Z obezity se stala civilizační choroba, která navíc způsobuje další zdravotní potíže. Vědci z institutu SYRI připomněli, že například v roce 2019 byl takzvaný vysoký index tělesné hmotnosti zodpovědný za 15 procent úmrtí ve střední Evropě.
To vedlo k různým programům a doporučením zdravého životního stylu. „Každého z nás ale ovlivňuje složitá síť stresorů včetně sociálních faktorů a životního prostředí, v kterém žijeme,“ upozornila Andrea Dalecká ze SYRI.
A právě hluk ve venkovním prostředí je podle ní jedním z nejvýznamnějších městských stresorů ovlivňujících zdraví. „V Evropě je více než dvacet procent populace vystaveno škodlivým úrovním hluku a jeho působení je často podceňováno,“ konstatovala Dalecká.
Hluk je hlavně spojován s kardiovaskulárními chorobami včetně zvýšeného krevního tlaku. Pokud je lidský organismus vystavený nadměrným decibelům i v noci, má to negativní vliv také na kvalitu spánku. Vědci SYRI se zaměřili na další oblast, která zatím není dostatečně probádaná, a to je souvislost s obezitou.
„Expozice hluku z prostředí je spojena s adipozitou (nadváha, obezita, tuková zátěž – pozn. aut.) Méně je však známo o individuální zranitelnosti vůči okolnímu hluku při abnormálním vývoji adipozity, zejména ve vztahu k duševnímu zdraví,“ uvádí se ve studii.
Vliv na duševní pohodu
„Hluk se projevuje buď přímo poškozením sluchových receptorů a narušením spánku nebo nepřímo, kdy negativně ovlivňuje duševní pohodu, každodenní život a ve výsledku se může zhoršovat psychika lidí až k depresím,“ dodala Anna Bartošková z Masarykovy univerzity.
Souvislost mezi hlukem a obezitou vědci zkoumali na náhodném vzorku z brněnské populace. Analytickou skupinu tvořilo více než dva tisíce lidí, z toho 54,7 procenta byly ženy.
„Naše studie potvrdila souvislost mezi expozicí hluku v prostředí a několika ukazateli tukové zátěže. Asociace byla silnější v přítomnosti depresivních symptomů. Zvýšená zranitelnost vůči okolnímu hluku u osob se zvýšenými depresivními symptomy je dána zhoršenou stresovou reakcí,“ uvedla Andrea Dalecká ze SYRI.
Pochopení role vnějších faktorů prostředí a jejich vzájemné působení je podle ní nezbytné pro efektivní zacílení strategií veřejného zdraví, které se zaměřují na omezení obezity coby fenoménu současné společnosti.
Ministerská kampaň
Na obezitu u dětí je zaměřená aktuální kampaň Buď Fit 24, kterou na konci ledna představilo ministerstvo zdravotnictví. Podle statistik má ve 13 letech normální váhu jen polovina českých dětí, obézních je asi 15 procent.
„Tento program má zvláště vysokou cenu, neboť cílí na předcházení nemocem u dětí, a to je vklad na celý život. Obezita u dětí je jedním z klíčových zdravotních problémů naší doby a jejím řešením se musíme intenzivně zabývat,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
„Věříme, že investice do prevence dětské obezity je investicí do zdravější budoucnosti celé naší společnosti,“ dodal. Cílem kampaně je snížit BMI (body mass index) dětí s nadváhou o pět procent za jeden rok. Program je zaměřen nejen na děti, ale také na jejich rodiny.
„Chceme motivovat děti k pohybu a ke zdravějšímu stravování zábavnou a nenásilnou formou,“ uvedl odborný garant Petr Jehlička z České kardiologické společnosti. Dodal, že u dětí je vyšší šance návratu k normální hmotnosti.
Každé dítě zapojené do programu obdrží zdarma chytrý fitness náramek a přístup do mobilní aplikace, která funguje na principu hry. Aplikace umožní dětem a jejich rodičům sledovat denní fyzickou aktivitu, energetický příjem a výdej, plnění cílů v oblasti zdravého stravování a pohybu.
Součástí akce jsou na webovém portálu nzip.cz/bf24 informace a rady o výživě, pohybu a prevenci obezity. „Pohybové a stravovací návyky se nejlépe tvoří v rodinném prostředí. Proto chceme zapojit celou rodinu, aby se zdravý životní styl stal běžnou součástí jejich života,“ řekl Jiří Suchý z Pedagogické fakulty UK.
