Zatracená data. Kam je bezpečně uložit?

Veškerá osobní i firemní data se dnes běžně ukládají do vzdálených úložišť, do cloudu. Věříme jim tak nějak automaticky. Přitom je to víra na vodě. O data uložená do cloudu můžete přijít v mžiku, bez náhrady.

Problém je v tom, že nevíme, kde naše informace jsou a kdo všechno k nim má přístup. Foto: Pixabay

Pravda, poskytovatelé cloudových služeb se předhání s tvrzením, jak jsou data umístěná v systémech zabezpečená a informace k nim jsou k dispozici téměř okamžitě.

„Jenže otázek je hodně. V jaké lokalitě jsou ale datová centra, na která svá data nahrávám? A nemůže se náhodou stát, že v daném místě dojde ke změně politické situace a datové centrum bude převzato jiným subjektem? Bude pak tento nový subjekt ručit za svěřená data? Přičemž umístění těchto center ve velké většině nikdo neuvádí a pokud ano, jedná se o hlavní centrum a centra, kde jsou prováděny zálohy, jsou umístěna opět v nám neznámých lokalitách,“ zamýšlí se celkem i pro laika srozumitelně odborník na šifrování a dnes bezpečnostní konzultant společnosti Anect Zbyněk Malý.

Otázka podle něj tedy zní: Opravdu chceme svá data umístit do úplného neznáma?

Velkou potíž zde přitom představují požadavky nového nařízení o ochraně osobních údajů GDPR a předávání osobních údajů mimo EU.

Problém bezpečnosti cloudových služeb tedy není ani tak v zabezpečení daného datacentra, která jsou mnohdy zabezpečena na vyšší úrovni, než je schopna daná společnost v rámci svého rozpočtu zabezpečit.

SLABÉ MÍSTO: TRUBKY

„Ten hlavní problém je v komunikaci mezi společností a daným datacentrem, která probíhá prostřednictvím veřejného internetu. Zde si potencionální zákazník těchto služeb musí dobře prostudovat smluvní podmínky a ověřit si, jakým způsobem a jak zabezpečené bude vlastní spojení mezi uživateli v rámci společnosti a poskytovatelem cloudových služeb,“ vysvětluje Malý.

Zde je podmínka nutná – tato komunikace musí být plně zašifrovaná, nebo ještě lépe probíhat zabezpečeným kanálem (např. typu VPN). Další věcí, která se musí ověřit, je typ a nastavení autentizace jednotlivých uživatelů, neboť tyto údaje budou patrně nejčastějším cílem případných kybernetických útoků.

Na co nesmí společnost při uzavírání smlouvy o cloudových službách také zapomenout, je tzv. exit strategie, tedy jakým způsobem, jakou cestou a za jakou cenu získá svoje dada zpět v případě krachu poskytovatele, nebo při ukončení smlouvy s ním (například kvůli dlouhodobé nedostupnosti služeb).

JSI NEAKTIVNÍ? MAŽEME BEZ VAROVÁNÍ

Soukromí uživatelé pak také využívají cloudové služby – často aniž by si to sami plně uvědomovali. V 90 % se bude jednat o používání chytrých mobilních telefonů. Funkce cloudových služeb totiž využívají všechny platformy mobilních telefonů. Apple iCloud, Google drive i méně využívaný Microsoft OneDrive jsou všechno cloudové služby, které umožňují sdílení souborů (dokumentů, fotografií), jejich zálohování a podobně.

„Problém je však v tom, že nevíme, kde tyto mnohdy citlivé informace jsou a kdo všechno k nim má přístup. Většina lidí ani neví, že Google tyto zálohy maže, pokud je dané zařízení neaktivní po dobu více než dvou měsíců, a to i když si za danou službu zaplatíte. A bez varování. U Apple funguje něco podobného,“ upozorňuje Malý.

Tato společnost si vyhrazuje právo smazat zálohy spojené s jakýmkoliv zařízením, které nebylo po dobu 180 dní zálohováno na iCloud. „Ve výsledku tedy nevím, kde jsou moje data umístěna, a v případě, že nebudu na svém zařízení dlouhou dobu využívat cloudové služby, mohu o ně dokonce i přijít,“ uzavírá Malý.

Závěr, který moc jistoty nepřinesl. Nejbezpečnější nosič pro zachování informací se tak s jistou nadsázkou tedy stále jeví hliněné destičky a pro „fotografie“ kresby v jeskyních.

Sdílet:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Technologie

Robot nahrazuje lidi a testuje za ně bankomat

Výběr hotovosti z bankomatu trvá člověku přibližně třicet sekund. Ale představte si, že pracujete jako zkušební pracovník softwarové firmy udržující bankomaty v kondici. A že nejméně jednou za půl roku, kdy se …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Do důchodu v 65 letech. Nebo bude všechno jinak?

Čím jsme starší, tím více vyhlížíme magickou hranici 65 let, kdy budeme moci začít čerpat starobní důchod. Finanční prostředky, které jsme každý měsíc či jednou za rok platili státu, se nám konečně začnou vracet a …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Partneři Portálu

NOOL
Rolovat nahoru