Zatímco USA si díky koronaviru půjčují nejlevněji v dějinách, trhy spekulují, že Japonsko bude muset zrušit letní olympiádu

Názor
Výnos desetiletého amerického vládního dluhopisu se včera propadl na své dějinné minimum. Znamená to, že Spojené státy si na svůj provoz půjčují nejlevněji v historii. Zato v Japonsku se začínají obávat, aby kvůli nákaze nemuseli nakonec rušit letošní letní olympijské hry. Úrok na desetiletém americkém bondu včera sestoupil na 1,31 procenta, zatímco dosud nejnižší úroveň, na niž klesl v červenci 2016, činila 1,32 %.
Cesty zlata a japonského jenu se po dlouhých letech rozcházejí. Zdroj: WingCapital Investments

Důvodem rekordního poklesu úroku na amerických bondech je enormní zájem mezinárodních investorů o americké dluhopisy. Ten pohání obava z dalšího šíření koronavirové nákazy mimo Čínu a další asijské země. V době obav a nejistoty investoři přesouvají své peníze do těch nejbezpečnějších aktiv, jako jsou právě americké dluhopisy, zlato nebo japonský jen.

V těchto dnech však jedno z těchto tří nejvyhledávanějších bezpečných útočišť neplní svoji tradiční roli – je to japonský jen. V uplynulých dnech japonská měna znehodnotila na svoji nejslabší úroveň vůči dolaru za poslední rok.

Ještě pozoruhodnější je však letošní vývoj kursu jenu a ceny zlata. V posledních deseti letech se totiž kurs jenu a cena zlata pohybovaly víceméně v tandemu, takže když drahý kov zdražoval, jen zpevňoval, a když zlato zlevňovalo, japonská měna oslabovala. V posledních zhruba dvou měsících se ale cesty jenu a zlata rozešly (viz graf nahoře). Zlato se v uplynulých dnech vyhouplo na více než sedmileté dolarové maximum (a na dějinné maximum v českých korunách – pozn. aut.), zatímco jen nijak neposiluje.

PSALI JSME:
Zlato je nejdražší v dějinách, japonský jen přestává být bezpečným útočištěm. Svět se bojí globální pandemie

Jedno z nejvyhledávanějších bezpečných útočišť tak neplní svoji tradiční roli, pročež ještě více peněz mezinárodních investorů, kteří by jinak investovali do jenu, proudí do amerických dluhopisů. Americký prezident Donald Trump, resp. jeho administrativa, si tak i díky tomu může na světových trzích půjčovat tak levně, jako předtím žádný jeho předchůdce v Bílém domě.

Proč investoři ztrácí o japonský jen zájem jakožto o bezpečné útočiště? Status jenu coby bezpečného aktiva je částečně opřen o silnou výkonnost Japonska coby asijské vývozní mašiny. Přibližně čtyřicet procent japonského exportu míří do asijských zemí. S nimi Japonsko zpravidla vykazuje obchodní přebytek. Japonští vývozci tedy inkasují tržby v jiných asijských měnách a ty směňují za jeny. Například proto, aby mohli vyplatit své zaměstnance nebo zaplatit daně do tokijské státní kasy. Japonské obchodní přebytky tedy zvyšují zájem o jen a poskytují mu důležitou oporu.

Do Číny míří dvacet procent japonského vývozu. Jenže protože je čínská ekonomika kvůli koronaviru paralyzovaná, hrozí, že japonští vývozci letos zaznamenají závažný propad odbytu ve své klíčové exportní destinaci. A pochopitelně nejen tam, vždyť koronavirus se významně šíří v dalších asijských ekonomikách, které představují významné obchodní partnery Japonska, například v Jižní Koreji.

Koronavirus navíc utlumuje zájem o Japonsko coby turistickou destinaci. Přijíždí méně turistů z Číny, Koreji a vlastně z celého světa, takže poptávka po jenu klesá i z tohoto důvodu. Odpadají zkrátka ti poptávající, kteří si jen kupovali za svoji – ať už čínskou, korejskou či jinou – měnu, aby pak mohli v Japonsku nakupovat suvenýry, platit hotely, dopravu či restaurace.

PSALI JSME:
Olympiády jsou prý předražené. Ale co s tím?

Skutečnou ránou pro jen – a japonskou ekonomiku jako celek – by v tomto kontextu bylo zrušení letních olympijských her. V souvislosti s koronavirem se nyní spekuluje právě i o tom. Devizoví obchodníci s takovým scénářem musejí počítat, byť zatím určitě ne jako se scénářem hlavním. I to tedy oslabuje jejich poptávku po jenu.

V neposlední řadě jen oslabuje i to, že mu vyrostl mocný konkurent – euro. Evropská centrální banka loni v září srazila své sazby hlouběji do záporu a v listopadu nanovo spustila program kvantitativního uvolňování čili „tištění eur ve velkém“. Extrémně nízké úroky na euru a extrémně uvolňované měnové podmínky v eurozóně zatraktivňují euro v očích mezinárodních investorů provádějících takzvané „carry obchody“.

V jejich rámci si investoři půjčují v měně, která je velice nízko úročená, přičemž takto vypůjčené prostředky ukládají v lépe úročené měně. Vydělávají na rozdílu v úrokových sazbách, jenž se označuje jako „carry“: Platí za svoji půjčku velice nízký úrok, zatímco inkasují vyšší úrok z vkladu či investice v lépe úročené měně. Pochopitelně, čím nižší úrok vykazuje měna, v níž si půjčují, tím lepšího výnosu z „carry obchodu“ mohou potenciálně dosáhnout. Euro se zkrátka stává novou hlavní „carry měnou“. Doposud jí byl právě japonský jen.

Takže i nízké úroky na euru, podobně jako obava z dopadu koronaviru na asijské ekonomiky včetně té japonské, snižují zájem o japonský jen coby bezpečné útočiště. A tedy zvyšují zájem o americký dluh.

Autor je hlavní ekonom Czech Fund
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Také americké dluhopisy s negativním výnosem?

×

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Investice

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB
Rolovat nahoru