Co si myslíte o skládkách? Pořád se rozšiřují, odpad se hromadí, často hoří a pořádně hyzdí to naše malé Česko. Mne se nelíbí, ale u nás se jim pořád dává zelená. Je to asi dobrý byznys nebo to má nějaký jiný důvod?
Skládky komunálního odpadu jsou opravdu špatné řešení. Dal se jim u nás ale prostor v 90. letech, kdy si většina z nás naopak myslela, že jim zvoní hrana. Vznikly jich ale stovky a jsou v různém stavu. Jediné rozumné řešení, a to po prevenci předcházení odpadů a recyklaci, je komunální odpad energeticky využívat. Spalovny. Mají tolik čištění, že do vzduchu nevypouštějí jedy, jak si někdo možná myslí. V Německu, Rakousku, Nizozemí, všude tam odpady, které nelze recyklovat, nezahrnují do země, ale energeticky využívají.

Víte, co se děje uvnitř skládek?
Skládky mohou být časovanou bombou právě z pohledu toho, co se v nich děje za reakce. Chemický koktejl je z nich lisovaný jako na lisu na olivový olej stovkami tun váhy odpadu a navážky. Izolace není navěky. Aktuálně řešíme průsaky z několika skládek a to, co z nich vytéká, není ani slovy reprodukovatelné. Pro skládkování energeticky využitelných nebo recyklovatelných odpadů se přitom v připravovaném návrhu nového zákona o odpadech zase prodloužil termín, do kdy se může skládkovat. Rozum nad tím zůstává stát. Třeba u plastů jsou sice Češi světové jedničky v třídní plastů, jenže chybí zpracování.

Mnozí mladí si to neumí představit, ale ještě před třiceti lety továrny běžně do vzduchu a vody vypouštěly rovnou kde co, „odstraňování“ jedů se řešilo ředěním nebo zahrabáním. To se už asi tolik neděje, ale do přístupu k životnímu prostředí, jako mají třeba v Německu, máme ještě dost daleko. Změnila se u nás zásadně ochrana země, kde žijeme?
Významně. Dříve bylo životní prostředí zájmem do toho zapálených lidí, dnes si důležitost čistého prostředí uvědomuje většina. Na ochranu životního prostředí reagovaly všechny velké firmy, a i v dceřiných podnicích se hlídá, aby se ekologie nepodceňovala. Dnes jsou spíše problematické některé domácnosti nebo jednotlivci. A za některými problémovými s.r.o., které se chovají třeba v kácení nebo odpadech svévolně, jsou zase jen jednotlivci, v mnoha případech osoby, které v 90. letech zbohatly na lehkých topných olejích.

PSALI JSME:
„Němci jsou pořádnější než Češi, ale naše pohraničí občas zaneřádí i oni,“ říká šéf Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek

Inspekce pravidelně zveřejňuje zprávy, kde ukazuje na některé podnikatele, kteří sice dostanou pokutu třeba protizákonné kácení, ale nic si z toho nedělají a jedou dál. Jak je tohle možné?
Zákony jsou hůře vymahatelné, protože odpovědnost nejde za osobou, ale za firmou. Svévolné kácení někdy zastavíme, někdy hned ne. Když už jde o organizovanou skupinu, tak povoláváme policii a celníky.
Potíž je v tom, když tihle lidé jdou z eseróčka do eseróčka. Než to uzavřeme s jednou firmou, už to dělají pod názvem druhé. Složky státu by musely být mnohem více informačně propojeny. Nejhorší je mobilní škodná, například doprava náklaďáky, bez tzv. kamenné provozovny. Tak probíhá nezákonná těžba nebo navážení sudů s nebezpečným odpadem, a to i z ciziny.

Jak čelit nelegálnímu svážení nebezpečného odpadu do zastrčených areálů?
Všímavostí místních lidí. Tím, že se lidé budou více zajímat o své okolí, co se v něm děje. Když někam do nějaké donedávna opuštěné haly začnou najíždět desítky náklaďáků, nebo do lesa, tak mohou zavolat starostovi, a zeptat se, o co jde. Nebo může položit dotaz i inspekci životního prostředí. Držíme také non stop pohotovostní službu. Jenže často už přijedeme pozdě, třeba jen k pařezům nebo ke skladišti plnému jedu a nikdo se k ničemu nehlásí.

Nestačí to vyfotit, tedy auto, značku?
Ne. Pokud stroje nebo auta vyfotí starosta nebo obecní policie, tak jsou to fotografie, pořízené úřední osobou a mohou být důkazem. Obrázky od jednotlivce nemají váhu důkazu, jsou jen podpůrným materiálem.

PSALI JSME:
Netrestejme lidi vyššími poplatky, říká šéf odpadové asociace Petr Havelka

Jak si poradíte s takovými filuty, jako pořád naháníte v Plzni firmu Robstav kvůli nezákonným navážkám?
To jsou podnikatelé, kteří zaujmou tvrdou zeď mlčení a často úspěšně přenášejí odpovědnost na jiné. Vždycky řeknou, že navážku udělal někdo jiný. Vydávají je za val, ale není nikým povolený. V Mýtě a u Starého Plzence jsme v součinnosti s místními orgány. Se stavebním odpadem se dá pracovat tak, aby se z něho dala udělat legálně navážka, a aby to nebyl odpad ale surovina. To má ovšem své postupy.
Z bouraček nebo ze starých silnic se sveze drť, objednavatel zaplatí za likvidaci. Zpracovatel pak materiál přemele, a to prodává dál jako surovinu na zavážení. Pokud je postup a výstup certifikovaný, problém s tímhle není. Nechápu, proč se tak nechová i plzeňský podnikatel. Je každopádně otázka, když město soutěží stavební zakázky, tak zda by se ke kritériu co nejnižší ceny nemělo připojit i kritérium, zda je podnikatel v pořádku i z pohledu dalších složek státu, a zohlednit případně i posouzení, za jakou cenu je té nejnižší ceny dosaženo.

