Záporný úrok na bankovním účtu už chystají v Dánsku

Názor
Někteří Dánové již brzy zapláčou. Na svém bankovním účtu se dočkají záporného úročení. Peníze jim tedy budou z účtu v bance vyloženě mizet. Místo aby se tam rozmnožovaly jako za „starých časů“, kdy ještě běžné spoření vynášelo. Dokonce už se střadatelům nepodaří ani udržet si na účtu sumu, kterou tam vložili. Požírat ji bude právě záporný úrok. A to se nepočítají poplatky.
Spoření se Dánům nevyplatí. Na svém bankovním účtu se dočkají záporného úročení. Foto: Depositphotos.com

Jedna z největších dánských bank, Jyske Bank, dnes uvedla, že už dále není s to brát na sebe náklady spojené s politikou Evropské centrální banky (ECB) a také ovšem dánské centrální banky (Danmarks Nationalbank).

Dánská koruna je totiž na euro navázána, tudíž dánská centrální banka zdaleka nemůže nastavovat své úrokové sazby volně, bez ohledu na ECB. Evropská centrální banka přitom udržuje svoji klíčovou, depozitní sazbu v záporu, přičemž trh poměrně široce předpokládá, že ji v září sníží do záporu ještě hlouběji. Jyske Bank ve svém stanovisku říká, že prostředí záporných úrokových sazeb může přetrvat dalších osm let.

Danmarks Nationalbank přitom pod nulu snížila svoji základní úrokovou sazbu už v polovině roku 2012. Pokud se předpoklad Jyske Bank naplní, značí to, že negativní sazby budou (v Dánsku – pozn. red.) skutečností minimálně patnáct let. To už je takřka jedna generace.

PSALI JSME:
Holubice mohou zvítězit nad jestřáby

To, co se děje v Dánsku, tedy časem může dorazit také do Česka. Avšak postupně. Jyske Bank také záporným úrokem nejprve zatíží jen své bohaté klienty. Ti se od letošního prosince musí smířit s úročením mínus 0,6 procenta.

Evropská centrální banka musí snižovat sazby dále do záporu, neboť se snaží oživit ekonomiku eurozóny, které opět hrozí zadrhnutí. Důvodem zadrhnutí je přemíra dluhu v ekonomice eurozóny, populační stárnutí, přeregulovanost například v oblasti environmentálních zásahů (vede ke ztrátě dynamiky podnikové sféry a nižší poptávce po úvěrech na investice), technologický pokrok a globalizace a související dezinflační tlaky.

A také samotná měnová politika centrálních bank, které takzvaným měnovým uvolňováním – neboli „tištěním peněz“ – stlačují úrokové sazby dále dolů. Celá situace tak nahrává dlužníkům, tedy také vládám, zatímco škodí střadatelům. To může mít krajně neblahé dlouhodobé celospolečenské následky.

Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Zrušení hotovosti by navýšilo daň z držení peněz

Sdílet:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Finance

Kdo vydělá na brexitu? Může to být i monarchie

Zatím posledním termínem, ke kterému by měl po několika odkladech proběhnout brexit, je 31. říjen 2019. Má to logiku, protože toto datum zároveň označuje konec mandátu současné Evropské komise. Není ale zdaleka tak …

Jak Johnson přitížil i Draghimu

Chaos nad chaos. I tak lze vystihnout uplynulý týden v britské politice. Premiér Boris Johnson během něj vršil porážku nad porážku. Nic zásadního neprosadil. Pravděpodobnost tvrdého brexitu ke konci příštího měsíce …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Do důchodu v 65 letech. Nebo bude všechno jinak?

Čím jsme starší, tím více vyhlížíme magickou hranici 65 let, kdy budeme moci začít čerpat starobní důchod. Finanční prostředky, které jsme každý měsíc či jednou za rok platili státu, se nám konečně začnou vracet a …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Partneři Portálu

NOOL
Rolovat nahoru