Záludné přejezdy. V Česku fungují závory jinak než v cizině

Analýza
Závory a světelná signalizace představují jeden z nejefektivnějších způsobů zabezpečení přejezdu. Pravděpodobnost smrtelné nehody je zde hlavně pro posádky automobilů statisticky až 30krát nižší než u přejezdů, kde jsou jen světla bez závor. V Česku však závory fungují jinak, než ve vybraných evropských zemích.
Fungování českých a zahraničních závor na železnicích se v některých ohledech liší. Bohužel dost podstatně. Ilustrační foto: Pixabay.com

Správa železnic v loňském roce zrekonstruovala celkem 155 železničních přejezdů za více než 1,5 miliardy korun. Letos plánuje upravit dalších 200 přejezdů s předpokládanou částkou téměř dvě miliardy korun.

Celkem čtyřicet křížení tak získá ke stávající světelné signalizaci také závory – ty se budou instalovat i na dalších třiceti místech, která jsou dosud zabezpečena pouze výstražnými kříži. Zejména preventivní význam bude mít vybavení osm přejezdů kamerovým systémem.

„Každoroční navyšování přidělených investičních prostředků se pozitivně projevuje také na stále vyšší částce, která je určena na potřebné úpravy přejezdů. Díky tomu zvyšujeme bezpečnost jak železničního, tak i silničního provozu. V tomto trendu hodláme pokračovat i v následujících letech,“ řekl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Modernizace přejezdů a jejich vyšší zabezpečení se projevily i v počtu nehod na přejezdech. Vloni došlo k 143 střetnutím, což je o 22 méně, než v předchozím roce a nejméně od vzniku Správy železniční dopravní cesty (nyní Správy železnic – pozn. aut.) v roce 2003.

PSALI JSME:
Co dělají pojišťovny pro to, aby se snížila úmrtnost na českých silnicích?

Nevyužitá bezpečnost

I tak má Česko stále co dohánět. Podle Centra dopravního výzkumu například ve Švýcarsku či Německu přesahuje technické zabezpečení přejezdů závorami 90 procent, přičemž v Česku to je přibližně 40 procent.

To ovšem není jediná odlišnost. V České republice se rovněž může lišit fungování závor, což cizince může zaskočit. Vyplývá to ze srovnání českých přejezdů s vybranými evropskými zeměmi, jako je Velká Británie, Německo, Rakousko, Švýcarsko, Polsko a Nizozemí, které Centrum dopravního výzkumu v roce 2020 provedlo pro Ministerstvo dopravy České republiky.

„Jinými slovy lze konstatovat, že bezpečnostní výhody závor nejsou v České republice plně využity a úpravou jejich technického řešení pomocí zahraničního know-how by bylo možné viditelně zlepšit bezpečnost provozu,“ konstatoval Pavel Skládaný, výzkumný pracovník Centra dopravního výzkumu.

Postupné sklápění

Ve kterých oblastech vidí centrum prostor ke zlepšení situace? Například užíváním takzvaného sekvenčního sklápění u čtyřdílných závor. Závory se totiž v Česku – až na výjimky – sklápějí současně a řidič, který v rozporu s předpisy ještě „zkusí projet“, je uzavřen mezi břevny.

PSALI JSME:
Na silnici nelze vždy myslet i za druhé řidiče

Naproti tomu v zahraničí u čtyřdílných závor převažuje řešení, kdy se vjezdová závora sklápí dříve, než závora výjezdová, což má pro bezpečnost hned několik výhod. Jednak to fyzicky omezí prostor pro vjezd do přejezdu následkem nekázně či přehlédnutí výstražných světel (je „dříve zavřeno“) a jednak to umožní opuštění přejezdu i řidiči, který do něj nelegálně vjede těsně před začátkem sklápění závor. Výjezdová závora zůstává totiž ještě několik vteřin otevřena.

Právě doplnění sekvenčního sklápění u čtyřdílných závor, tam kde to je technicky možné, by mohlo přispět k eliminaci některých typických dopravních nehod. V současnosti je v České republice více než 1,5 tisíc přejezdů se závorami – z toho 322 se čtyřdílnými závorami, které lze za dodržení jistých podmínek sklápět sekvenčně.

Výstražná světla jinak

Další navrhovaná změna se týká výstražných červených světel a začátkem sklápění závor. Problém vzniká v okamžiku, kdy červená světla sice svítí, takže platí „stůj“, ale závory zůstávají dlouho nahoře. Běžně to trvá 40, 50, ale někdy až 70 vteřin, a mnoho řidičů je v pokušení ještě zkusit přejezdem projet.

Hlavně zahraniční řidiči si mohou myslet, že výstražný systém je porouchaný, protože ve své zemi na takové časování nejsou zvyklí. Závory se u nich sklápějí dříve. Téměř všechny rakouské přejezdy mezi Břeclaví a Vídní mají nastavenou předzváněcí dobu vjezdové závory 13 vteřin. V některých zemích, jako je třeba Velká Británie a Nizozemí, se setkáme i s dobami ještě kratšími – i těsně pod hranicí deseti vteřin.

PSALI JSME:
Každý šestý viník autonehody ujel, zůstali po nich zranění i mrtví

Velmi záleží na tom, jaká takzvaná vyklizovací rychlost vozidla je uvažována ve výpočtu. V České republice to je pět kilometrů v hodině, zatímco v zahraničí nejčastěji osm až deset kilometrů, někdy i více. „I díky tomu se zahraniční přejezdy většinou zavírají rychleji,“ dodal Pavel Skládaný z Centra dopravního výzkumu, podle něhož by bylo vhodné tento systém podrobit odborné diskusi.

Padající závory

Pro řidiče může být záludné rovněž „padání závor během zvedání“. Jde o to, že řidič čeká před železničním přejezdem a očekává průjezd vlaku. Ten projede, závory se otevírají a řidič rutinně předpokládá, že výstražný stav končí – protože v naprosté většině případů tomu tak skutečně je.

Pokud se ale v tomto okamžiku přiblíží po druhé koleji další vlak, závory částečně již otevřené se okamžitě sklopí zpět. To znamená enormní riziko uzavření automobilu mezi sklopenými závorami, neboť přibližně třetina řidičů při otevírání závor se již rozjíždí, byť je to proti dopravním pravidlům.

„Formálně je to sice zakázáno a problém teoreticky neexistuje, ale z psychologického hlediska je závora velmi silným znakem a uvedené chování je v podstatě intuitivní,“ vysvětlil Pavel Řezáč, ředitel Divize dopravních technologií a lidského faktoru Centra dopravního výzkumu.

PSALI JSME:
Jaké změny přinese nový bodový systém?

V žádné z analyzovaných zemí se jev „padání závor během zvedání“ nevyskytuje, technicky je vyloučen. Konstrukční zásady zajistí, aby při jízdě následujícího vlaku závory zůstaly vždy sklopené, přesněji řečeno, pokud se již jednou začnou otevírat, musí se otevřít úplně. Díky tomu je v řadě zemí, jako je Německo, Velká Británie nebo Švýcarsko jízda do otevírajících se závor legální a v praxi zcela běžná.

Zmatení šoféři

Výsledky projektu tak ukázaly, že mezi fungováním a časováním závor v České republice a vyspělými evropskými zeměmi přetrvávají značné rozdíly.

Tyto skutečnosti v praxi často vyvolávají falešná očekávání řidičů, zejména zahraničních. Zmatečné chování pak může skončit dokonce i nehodou. Řešení výše uvedených problémů může být sice technicky náročnější, ovšem možné.

„Je žádoucí, aby se fungování českých a evropských přejezdů harmonizovalo a řidič se při každém překročení hranic nemusel konfrontovat se záludnými národními specifiky,“ dodal Pavel Skládaný z Centra dopravního výzkumu.

PSALI JSME:
Dopravní předpisy platí i za závorou

×
  1. Všechny popsané „problémy“ jsou na odebraní řidičského průkazu řidičů např. jedoucího na červenou, když se závory teprve zvedají atd. Zmatení řidiči nemají co dělat na silnici, jediný blbuvzdorný přejezd je v Rusku, kde při pokusu o vjezd na přejezd se spuštěnou signalizací narazíte do ocelové desky vyklopené z vozovky, to pochopí každý.

    • Spíš nechápu,proč ve velký míře nebliká bílé světlo, které tím signalizuje,že zařízení je funkční a přejezd k bezpečnému přejetí.Často teda nebliká,i když pak červená světla fungují.Ale nehoda známého,který přejel takový přejezd a potkal se s vlakem,pak policie trestala za to,že neusoudil nefunkčnost zařízení,když bílé neblikalo.

