Zelené střechy klimatickou změnu nezastaví, výrazně ale zkomplikují opravy střech

Názor
Střechy velkých budov celé pokryté hustou zelení se v posledních letech staly snem a mantrou mnoha ekologických aktivistů. O zavedení povinnosti je budovat uvažuje už více měst. Nejdále zatím zašly středočeské Říčany, kde zastupitelé v rámci změnu územního plánu rozhodli, že všechny nové budovy se střechou větší než 300 metrů čtverečních musí mít takzvané zelené střechy, uvádí oficiální web říčanské radnice. Osobně si myslím, že jde spíše o ekologický aktivismus než řešení problému.
Mnohem lepším způsobem, jak snížit teplotu v centru města, je udržet tam dostatek zelených ploch a stromů. Právě různé zatravněné proluky a parčíky jsou cestou, jak ve městě udržet vláhu a příjemnější prostředí k životu. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Zelená střecha totiž představuje zásadní problém v okamžiku, kdy dojde k poruše izolace a střechou začne zatékat do níže položených bytů. V případě jednoduché opravy u běžné střechy vzniká u zelených střech složitý problém nalézt místo, kudy zatéká.

Výrazně se prodlouží čas opravy a náklady na odstranění závady. Proto lze očekávat výrazně snížený zájem o koupi bytů v nejvyšším patře, které budou mít přímo nad sebou zelenou střechu. Zvýší se i náklady na pořízení nemovitosti i provozní náklady vzhledem k tomu, že o zelenou střechu musí někdo trvale pečovat.

Jedním z hlavních argumentů propagátorů zelených střech je, že tyto sníží teplotu rozpálených center měst a pomohou zpomalit klimatické změny. To je však velmi zavádějící. Zatravnění střech pouze u nově vznikajících budov problém přehřívání měst v žádném případě neřeší.

PSALI JSME:
Zelené střechy. Měly by získat větší podporu?

Pokud by přece jen chtěl někdo nařizovat, že všechny nové stavby musí mít zelenou střechu či dokonce fasádu, zasadil by další výraznou ránu trhu s bydlením. Opět by se totiž o něco zvýšily stavební náklady, což by se promítlo do konečné ceny nového bytu.

Nehledě na to, že údržba zelené střechy něco stojí a musí se o ni někdo starat. Vzhledem k tomu, že společenství vlastníků jednotek (SVJ) v současnosti často nezvládá ani péči o společné prostory domu, tak moc nevěřím tomu, že u zatravněných střech by to bylo jiné.

Ostatně pro důkazy svého tvrzení nemusím chodit příliš daleko. U jednoho z našich bytových projektů jsme v minulosti podobný experiment zkoušeli. Střechu krytých parkovacích stání jsme osázeli vhodnými rostlinami. Dokud jsme dům spravovali my, tak to bylo bez problémů. Jakmile ale správa přešla na nově založené SVJ, tak to šlo z kopce.

PSALI JSME:
Zelené střechy oteplování města nezastaví, pomůže jen dostatek nezastavěných ploch

O zelenou střechu se přestali majitelé bytů starat a rostliny postupně uschly. Místo krásné přírodní plochy zůstala jen vysušená holina, z níž sebemenší poryv větru vháněl přeschlou hlínu lidem přímo do oken. Po tomto nevydařeném experimentu jsme myšlenku budovat zelené střechy u bytových domů definitivně opustili.

Mnohem lepším způsobem, jak snížit teplotu v centru města, je udržet tam dostatek zelených ploch a stromů. Právě různé zatravněné proluky a parčíky jsou cestou, jak ve městě udržet vláhu a příjemnější prostředí k životu.

I proto jsou stávající ostrůvky zeleně tak vyhledávané k odpočinku a krátkému zastavení. Jejich masivního rušení by litovali nejen majitelé pejsků, ale všichni, kteří se chtějí alespoň na chvíli schovat před rozpálenými ulicemi v posledních zbytcích přírody přežívajících v jinak nehostinném městském prostředí.

Autor je generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Co je pro Pražany nejdůležitější při výběru bydlení?

Zavřít reklamu ×
  1. To jsou kecy. V Tokiu jsou běžně střechy osázené květinami,zeleninou a žádný problém s opravou střechy nikdy nemají !!!

