Po Zemanově vánočním vystoupení je tak ještě zřejmější, že posledním „jestřábem“ bankovní rady zůstane od února Tomáš Holub. Bylo ostatně nepravděpodobné, že by prezident jmenoval do bankovní rady takové lidi, kteří by byli ve fundamentálním názorovém rozporu s guvernérem Alešem Michlem, jenž je sám zastáncem dalšího nezvyšování sazeb.
Bankovní rada ČNB tudíž bude od února, kdy oběma nově jmenovaným radním začíná platit mandát, ve svém postoji alespoň zpočátku ještě jednotnější než dosud, kdy pravidelně hlasuje v poměru pět ku dvěma ve prospěch zachování sazeb na stávající úrovni. Od února lze předpokládat výsledek hlasování v poměru šest ku jedné.
Nadále je tedy třeba počítat s měnovou politikou ČNB spočívající v udržování základní sazby na nynější úrovni a se zahájením jejího pozvolného snižování nejdříve ve druhé polovině roku 2023, a to vše při pokračující deklarované připravenosti centrální banky intervenovat na devizovém trhu v případě potřeby za stabilizaci a posílení koruny.
Prezident Zeman ve svém vánočním vystoupení jako jednu z příčin inflace jmenoval deficit státního rozpočtu. Míní, že Fialova vláda by měla schodek mírnit zejména na příjmové straně, tedy hlavně zvyšováním daní. Vláda ale se snížením schodku během svého řádného funkčního období, tj. do roku 2025, nepočítá. Vyplývá to z letošního fiskálního výhledu ministerstva financí, jejž úřad zveřejnil letos začátkem listopadu.
Za letošní rok by měl strukturální schodek vykázat dle zmíněného výhledu úroveň bezmála 210 miliard korun. Do roku 2025 se pak postupně zvýší na přibližně 230 miliard. Strukturální schodek je ta složka schodku veřejných financí, jež vzniká po očištění o přechodné vlivy hospodářského cyklu. Je to tedy trvalý schodek, k jehož snížení je zapotřebí systematického, cíleného úsilí vlády.
Přestože se strukturální schodek zřejmě nepodaří vládě snížit v absolutním vyjádření, měla by jej redukovat alespoň poměrově, v poměru k výši nominálního hrubého domácího produktu. Což ale zjevně není to, co měl prezident dnes na mysli.
Fiskální výhled ministerstva financí počítá s tím, že do roku 2025 stáhne úroveň strukturálního schodku pod hodnotu tří procent nominálního hrubého domácího produktu (HDP). Konkrétně by měl strukturální schodek činit v roce 2025 zhruba 2,9 procenta HDP.
Vládě ke snížení strukturálního schodku v poměru k HDP dopomůže tedy hlavně zvýšení právě ukazatele HDP. Jeho zvýšení zajistí především ekonomický růst příštích let, ale z velké části také inflace, která bude rapidní i v příštím roce. Podle ministerstva financí dosáhne ukazatel inflace v příštím roce průměrné celoroční úrovně 9,5 procenta.
Inflace je z definice plošný růst cen, takže takto „nafukuje“ ukazatel hrubého domácího produktu. Tudíž při stabilizaci výše strukturálního deficitu nebo jenom při jeho mírném kolísání kolem stávající úrovně dojde k poklesu příslušného poměrového ukazatele, tedy k poklesu v porovnání s HDP.
Prezident Zeman se v druhé části svého vánočního projevu ohlédl za svými roky v politice. Za klíčový úspěch v ekonomické oblasti, jehož dosáhl jeho kabinet vládnoucí v letech 1998 až 2002, označil privatizaci bank.
Takový názor lze těžko rozporovat. Tuzemský bankovní sektor dnes patří k nejodolnějším v EU, navíc se Zemanovou vládou přelomu tisíciletí prokazatelně skončila éra podezřelých krachů bank a jejich takzvaného tunelování.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Velká inflace je „požehnáním“ pro tuto proukrajinskou vládu. Stát vybere mnohem víc na DPH a tak může poslat víc peněz na Ukrajinu. Chování této vlády je víc než divné……