Žijeme jako dávné civilizace před kolapsem, říká egyptolog Bárta

Tak dlouho se chodí se džbánem, až se ucho utrhne. A hlavně, tohle už v dávné historii bylo několikrát. V těchto dvou větách lze shrnout nedávnou poutavou přednášku známého českého egyptologa Miroslava Bárty na půdě pražské Právnické fakulty v rámci setkávání některých českých elit nazvaného příznačně „Na rozhraní.“

Žijeme jako dávné civilizace před kolapsem, říká egyptolog Bárta. Reprofoto: Česká televize

Podle něho římská a egyptská civilizace na počátku svého společenského kolapsu vykazovaly překvapivě shodné prvky s těmi, které známe z dnešní civilizace západního typu. Miroslav Bárta zdůraznil, a na mnoha příkladech doložil, že kolaps sice neznamená zánik, ale že také nenastává postupně, ale skokově. De facto jde o ztrátu toho, na co jsme zvyklí a co považujeme za nezvratné jistoty.

„Studenti si myslí, že způsobili 17. listopad 89. K němu se ale schylovalo už třicet let před ním. Sametová revoluce byla jen vyvrcholením, toho, k čemu by stejně došlo. Stejně by se to stalo, a když ne v roce 89 tak třeba v roce 92,“ konstatoval Bárta. Nezajímavější je přehled momentů, které předcházely pádu civilizačních jistot, na které byli lidé už v dávných dobách zvyklí.

VĚDA VE VÝKAZECH, SAMOÚČELNÉ PRÁVO

Bárta v něm uvádí formalizaci veřejných zakázek, nárůst moci jednotlivých úředníků, podřízení vědy politickým objednávkám a statistickým výkazům. V neposlední řadě pak to, že systém, například právní, spotřebovává více, než vyprodukuje. A že je samoúčelné, kdy vnitřní procesní řád u soudu se stává nadřazeným nad rozhodnutím ve věci samotné.

„Jak je možné, že zákonům a jejich výkladům už nerozumějí ani právníci, ani soudci,“ ptal se před nabitou posluchárnou Bárta. Na číslech z USA ukázal, jak dramaticky narůst počet slov v zákonech napříč obory.

Na matematických modelech pak prezentoval, jak klesá výtěžnost z toho, do čeho lidé investují své úsilí a dokládal to například na polích, kde se zasévá řepka. Poškození půdy a zdravotní důsledky spojené s řepkou, včetně postřiků, podle něho smazávají ve výsledku momentální výnosy.

Za jeden z nejmarkantnějších rysů civilizace nacházející se před skokovým kolapsem považuje obrovský nárůst celkové spotřeby, vzestup mandatorních výdajů a existence na dluh.

Sdílet:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Lidé a společnost

Komiksové postavy, které ovlivnily druhou světovou válku

Prvně se kreslený „strip“ Pip, Squeak And Wilfred objevil v dětské sekci britského bulvárního deníku Daily Mirror v květnu před sto lety. Příběhy, které do roku 1939 vytvářeli Bertram J. Lamb jako autor scénáře a …

Kde najdete novodobé poklady? Geocaching baví Česko

Pro jednoho „droga“, pro druhého příjemné zpestření během výletů v přírodě a ve městech. Geocaching je fenoménem 21. století. Stačí pouze připojení k internetu, chuť si zasoutěžit a „poklad“ může být váš. Kešky …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Do důchodu v 65 letech. Nebo bude všechno jinak?

Čím jsme starší, tím více vyhlížíme magickou hranici 65 let, kdy budeme moci začít čerpat starobní důchod. Finanční prostředky, které jsme každý měsíc či jednou za rok platili státu, se nám konečně začnou vracet a …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Partneři Portálu

NOOL
Rolovat nahoru