  2. Mě se stalo na jednom nechráněném železničním přejezdu v Orlové, že i když blikalo bílé světlo, tak mě málem smetl nákladní vlak. Chybělo jen pár metrů. Kdyby do mě narazil, tak jsem za viníka samozřejmě automaticky pokládán já, protože drážní úřad vždy bude tvrdit, že zabezpečovací zařízení je v pořádku. Dnes bez palubní kamery aby člověk radši ani nevyjížděl na silnici a taky věřte zabezpečovacím zařízením dráhy, když máte takovou zkušenost.

    • Co to je za volovina..vymluvy a obhajovani….99% ridicu porusi predpis.jen mozna 1% muze byt porucha a ty kecy o zahranici ze oni nechapou? Tak jsou idioti…kdyz zacne blikat cervena tak na prejezd nevjedu ani kdyby zavory zustali nahore….takze jen blbe vymluvy…..

      • Co se asi honí v hlavě Němci, kterej přijede do místního východního bordelu, nachytá se na blbě fungující přejezd a Čech mu vysvětlí, že je to jeho chyba a je idiot:-)

    • To je výmysl. Takový stav nemůže z konstrukčních důvodů nastat. V případě poruchy bílé světlo zhasne a pro řidiče to znamená blížit se k přejezdu a přejíždět ho rychlostí nejvýše 30km/h.

  3. Čím více budeme přejezdy „šperkovat“, tím hůř. Když stojíte na křižovatce, tak tam svítí jedno červené světlo a přesto každý zastaví. Obvykle na semafor nic neupozňuje.
    Na přejezdu dokonce dvě světla blikají, většinou i na levé straně, takže to už jsou 4 světla. Dokonce jsou i světýlka přímo na závoře(u nových přejezdů) A ještě u toho někdo tluče do zvonce. Nesmím zapomenout, že než se k přejezdu přiblížím, minu 3 dopravní značky a čtvrtá, tedy kříž je přímo u přejezdu.
    Pokud tohle nestačí, je třeba velmi zásadně zpřísnit získávání řidičských průkazů – každý ignorant prostě mít řidičák nemůže. A ještě mě baví výmluvy o oslnění sluncem – tak stačí stáhnout okýnko, stišit rádio a poslouchat, jestli právě nezní ten zvonec.
    Je mi líto fýrů, kteří pak musí celý život žít s tím, jak viděli debila(ale často i zbytek posádky) na kusy rozházené podél trati.
    Dobré řešení mají v Rusku – krom výše popsaného se ze silnice zvedne směrem k autu kus plechu a není možné na ten přejezd vjet. Nejlepší na tom je, že si sám pospíchálek zničí svoje auto, ale vlak v klidu projede dál.
    Dávejte na těch přejezdech pozor! Už kvůli vašim blízkým.

  4. Víte, že závory (i světla) lze spustit propojením kolejí nějakým drátem?
    Ono stačí i obyčejné kolo, ale obě kola se musí dotýkat kolejí.

  5. Problém je trochu širší.Záleží jestli jsou závory v obvodu stanice – ve městech dost časté – nebo na širé trati, traťové rychlosti a podobně.Jinak i v ČR jsem se setkal se závorami sklápěnými sekvenčně.

  6. Svítící červené světlo znamená STOP. A je úplně jedno, jestli jsou závory nahoře nebo dole. Toto by měl znát KAŽDÝ řidič a je jedno, jestli to je domorodec nebo cizinec.

  7. Zajímavý postřeh o spouštění závor: na výjezdové straně se mají spouštět později. ALE: většinou na výjezdové straně žádné závory nejsou. Naprostá většina závor v Česku je instalována na pravé straně přejezdu a samozřejmě z druhé strany také na pravé straně. Takže když řidič stihne přejet pod závorami až na koleje, na výjezdu mu nic v odjezdu nebrání.