    • Zkušenosti z jiných klimatických oblastí jsou bohužel nepřenositelné. Jiná klimatická oblast je už Švýcarsko, kde jsou bombastické zelené střechy. Jenomže se jim nikdy nestane, že by dva měsíce v kuse bylo 30st beze srážek, tak mají na sřechách věci, které tam u nás nedokážem dostat (ani se závlahou)

      • Návrh zelené střechy vždy musí odpovídat povětrnostním podmínkám lokality, kde se zelená střecha nachází. I v tak malé zemi, jakou ČR je, se dešťové srážky mohou velice lišit (350 – 2 000 mm/m2/rok). Proto je nutno zelenou střechu dát navrhnout tomu, kdo tomu opravdu rozumí. Zelená střecha totiž razantně mění i Tepelně technický výpočet střešního pláště !!! Není to jen trocha hlíny s rozchodníky navíc.

  2. Nejvíc poruch střech podle mne vzniká tepelným namáháním krytiny kdy na ni praží slunce a pak je zase ochlazována a tak se musí smršťovat a natahovat. Zelená střecha má svúj vegetační povrch a jeho funkcí je právě ochlazovat vypařováním střechu.

    • Bohužel nemáte pravdu, tyto materiály jsou na teploty, které se na plochých střechách vyskytují připraveny. Nejčastějším důvodem poruchy střešního pláště je vždy člověk, ať už ten, který ji navrhl nebo ten, kdo ji realizoval. A to v tomto pořadí!!!

  3. Blbě navržená zelená střecha má přesně ty vlastnosti o kterých mluví pan Korec. Zelená střecha má uzoučké provozně technické optimum jako extenzivní střecha na tenké vrstvě substrátu (cca 10 cm), kde přežijí jenom rozchodníky. Jakmile někdo „udělá kytkám dobře“ (= přidá hlínu), tak dostane střechu z toho optima. Na střeše pak vyroste plevel (třeba merlík a pelyněk), který zamorduje rozchodníky. To stihne do konce června, pak přijde přísušek při kterém chcípne plevel a zůstane holá hlína ze které se práší. Extenzivní vegetační střecha (= rozchodníková louka) brzdí údržbu úplně stejně jako kačírkový zásyp (skoro vůbec). Kromě toho narozdíl od kačírku má docela významnou retenci vody (kterou kostupně odpařuje) a přece jenom trochu tahá za klima ve městě, chrání izolaci před degradací a docela dost brzdí tepelné výkyvy v posledním patře.

    • Pravdu máte v tom, že pokud se plochá střecha špatně navrhne, nemůže to nikdy dobře dopadnout. Plevel vyroste vždy a všude (i v zámkové betonové dlažbě) a tedy i u vegetační střechy. Souhlasím taky s vámi, že zelené střechy jisté mikroklima vytvářejí, ale nepřeceňoval bych to a o retenci v 10 cm substrátu nemůže být řeč. Maximálně o časovém zpoždění odtoku vody, ale v ploše jsou zelené střechy zanedbatelné proti odvodněným zpevněným plochám, takže celkový efekt je zatím zanedbatelný.
      Pokud je ve vegetačním souvrství použita akumulační vrstva, tak ta je spíš zdrojem potíží než užitku.

  4. Mr. Korec zase mluví z cesty. Minule, když vyloženě lhal o rekuperaci, tak mě to skoro zvedlo z židle. Jasně, že pro jeho byznys je všechno problém, protože mají problém postavit normální dům z běžných technilogií bez závad. Jeho bussines model je postaven na tom, že postaví minimální povolitelný standard a pak prodá za cenu odpovídající kvalitě. Pokud by musel dělat něco navíc, tak na tom nevydělá a horko těžko vůbec prodá. K jeho odbornosti a překrucování skutečností nemá cenu se vyjadřovat.
    Takoví nás dopředu neposunou.
    Uznávám, že je model vydělává a je úspěsný. To ho, ale neopravňuje kázat nesmysly.

  5. Pane Korec, o každou střechu je třeba se starat, ale to vy víte. Pokud si SVJ nebo jakýkoliv jiný majitel domu, nasmlouvá odbornou firmu, která se mu 1 – 2x/rok o tu střechu postará, je po problémech. Revizi výtahu si členové SVJ taky neprovádějí sami. Děláte problémy tam, kde nejsou a to vše kvůli 1 – 2 Kč za vyšší cenu užitné plochy bytu za vegetační střechu.
    A pro příště si zkuste na ten návrh střechy najít někoho, kdo to navrhnout umí, a ne toho, kdo si to myslí.

Napsat komentář: Petr Skalský Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Bydlení

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.