Zákon o svobodném přístupu k informacím má 20 let. Místo oslav by si zasloužil revizi

Před dvaceti lety, v květnu 1999, přijala Česká republika zákon o svobodném přístupu k informacím. Zákon výrazně přispěl k naplnění ústavně zaručeného práva na informace, ale podle odborníků je v některých svých částech příliš obecný a musel být od počátku své existence v nebývalé míře upřesňován až soudní praxí.
Právní nejistota a nejednoznačný výklad zákona s sebou nese zvýšené riziko, že se právo na informace bude na jedné straně zneužívat a na druhé straně obcházet. Foto: Pixabay

V poslední době zákonu uškodila nejednotná a rozkolísaná soudní praxe a dohady, kdo se jeho ustanoveními musí řídit a do jaké míry. „Soudy bohužel v některých případech přispěly k relativizaci zákonných pravidel. Povinným subjektům tak často nezbývá, než se uchýlit k aplikaci Listiny základních práv a svobod a k testům proporcionality (pozn. red. – posuzování kolize různých práv). Ocitají se tedy v situaci, jako by zákonné ustanovení vlastně neexistovalo,“ říká soudce Nejvyššího správního soudu Ivo Pospíšil.

Souhlasí s ním i mnozí právníci. Zákon podle nich vyžaduje novelu a mnohá zpřesnění. „Jsme v situaci, jakoby ani žádný zákon nebyl. Posuzuje se, jestli vůbec měl ten nebo onen informace poskytnout, jestli to neuškodilo ochraně soukromí, obchodním záměrům nebo jiným vyšším zájmům, například bezpečnosti,“ míní právnička Petra Gříbková, která se zabývá právními informačními systémy. „Zákon není konkrétní a kolize zájmů, ochrany osobních údajů a podobně ještě více znejišťuje poskytovatele informací,“ doplnila právnička Zuzana Cholastová.

Na výkladu některých ustanovení „stošestky“ se dnes jednoznačně neshodnou ani nejvyšší soudní instance. „Těžko pak můžeme chtít po různých veřejných institucích, jimiž jsou i malé obce a různé příspěvkové organizace (např. mateřské či základní školy), které nedisponují armádou právníků, aby se v nejednotné judikatuře zorientovaly a poskytovaly lidem informace tak, jak mají,“ říká Pospíšil.

PSALI JSME:
Každá desátá obec nemá žádného GDPR pověřence

Problémy podle něj obsahuje zákon už tam, kde říká, kdo má informace veřejnosti povinně poskytovat. „Podle Listiny základních práv a svobod jsou to primárně subjekty veřejné moci. To nevylučuje, aby zákon uložil informační povinnost i dalším osobám, avšak potom ukládá takovou povinnost prvotně až tento zákon a je legitimní se tázat, zda je to ještě vůči těmto osobám přiměřené. Taková povinnost by pak měla být v zákoně uložena výslovně a co nejkonkrétněji,“ vysvětluje soudce.

Naráží tím na spory, zda mají podle současného znění zákona povinnost poskytovat informace stejně jako státní orgány také obchodní společnosti, v nichž drží podíl stát a veřejnoprávní korporace. Zákonodárci by podle některých právníků měli provést revizi zákona o svobodném přístupu k informacím a vybraná ustanovení, týkající se například vymezení tzv. veřejné instituce nebo pravidel pro poskytování údajů o platech zaměstnanců, konkretizovat.

„Právní nejistota a nejednoznačný výklad zákona s sebou nese zvýšené riziko, že se právo na informace bude na jedné straně zneužívat a na druhé straně obcházet, což nakonec neprospívá nikomu. Nejméně pak samotnému právu na informace,“ shrnuje soudce Ivo Pospíšil.

PSALI JSME:
Právo je zaneřáděno balastem a důležitá pravidla přestávají být vidět, říká právník Karel Havlíček

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Právo

Revizorům nic podepisovat nemusíte

Bývá to nepříjemný zážitek a většinou i zásah do už beztak napjatého předvánočního rozpočtu. Setkání s revizorem a pokuta za jízdu na černo umí pokazit náladu. Navíc se při tom cítíme tak trochu nevinně, protože …

Jak na dohodu o mlčenlivosti

Pracovní smlouvy či dohody často obsahují doložku mlčenlivosti, kde uvedeno, že povinnost mlčenlivosti se vztahuje na všechny informace, které se zaměstnanec dozvěděl v souvislosti s výkonem práce u zaměstnavatele. …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Do důchodu v 65 letech. Nebo bude všechno jinak?

Čím jsme starší, tím více vyhlížíme magickou hranici 65 let, kdy budeme moci začít čerpat starobní důchod. Finanční prostředky, které jsme každý měsíc či jednou za rok platili státu, se nám konečně začnou vracet a …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB
Rolovat nahoru