Zemřel Ťiang Ce-min, klíčový strůjce čínského vítězství v éře pokročilé globalizace

Analýza
V Šanghaji ve středu ve věku 96 let zemřel Ťiang Ce-min, čínský prezident v letech 1993 až 2003 a generální tajemník čínské komunistické strany z let 1989 až 2002. Ťiang Ce-min vstupuje do dějin nejen Číny coby klíčový strůjce jejího mocného ekonomického vzestupu, který proměnil celý svět. Stěžejním triumfem jeho politické kariéry je nasměrování Číny ke vstupu do Světové obchodní organizace (WTO) a jeho dotažení roku 2001.
Ťiang Ce-min otevřel čínskou komunistickou stranu manažerům firem a podnikatelům, což bylo až do začátku milénia nepřijatelné. Autor: Kremlin.ru / Roman Kubanskiy, CC BY 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=103884735

Za dobu, kdy šéfoval komunistické straně, v letech 1989 až 2002, se čínská ekonomika zvětšila více než trojnásobně. Impuls k zařazení mezi naprostou světovou ekonomickou špičku jí ovšem dal právě vstup do Světové obchodní organizace.

Ten znamenal mohutný příliv zahraničního kapitálu a zemi umožnil stát se jednoznačným vítězem přibližně třicetileté éry pokročilé a celosvětové fáze globalizace – někdy označované jako hyperglobalizace. Ta trvala zhruba od pádu železné opony v Evropě na přelomu 80. a 90. let minulého století do zahájení obchodních válek Spojených států a právě Číny na sklonku uplynulého desetiletí.

Vstup Číny do Světové obchodní organizace je dnes mnohými vnímán jako zásadní strategická chyba Západu, zejména Spojených států. Tím, že Západ vstup Číně umožnil, dal jí dále zásadně zbohatnout a ekonomicky se dále rozvinout.

PSALI JSME:
Západu hrozí „druhý čínský šok“

Činil tak ve víře, že jeho přijetí Číny a otevření se jí přiměje k obdobnému kroku právě i dnes druhou nejsilnější ekonomiku světa. Ta se však nikdy zcela neotevřela. Tím méně, že by tam došlo k otevření politickému.

Část západních elit v 90. letech a ještě na přelomu milénia věřila, že plné zapojení Číny do globalizovaného trhu povede nejen k tamnímu otevření se ekonomickému, ale také k otevření se politickému, tedy k nastolení demokratické plurality. To se nikdy nestalo.

Čína naopak díky členství ve Světové obchodní organizaci mohla obratně „vysávat“ západní know-how a dostat se poměrně snadno k západním technologiím. To, nač Západ přicházel vlastně stovky let, tak Čína získala během pár desítek let.

PSALI JSME:
Domýšlivý Západ nyní prožívá svůj pád

A to včetně technologií, jež nacházejí uplatnění ve vojenství. I proto v uplynulých zhruba deseti letech citelně narostla čínská asertivita na světové scéně, kde má Čína ambici stát se plnohodnotným rivalem Spojeným státům.

Západ samozřejmě ze vstupu Číny do Světové obchodní organizace těžil také, ovšem méně než ona sama. Odstranění bariér obchodu s ní umožnilo držet na Západě po řadu let velice nízkou inflaci, neboť Čína – a další asijské ekonomiky – zajišťovala a zajišťuje levnou produkci řady druhů zboží, od oblečení, přes hračky, po potřeby pro domácnost či iPhony.

Zároveň s tím se ale do Číny a Asie obecně přesouvala ze Západu pracovní místa. Takže například postupně deindustrializované oblasti Spojených států nebo západní Evropy se staly semeništěm protiglobalizačních nálad, které se pak zhmotnily třeba ve vystoupení Británie z EU nebo ve zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA. Právě Trump vlastně svojí obchodní válkou s Čínou ukončil třicetiletou éru zmíněné hyperglobalizace.

PSALI JSME:
Západu v čele s USA se nedaří izolovat Rusko a Čínu

Za přelomovým vstupem Číny do Světové organizace stojí z podstatné míry umná kultivace vztahů Pekingu se Západem, zejména s USA, v podání právě Ťiang Ce-mina. I přesto, že kontroverzně hájil masakr na Náměstí nebeského klidu roku 1989, jenž byl podle něj prý nutný pro zajištění čínské stability 90. let, dokázal si zároveň získat přízeň západních politických lídrů v čele s americkým prezidentem Billem Clintonem.

Otevřel čínskou komunistickou stranu manažerům firem a podnikatelům, což bylo až do začátku milénia nepřijatelné. Tím straně uchoval relevanci i v letech 2002 až 2012, která představují dekádu vůbec nejdravějšího ekonomického vzmachu Číny.

Vždyť v roce 2010 Čína předběhla Japonsko a stala se druhou největší světovou ekonomikou, po USA. Japonsko na druhé pozici setrvávalo do té doby po čtyřicet let.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Čína zažívá největší lidové bouře od roku 1989, ropa proto prudce zlevňuje

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB