Ve většině zemí už nyní probíhá modernizace stávající mobilní infrastruktury. Zatímco pro poskytovatele telekomunikačních služeb představuje 5G navýšení sazebníků cen, výrobci smartphonů očekávají příliv zákazníků, kteří si přijdou pro modernější model telefonu a podpoří skomírající prodeje.
„Posledního vrcholu segment výroby smartphonů dosáhl před pěti lety a dnes se nacházíme šest procent pod jeho úrovní. I když se dodávka v roce 2020 odrazila ze dna, šlo o zklamání v porovnání s boomem, který v období pandemie zažil širší spotřebitelský průmysl jako počítače či herní konzole,“ říká Jakub Cerman, šéf Oddělení risku společnosti Euler Hermes ČR, která je členem skupiny Allianz.
Zkušenost z Číny navíc ukázala, že ačkoli lidé internet 5G vítají, neznamená to, že k jeho přechodu pospíchají. Pokud jde o vliv 5G na telekomunikační průmysl, vyslali k světu zákazníci světově nejpokročilejší země z hlediska připravenosti na masovou adopci internetu 5G poněkud smíšené signály.
Více než 30 procent tarifních zákazníků v Číně vlastnících chytrý telefon (450 milionů lidí, pozn. red.) plánovalo používání 5G až ke konci roku 2021 – tedy dva roky poté, co byly za silné podpory státem vlastněných telekomunikačních společností služby internetu 5G v Číně spuštěny.
„Internet 5G pomohl poskytovatelům služeb zvýšit průměrné příjmy na uživatele, které generují od svých zákazníků. Přesto se však nezdá, že by čínští zákazníci spěchali s výměnou svých stávajících zařízení za nová podporující 5G,“ vysvětluje čínská data Cerman.
Ačkoli mobilní zařízení s 5G představovala loni 75 procent objemu prodaných smartphonů v Číně, virtuální křivka celkového objemu prodejů zůstala plochá (+0,3 %), a navíc významně pod úrovní před začátkem pandemie (-11 % oproti roku 2019 a -30 % oproti roku 2016).
Závěry z analýz však ukazují, že s výměnou stávajících chytrých telefonů nepospíchají ani zákazníci ze západní Evropy. Do roku 2025 by prodlužování cyklu obnovy starého zařízení za nové mohlo mít za následek až 11procentní pokles místních zásilek, což by ročně znamenalo nerealizované tržby ve výši 16 miliard dolarů.
Podobně jako z ostatních segmentů spotřební elektroniky (televize, počítače či tablety), i ze smartphonů se stal vyspělý průmysl s penetrací pohybující se v pokročilých ekonomikách nad 100 procenty.
Prodeje smartphonů tak v současnosti z velké míry pohánějí nákupy náhradních zařízení. Krátké cykly obnovy prodejům smartphonů výrazně napomáhaly k tomu, aby se tento trh stal největším segmentem spotřebitelské elektroniky.
Typicky uživatelé obnovovali svá zařízení v průměru každé dva roky. Pro srovnání: Průměrná obnova počítače byla šest let, u televizí šlo dokonce deset let.
„Z porovnání objemů reálných ročních prodejů smartphonů vzhledem k plánovaným číslům zjišťujeme, že cykly obnovy starého zařízení za nové se v minulých letech zřetelně prodloužily na obou trzích,“ říká Cerman.
Vzhledem k vyspělosti trhu tedy výrobcům chytrých telefonů nezbyde, než se na aktuální situaci adaptovat – a to především těm v Číně a ve Vietnamu, kde se koncentruje více než 75 procent exportu mobilních telefonů. V tomto kontextu Cerman považuje za klíčové čtyři hlavní trendy: Konsolidaci celého odvětví, inovace, obchodní diverzitu a rostoucí důraz na cirkulární výrobu.
