Západ už účinné sankce proti Rusku vyčerpal

Analýza
V bavorských Alpách v pondělí začal summit zemí skupiny G7. Tato skupina sestává z klíčových ekonomik Západu. Těžko už jejím všem členům přisuzovat adjektivum „světově nejvýznamnější hospodářství“, jež jim bezesporu svého času náleželo.
Tak, jako se Rusku nepovedl „blitzkrieg“ na Ukrajině, Západ nedokázal bleskově Rusko udolat ekonomicky. Ilustrační foto: Pixabay.com

Taková Itálie, ač stále člen skupiny G7, už prostě nepředstavuje světovou ekonomickou špičku. Jde o přestárlou a předluženou ekonomiku, s dluhem kolem 150 procent hrubého domácího produktu (HDP), kterou před bankrotem chrání tištění bilionů eur a manipulace s úroky v podání Evropské centrální banky, jeden ze zdrojů současné inflace nejen v eurozóně, ale také v ČR.

Italské dluhy splácí tedy i Češi, ač eurem neplatí. Inflaci si Česko z podstatné části, ze zhruba 60 procent dováží, a to i z eurozóny, která je největším obchodním partnerem ČR. Pokud by tedy eurozóna bojovala s inflací agilněji, v Česku by byla inflace nižší. Jenže agilní boj eurozóny s inflací by přiblížil bankrot Itálie.

Zákaz vývozu ruského zlata, jejž na summitu G7 lídři Západu dojednají, je jen PR. Chtějí vyslat signál, že proti Rusku stále něco činí. Dokud však nedojde k výraznějšímu omezení vývozu ruského plynu a ropy, jde o plácnutí do vody. Zlato před pandemií a válkou, v roce 2019, představovalo jen 1,6 procenta ruského vývozu. Tedy nic moc.

PSALI JSME:
Italská ekonomika padá do propasti

Lídři zemi skupiny G7 se budou snažit přijít na způsob, jak omezit vývoz ruské ropy. Spojené státy navrhují zastropování jejích cen. Drtivá většina tankerů, které ruskou ropu vyváží, je pojištěna na Západě; v Británii a v EU. Spojené státy tak navrhují, aby bylo pojištění umožněno jen těm tankerům, které ropu vyvezou za cenu nižší, než je strop. Tankery, které by vyvážely ropu dráže, by na pojištění nárok neměly.

Tento návrh Spojených států ale vyžaduje, aby EU stornovala své tak bolestně dojednané embargo na ruskou ropu. To se má zpočátku, od příštího roku týkat hlavně právě ropy přepravované do EU tankery. Jestliže by návrh USA prošel, EU by tedy vlastně zařadila zpátečku, zrušila embargo a dovoz ruské ropy umožnila, bude-li za zastropovanou cenu.

Navíc Rusko takový krok už předjímá a umožňuje tankerům pojišťovat se u své vlastní organizace. Od summitu zemí skupiny G7 tak nelze čekat nic přelomového. Účinné sankce, které Západ mohl uplatnit, už platí. Jejich dopad na Rusko je citelný, avšak postupný. Oslabuje je ovšem to, že země Západu už světu tak ekonomicky nedominují, jako ještě třeba v 90. letech minulého století.

PSALI JSME:
Nynější sankce Rusko nepoloží, v posledních letech se na ně pečlivě připravovalo

Pokud by se k sankcím proti Rusku připojily ekonomiky typu Číny, Indie, Indonésie, Saúdské Arábie a dalších, byly by neskonale účinnější. Jenže to se nestane.

Západ od 90. let ekonomicky totiž povážlivě ztrácí na svém globálním hospodářském významu. Takzvaná hyperglobalizace, která trvala od první poloviny 90. let až do uplynulých let, kdy ji ukončila Trumpova obchodní válka s Čínou, pandemie a konečně válka na Ukrajině, způsobila přesun ekonomické síly ve světě ze stárnoucího Západu zejména do dynamické, demograficky mladší Asie.

S poklesem svého ekonomického významu ztrácí Západ také na významu geopolitickém. Válka na Ukrajině přitom Západ nutně dále oslabí. Ekonomiky i geopoliticky. Ne snad, že by sankce vůči Rusku vůbec neúčinkovaly, jen se prostě nedostavil jejich „blitz-efekt“. K žádnému okamžitému hospodářskému zruinování Ruska nedošlo.