  8. Popisované problémy nejsou problémy, ale pouhá neznalost nebo ignorace samotných šoférů. Vždy platilo a to i v tramtárii, že pokud svítí červené světlo nesmíš na přejezd jet i kdyby závory byly obrácené na druhou stranu. Pokud je signalizace v poruše pak pověřený zaměstnanec drah je povinen takovýto přejezd řídit a žádný řidič nesmí sám od sebe usoudit, že je přejezd v poruše a přejet. Naopak při podezření má volat policii.
    A opětovně padající závory jsou zcela v souladu s technickým řešení současné jízdy. Je tu totiž jistý překryv (šedá zóna) kdy odjíždějící vlak ještě neopustil segment pro světelnou signalizaci, ale přijíždějící vlak již v tomto segmentu je avšak ještě nedorazil do oblasti pro spuštění závor.
    Sekvenční závory jsem tedy u nás už několikrát viděl.

  9. Tak v podstatě všechny změny ve článku jsou logické a měly už být dávno zavedeny. Tedy nemusely by, ale to by jsme nesměli pouštět do ČR poláky…

  10. Třeba jednou přijde doba, kdy „naši“ mocipáni pochopí, že takhle to tak nejde a přejezd je bezpečný tehdy a jen tehdy, pokud je mimoúrovňový. Jakmile jsou tam šraňky či dokonce jen nutnost čumět, jestli vlak fakt jede, je to vabank.

    Tím spíš, když aut jezdí tisíckrát více než před dekádami a jezdí mraky „řidičů“, kteří nezvládají zip, kruháč, jízdu v pruzích, nic, stejně tak nezvládají přejet železniční přejezd, aniž by to nebyl hazard. Nebýt zde Kocourkov, dávno by „řidiči“ museli třeba co 5 let na opakované školení, ne že se po 2 dekádách zákona (mimochodem již v 50. verzi) odvolávají na vyhlášku… A lékařské prohlídky dělat doopravdy, ne slepým dědulům dávat bumážku za lahvinku.

    • Tady nejde o slepce ve vyšším věku, ale hlavně o to zda je člověk psychicky a fyzicky schopen řídit motorové vozidlo. Fyzicky je to problém vyššího věku, psychicky u mladých řidičů. Za totáče mladí prošli vojnou a většinou poté psychicky i fyzicky obstáli. Dnes zpovykaní mamánkové a synové podnikatelů – víceprezidenti společností, mají tak fyzicky na to vyvenčit psa a v hlavě nakadíno. Pak se nemůžeme divit co se na cestách děje.

  11. Já jsem v otázce „železnice“ dosti extrémista.

    Podle mě by měla mít každá lokomotiva instalovanou kameru.
    Pokud lokomotiva někoho srazí, přejede napálí to do auta měla by se zkontrolovat kamera a pokud se ukáže že to nebyl násilný čin (někdo někoho do kolejiště hodil) nemělo by se to vůbec řešit a pozůstalý by měli platit škody na vlaku.

    Protože to je pořád: „Nejezděte na červenou“ „Když spadnou závory projeďte je“ „nepřecházejte koleje“ „nechoďte po kolejích“ „nelezte na vagony“

    a lidi dál jezdí na červenou dál chodí po kolejích atd..

    Takže moje rada Jejich blbost sami si udělily trest smrti. Jede se dál o blba míň.

  12. Sekvenční spouštění závor u nás běžně funguje. Částečné zvedání či klesání závor neznamená možnost průjezdu vozidla. Jednoznačné je blikající červené světlo. Kdo nezná jeho význam nemá na silnici co dělat.

  13. Za všechny ty nehody na přejezdech je vždy vinen řidič a jejich hloupost a nezodpovědnost.Je mi líto těch co řídí lokomotivu,ti s tím musí žít.Zadne závory tomu nepomůžou.

  14. Hlavně, aby byly aspoň nějaké závory na všech přejezdech. Přece jen prorazit závoru je něco jiného, než ignorovat červené světlo.

  15. Sjednotit fungování všeho má na starost draze placený zdrogovaný parlament v Bruselu…… Je to jejich vizitka práce nebo spíš nic nedělání!

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Motorismus

Řídit můžete i opilí, ale…

Svorně nadáváme, ale výhodu to má. Zavřené restaurace a bary znamenají menší riziko pro všechny řidiče, jimž nějaké to pivko po obědě nebo promile zbytkového alkoholu po ránu prý za volantem neškodí, naopak si …

Řidiči si mohou na chvíli oddechnout

Ceny pohonných hmot se v posledních týdnech měnily jen o haléře za litr. Řidiči si mohou oddechnout, skokové zdražování na čerpacích stanicích skončilo. Do léta lze však očekávat, že benzín i nafta ještě zdraží. …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB
Rolovat nahoru