Práce z domova je dosud upravena jedním paragrafem v zákoníku práce a zaměstnavatelé její podmínky obvykle upřesňují interními předpisy. Připravovaná novela zákoníku práce se jí však věnuje již podrobně. Nejde přitom ani zdaleka o jedinou změnu v novelizované pracovní legislativě.

Nově má zaměstnavatel nést některé náklady na práci z domova zaměstnanců – například na internet nebo telefon. Pracovníkovi také bude muset zajistit potřebnou technologii včetně ochranného softwaru. A v případě dlouhodobé práce z domova by firma platila také část účtů za energie, technologické zázemí a náklady na připojení.

Zaměstnavatel se bude moci dohodnout se zaměstnancem, že si buď bude určovat pracovní dobu sám, nebo pro něj bude platit pracovní doba zaměstnavatele.

Chystaný návrh však také vyžaduje, aby zaměstnavatel kontroloval, jestli je u zaměstnance doma zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Znamená to nepříjemné zasahování do soukromí, pro firmu zátěž a možné další komplikace, protože práce z domova může probíhat také z kavárny, chalupy nebo z domácnosti příbuzných. Ale ani to nezbavuje zaměstnavatele povinnosti zajistit podmínky bezpečnosti práce jeho zaměstnanců.

Podle odborníků na pracovní právo hrozí, že by se návrh, který měl zaměstnance ochránit, mohl obrátit proti nim, protože kvůli hrozícím komplikacím zaměstnavatelé přestanou možnost práce z domova nabízet.

Lidé pracující na dohodu by měli mít garantované přestávky, zaručenou mzdu podle druhu práce a nárok na proplacenou dovolenou. Vzhledem k tomu, že jsou obvykle najímáni podle potřeby zaměstnavatele jednorázově nebo na kratší dobu, čerpání dovolené se u nich nepředpokládá a proplacená dovolená je v podstatě skryté navýšení odměny.

Zaměstnavatelům by se nově najímání tzv. dohodářů prodražilo také kvůli povinnosti dodržovat přestávky a odpočinek mezi směnami a vedení evidence, kterou dosud nikdo nevyžadoval.

Návrh novely zavádí kategorii „vrcholových řídících zaměstnanců“. Tož by měli být špičkoví manažeři od pevně stanovené hranice příjmu, kterým by firma kromě paušální odměny už neplatila další příplatky či náhrady mzdy. Manažeři by si mohli svoji pracovní dobu určovat sami a jejich odměna by se sjednávala tak, aby už zohledňovala případnou práci přesčas, v sobotu, v neděli či v noci. Se zařazením mezi tyto manažery však musí zaměstnanec souhlasit.

Nově se má také stanovit nárok na dovolenou, a sice už nikoli podle počtu odpracovaných dní, ale hodin. Je to významné v provozech s různě dlouhými směnami, kde si zaměstnanci mohli vybírat dovolenou místo tzv. dlouhých směn, takže zákonná délka dovolené nemusela odpovídat tomu, co skutečně odpracovali.

Když někdo přebírá práci po někom jiném (např. nový dodavatel), měl by za určitých okolností převzít i jeho zaměstnance. Podle stávajícího znění zákona to byla v podstatě povinnost. Novela má zjednodušit i doručování např. výpovědi zaměstnanci, který nedochází do práce a nepřebírá poštu.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) chce návrh předložit vládě do konce dubna a novela zákoníku práce by měla začít platit v průběhu příštího roku.