnes často nejsnazším a nejrychlejším způsobem, jak snížit náklady na energie a pomoci v boji proti závislosti na ruském plynu,“ řekl výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
Ocenil podporu ze strany vlády. „Podpora ale nesmí spočívat pouze v tom, že stát bude směřovat velké finanční částky do dotačních programů. Je naprosto nezbytné co nejrychleji odstranit bariéry, které dnes rychlému rozvoji fotovoltaiky pro širokou veřejnost a český průmysl brání,“ dodal Krčmář.
Miliardové dotace
Velký zájem o fotovoltaiku zaznamenává zejména úspěšný program Nová zelená úsporám. Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že přelomem byl už loňský podzim, kdy začal raketový zájem o fotovoltaiku, ale také o tepelná čerpadla.
„Zájem o program Nová zelená úsporám pozorujeme dlouhodobě, vlivem složité situace na trhu s energiemi i přísnějších požadavků na ekologická řešení nárůst v posledních měsících enormně zrychlil,“ sdělila ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).
Oproti minulým letům je podle ní nyní téměř čtyřnásobný. „Jen za pět měsíců tohoto roku obdržel Státní fond životního prostředí ČR již 23 745 žádostí s požadavkem na 4,6 miliardy korun,“ informovala ministryně.
Dodala, že za celou dobu trvání programu Nová zelená úsporám, tedy od roku 2014, eviduje fond celkem 102 tisíce žádostí o podporu energetických opatření u rodinných a bytových domů za více než 22 miliard korun.
Pětinásobek oproti loňsku
Tento trend pokračuje i letos. Za červen se dokonce počet přijatých žádostí o fotovoltaiku oproti roku 2021 vyšplhal na pětinásobek. A celkový počet přijatých žádostí na fotovoltaiku za první půlrok letošního roku (18 316) je již téměř dvojnásobný v porovnání s počtem přijatých žádostí za celý loňský rok. Podobný trend je rovněž u tepelných čerpadel.
Solární asociace ale upozornila, že tuzemský solární průmysl je stále z největší části odkázán právě jenom na instalace na rodinných domech. Velký zájem je ale také o firemní elektrárny z Národního plánu obnovy.
Provozovatelé skladovacích či výrobní hal, totiž zjišťují, že instalace solární elektrárny může firmám zaručit levnou a čistou energii v rámci několika měsíců. Od vyhlášení podpory letos na jaře bylo podáno 2,5 tisíce žádostí, z nichž ministerstvo průmyslu a obchodu již pět set schválilo.
„Fotovoltaika se nesmí stát jen luxusem pro majitele rodinných domů či firem provozujících budovy s vhodnou střechou. V Česku žijí miliony lidí v bytových domech. Ty nemají nárok na levnou elektřinu a budou mnoho let odkázáni na drahou elektřinu?“ uvedl Krčmář ze Solární asociace.
Další dírou na trhu jsou podle něj velké průmyslové elektrárny. „Obracejí se na nás průmyslové podniky s tak velkou spotřebou energie, že jim střešní elektrárna jednoduše nepomůže. Řešením jsou velké pozemní elektrárny, jejichž produkce přispěje ke snížení ceny elektřiny na trhu a pomůže tak celé zemi,“ dodal Krčmář.
Dlouhé povolování
Velké projekty jsou ale zdržovány zdlouhavými povolovacími procesy. V novele stavebního zákona jsou sice navrženy změny, které by je zrychlily, novela ale bude účinná možná až od roku 2024.
„To prostě nestačí, stát musí změny prosadit ještě letos. Nacházíme se v mimořádné situaci, chce to rychlé jednání ze strany politiků a úředníků,“ upozornil Krčmář. Jinak podle něj hrozí, že Česko nesplní cíle v oblasti energetiky a klimatu a miliony lidí budou na levnou elektřinu čekat mnoho let.
Mezi kroky, které by stát měl letos prosadit, patří například zařazení velkých obnovitelných zdrojů energie mezi takzvané vyhrazené stavby, podpora agrivoltaiky a zrušení měření po fázích, které zbytečně projekty v Česku oproti okolním zemím prodražuje.
Specifickým problémem jsou pak překážky ze strany památkářů, kteří fotovoltaiku na mnoha místech blokují, a to i v případě, že se mají panely objevit třeba na budovách ze 70. a 80. let.
Nechápu proč se pořád nikde nemluví také o negativních dopadech fotovoltaniky na životní prostředí. Pořád jen čteme jak je to ekologické ale realita je úplně někde jinde..!!! Je to stejné jako s elektromobily a to, že výroba a následná likvidace pouze beterii. O ceně a výrobě elektřiny na jejich provoz, ani raději nemluvit! Má take špatné dopady na ekologii neli dokonce větší… Ale zpět k solární energii a jejímu získávání prostřednictvím sol. Panelu . Co se adi stane kdyz zemi pokryjeme čím dál větším množstvím těchto panelu? Zkuste o tom přemýšlet co se stane? Černá barva přitahuje teplo a v místech kde panely už dnes jsou je půda a krajina naprosto vysušená! Chceme bojovat proti oteplování země snížením co2, ovšem stylem że planetu ještě více zahřejeme. A ktomu budeme ještě i bez vody !! Nevadí EU určitě přijde s nějakým novým spásnym napadem, jak nás zachránit . Treba můžeme dovážet vodu ze slunce !!! To je nápad hodný EU a všem jejím dnešním odbornikum
…!!!A vy všichni co jim jim to zerete, už se vzpamatujte a uvědomte si co nam vládnou za hlupáci a jak to asi zkonci když to tak necháme