Zaměstnancům s nízkými příjmy rostou mzdy rychleji

Snižuje se příjmová nerovnost mezi lidmi, kdy zaměstnancům s nízkými příjmy rostou mzdy rychleji než zaměstnancům s vysokými příjmy, komentuje dnes zveřejněné údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček s tím, že tzv. medián mezd roste rychleji než průměrná mzda.
Většina zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhne, protože její hodnotu zkreslují lidé s velmi vysokými příjmy. Foto: Pixabay

Vysoký růst mezd je zapříčiněn situací na trhu práce. Ve třetím čtvrtletí 2018 bylo zaměstnáno 5 432 tisíc osob, což vedlo k meziročnímu růstu zaměstnanosti o 1,2 procenta. „Na trhu práce panuje napjatá situace, kdy zaměstnavatelé přeplácejí zaměstnance z konkurenčních společností, aby získali dodatečnou pracovní sílu a nemuseli odříkat zakázky. Do situace na trhu práce navíc zasahuje veřejný sektor, kde dochází k vysokému růstu platů,“ vysvětluje Křeček.

„V příštím roce ale již dojde ke zvolnění tempa mzdového růstu,“ upozorňuje hlavní ekonom Czech Fond Lukáš Kovanda. V nominálním vyjádření by podle něj měla průměrná mzda v příštím roce stoupnout o 6,6 procenta.

„Dynamika mzdového růstu má svůj vrchol za sebou,“ konstatuje Kovanda a dodává vysvětlení: „To proto, že zvolňuje dynamika růstu ziskovosti podnikové sféry. Projeví zpomalením růstu objemu bonusů a odměn, které jsou každoročně vypláceny zejména na sklonku roku, což způsobuje, že ve čtvrtém čtvrtletí je nominální úroveň průměrné mzdy každoročně zřetelně nejvyšší.“

Ústřední faktor v pozadí mzdového růstu – napjatá situace na trhu práce – přetrvá podle Kovandy i v příštím roce. „Ovšem míra nezaměstnanosti už nemá příliš kam klesat, což je další důvod, proč i mzdový růst nyní začíná zmírňovat. A zmírňovat bude v průběhu příštího roku,“ předpovídá.

PSALI JSME:
Průzkum: Firmy v příštím roce plánují přidat zaměstnancům do pěti procent

Enormně vysoké rozdíly podle krajů

Štěpán Křeček upozorňuje, že rozdíly ve mzdách napříč Českou republikou jsou enormně vysoké: „Průměrný zaměstnanec v Praze pobírá o 11 304 korun vyšší mzdu než průměrný zaměstnanec v Karlovarském kraji. Tato situace může vést k vylidňování regionů s nižšími příjmy.“

Podle údajů ČSÚ čtyři pětiny zaměstnanců pobírají mzdu v rozmezí 14 221 korun a 49 376 korun. Nejvyšší průměrnou mzdu pobírají Pražané – 39 298 korun. Naopak nejnižší mzdy mají lidé v Karlovarském kraji, kde v průměru pobírají jen 27 994 korun.

PSALI JSME:
Hra s ohněm: Růst minimální mzdy je bezprecedentní, firmy mají nejnižší ziskovost od roku 1999

Většina na průměr nedosáhne

Většina zaměstnanců ale na průměrnou mzdu nedosáhne, protože její hodnotu zkreslují lidé s velmi vysokými příjmy. Podle ekonomů je proto vhodné používat ukazatel mediánu mezd, který lépe vyjadřuje příjmovou situaci běžných zaměstnanců.

„Medián mezd představuje hodnotu mzdy, kterou pobírá zaměstnanec uprostřed pomyslného souboru všech zaměstnanců seřazených vzestupně podle výše mzdy. Medián mezd ve třetím čtvrtletí letošního roku dosáhl výše 27 719 korun a meziročně vzrostl o 9,8 procenta,“ říká Křeček.

Průměrná nominální mzda za celý letošní rok by měla vzrůst o 8,4 procenta. „V nominálním vyjádření tak bude za celý letošní rok činit zhruba 32 tisíc korun, což znamená, že poprvé v historii ČR překoná průměrná mzda v ročním sledování úroveň 30 tisíc korun,“ zdůrazňuje Kovanda a připomíná, že hranice 20 tisíc korun byla v ročním sledování překonána v roce 2007, hranice 10 tisíc korun pak v druhé polovině 90. let.

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Proč euro zlevňuje a americký dolar zdražuje?

Analýza
Směnný kurz české koruny je v posledních letech velmi dynamický a mění se v závislosti na několika nejdůležitějších faktorech: Úrokovém diferenciálu, ekonomická síle, politické stabilitě, tržnímu sentimentu a mezinárodnímu obchodu.