PSALI JSME:
Domýšlivý Západ nyní prožívá svůj pád

Tak, jako se Rusku nepovedl „blitzkrieg“ na Ukrajině, Západ nedokázal bleskově Rusko udolat ekonomicky. Naopak poznává, že jeho vlastní sankce jsou mu velkou zátěží, vracejí se jako bumerang, zatímco Rusko navazuje těsnější ekonomickou spolupráci s Asií, s Indií či Čínou.

Západ dosud nepochopil, že 90. léta už jsou navždy passé. Ostatně složení summitu zemí skupiny G7 to dokumentuje. Od první poloviny 70. let se summitu účastní lídři Spojených států, Japonska, Německa, Británie, Francie, Itálie a Kanady.

Třeba ještě v roce 1995 představoval podíl těchto zemí na světovém HDP celkem 53,7 procenta. V roce 2019 už to bylo jen 39,9 procenta. A to jen díky tomu, že o něco vzrostl podíl Spojených států, ostatní jmenované země si citelně pohoršily.

PSALI JSME:
Asijské ekonomiky předbíhají Evropu v ekonomickém růstu

Lídři Západu už se neobejdou bez budování spojenectví napříč světem. Už nejsou lídry světa, ale jen lídry jednoho ze světových bloků. Válka na Ukrajině to ilustruje. Západ musí umět vyjednávat aliance se zeměmi, jako je Indie nebo Indonésie. To ale předpokládá minimálně dvě věci.

Zaprvé, že dokáže získat zpět ekonomickou sílu, a tedy i respekt ve světě. Pokud bude přestárlý a předlužený, maskující své potíže tištěním peněz, respekt nezíská. Musí se vrátit k práci, k vytváření hodnot, ne jen stále žít ze své historie a podstaty, na kterou navíc ještě jeho „progresivní“ část populace nezřídka plive. Musí přestat lenivět v síti sociálních jistot a všemožných nároků.

Západ se ale také bude muset vrátit k reálpolitice. Své hodnoty totiž bude moci světu vštěpovat zase až tehdy, bude-li ekonomicky silný. Vždyť kdo by stál o hodnoty, které vedou k ekonomickému a geopolitickému slábnutí?

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Lídři zemí skupiny G7 zesilují tlak na Čínu a Rusko

Zavřít reklamu ×
  1. Nevím – kam to napsat .Stát – (tento vnucený režim ) nám tu vymívá mozky – jak ukrajina všude vítězí, ale jak zjištuji na nezavislých ( těch špatných ) vebech , tak to úplně není pravda , a Ukrajina prohrává na celé čáře….a všude.
    Tak co tedy z toho platí – Vy pravdomlumní pisatelé….

    • Treba vyhrava, nevidime jim do hlavy … co ma byt vysledkem. Treba jak prezident ukrajiny cvici s predstaviteli cele evropy je prece hezke ?

  2. Velmi pěkný, objektivní komentář. Toto západní + čeští politici ze zjevných důvodů vyjádřit dost dobře nemohou, ti slabší (Lipavský a spol.) si to snad ani neuvědomují. Ale lidé by vědět měli, jak se časy mění a že ekonomika je základní hybatel dění, což v současnosti hraje proti euroatlantické civilizaci. Stejně jako že složité otázky, ty týkající se UA nevyjímaje, nebývají černobílé.

  3. No, dovolil jste si dost, pane Kovanda. Ale (za mě) přesně a výstižně napsáno – pravda někdy bolí …

  4. Musím uznat, že komentovat události v zahraničí jde panu Kovandovi nesrovnatelně lépe než komentáře domácí ekonomické situace. Tam je občas „na zabití“.

Napsat komentář: Dušan Kubát Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Po skeptickém únoru mírně optimistický březen

Pesimismus v podnikatelském sektoru, který ukázal únorový konjunkturální průzkum statistického úřadu, v březnu částečně opadl. S výjimkou stavebnictví se totiž zlepšila nálada ve všech sledovaných odvětvích české …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.