A co domácnosti? Nejen v pohraničí, ale také i kolem Prahy, to je někdy děs…
To, co se hromadí u domů a v jejich okolí, má sociální souvislosti. Tam, kde je nepořádek, se lidé snaží přijít ke koruně kdečím, třeba díly z vraků. Nehledí na to jako na odpad, ale věc k opravě. Podstatné ovšem je, že se už v ČR plošně nekontaminují vody a vzduch podniky.

PSALI JSME:
Kolem pohraničí bude pořád někdo kroužit, říká ministr životního prostředí Richard Brabec

To, v čem žijeme, je ale opravdu o jednotlivých lidech. Třeba jsem neviděl, že by jeden náš soused někdy vyvážel své výkaly, přitom kanalizaci nemá, ale blízko něho mají další lidé studny. Je to normální?
Přes 85 procent domácností má u nás kanalizaci směřující do čističky, ale ti zbývající, to je potíž. Stačilo by přitom důsledně vymáhat vodní zákon, a to vodoprávním úřadem. Měl by chtít, aby lidi předkládali jednou za rok doklady o tom, kolikrát za rok si nechali jímku vyvézt. Napoprvé by mohlo stačit, že domácnost předloží něco, třeba údaje o vývozu za poslední rok. Potom ale už by se mělo postupovat striktně podle zákona.
Počet vývozů lze snadno spočítat podle kapacity jímky, velikosti domu a počtu lidí v domácnosti. Když nedoloží, že jímku vyvezl, tak uložit pokutu. V zákoně je jasně zakotvena povinnost, že každý, kdo shromažďuje odpadní vody v bezodtoké jímce, má povinnost na vyžádání předložit doklady o vyvážení. Jenže obce s rozšířenou působností to nekontrolují, nevymáhají.
Někteří lidé vymýšlejí nejrůznější finty, jen aby nemuseli zaplatit za vyvážení, udělají jímku jen na oko, ale přitom schválně protéká. Znám třeba pána, který má dům v malebné vísce ve Středních Čechách a nikdy nevyvážel, a to tam bydlí s celou rodinou. Vypouští to bezostyšně druhým přes zahrady. Když byl upozorněn, aby to nedělal, tak na souseda udeřil, že mu zavaří v práci.

PSALI JSME:
Může být popelnice „chytrá“? Ano. Například ty v Kolíně byly „chytřejší“ o dva roky dříve než v Orlové

Pořád se mluví o nedostatku vody. Jak ji hlídáte?
V roce 2018 jsme provedli 3 387 kontrol zaměřených na dodržování povinností spojených s ochranou vod, například šlo o kontroly zaměřené na čistírny odpadních vod a firmy nakládající s vodou. Pochybení, která jsme řešili udělením pokuty, bylo 533. Už několik let se zaměřujeme na kontrolu minimálních zůstatkových průtoků na tocích. Všichni by se o bídu s vodou měli podělit. Nelze mít koryto vyschlé jen proto, že si vodní elektrárna pouští vodu na turbínu. V zimě je zase problém se ski areály, které – často i nelegálně – odebírají povrchové i podzemní vody.
Je velký omyl tvrdit, že oni tu vodu, co si vezmou na zasněžování, zase do přírody vrátí. Technický sníh obsahuje aditiva, která vodu znehodnocují. Technický sníh leží na svahu déle a současně pod ním terén více promrzá. Měníme tím zásadně cykly. Na zasněžení jedné sjezdovky padne klidně milión kubíků vody.
Pro nás ale není účelem subjekty načapat a rozdávat pokuty. To už stejně k poškození životního prostředí došlo. Kontroly jsou i osvětou. A je vidět, že funguje. Například v roce 2018 zákon porušilo dvacet procent kontrolovaných ski areálů, o rok před tím celá třetina.

PSALI JSME:
Smrt pro ryby. Z Lipna zcela vymizel síh, indikátor čisté vody

Černá listina 2018

Z celorepublikového hlediska byla vloni nejvyšší uložená pokuta pět milionů korun. Dostala ji společnost Kalibo s.r.o. Firma převzala velké množství (7708 tun) odpadů, aniž byla k jejich převzetí oprávněna. Druhou nejvyšší pokutu tři a půl milionu korun uložili inspektoři ČIŽP státnímu podniku Lesy ČR, za to, že neprováděl včasná a dostatečná opatření proti šíření kůrovců. Třetí nejvyšší sankci dostala společnost JT Company za nezalesnění cca 1,85 hektaru vytěžených holin v katastru obce Krásná v Beskydech na Frýdecko-Místecku.

Následovaly dvě milionové pokuty pro společnost AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. za porušování zákona na skládkách Hořovice na Berounsku a Mšeno na Mělnicku. Provozovatel skládek uváděl nepravdivé údaje o produkci a nakládání s desítkami tisíc tun odpadů a také za zhruba stejné množství odpadů neodvedl odpovídající finanční rezervu stanovenou zákonem o odpadech na budoucí rekultivaci skládek.

PSALI JSME:
Kůrovcová kalamita: Peníze na dřevo jsou právě k sežrání