Čtrnáct dní před krajskými volbami zveřejnil think-tank IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR studii, která analyzuje nejen příjmy a výdaje krajů v roce 2023, ale zabývá se také tím, jaké dopady budou mít nová pravidla o rozpočtovém určení daní (RUD). Tedy především to, které kraje by si oproti současnému stavu polepšily a které pohoršily.
V uplynulém roce dosáhly podle studie příjmy třinácti krajů (bez Prahy, která má specifické postavení, pozn. aut.) celkem 120 miliard korun a výdaje 109 miliard, což představuje zhruba 1,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Do analýzy nebyly započteny účelově vázané finance ze státního rozpočtu.
Dvojnásobný příjem z daní
Velkou většinu příjmů krajských rozpočtů vychází z rozpočtového určení daní. Tento systém určuje, jak velký podíl z výnosu vybraných daní dostanou kraje, obce a stát. Studie ukazuje, jak jsou peníze přerozdělovány, přičemž jsou podporovány více kraje s nižším hrubým domácím produktem na obyvatele.
Kraje s vyšším HDP na obyvatele pak hospodaří v průměru se srovnatelnými až menšími rozpočty na obyvatele než kraje s nižším HDP na obyvatele. Podobně jsou zvýhodňovány spíše kraje s menším počtem obyvatel na úkor těch větších.
Psali jsme
Kraje a obce hospodařily loni s velkým přebytkem, metropole s druhým největším v historii
V přepočtu na obyvatele tak dosud ze systému RUD získávají nejvíce kraje Vysočina, Jihočeský a Karlovarský. Naopak nejméně prostředků na obyvatele dostávají kraje Jihomoravský a Moravskoslezský.
Mezi kraji jsou zároveň v příjmech z RUD na obyvatele velké rozdíly: Kraj Vysočina dnes dostává příjmy z RUD na obyvatele v téměř dvojnásobné výši než Jihomoravský kraj. „Pro takto velké rozdíly mezi kraji nevidím dobré důvody,“ poznamenal spoluautor studie Petr Janský.
Jak se změní přerozdělování
Vláda letos v květnu schválila novelu zákona o rozpočtovém určení daní, který vycházel z návrhu Asociace krajů ČR, a nyní o něm bude jednat Poslanecká sněmovna a posléze Senát.
„V navržených změnách systému RUD jsou dlouhodobě fixní podíly nahrazeny variabilním mechanismem na základě měnících se krajských charakteristik. To je podle nás krok dobrým směrem,“ konstatoval další z autorů studie Daniel Kolář.
Za úvahu by podle něj stálo, kdyby se do systému ještě doplnily motivační prvky, které by kraje tlačily například k větší podpoře ekonomické aktivity na jejich území, umísťování strategických investic nebo zvyšování kvality a efektivity veřejných služeb. „Parametry současného návrhu revize RUD ale zřejmě nebudou kraje motivovat k žádoucím změnám,“ dodal Kolář.
Podle nových bude o výši příjmů z daní rozhodovat osm kritérií, přičemž největší váhu mají první tři, a to počet obyvatel (40 %), počet kilometrů silnic ll. a lll. třídy (20 %) a rozloha kraje (13 %). Mezi další patří například počet dětí, žáků a studentů nebo počet výjezdových základen zdravotnické záchranné služby v kraji.
„Současné nastavení principu dělení rozpočtového určení daní pro kraje je téměř dvacet let stejné a nijak nereaguje na změny v počtu obyvatel nebo změny v dopravní infrastruktuře, školství či zdravotních službách.
Revizi rozpočtového určení daní předcházela rozsáhlá debata a navrhovaná úprava plně respektuje dohodu mezi jednotlivými krajskými samosprávami,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) poté, co kabinet předlohu schválil.
Dodal, že celkový dopad na státní rozpočet je rozložený mezi roky 2025 až 2027 a činí celkem 11,2 miliardy korun, což znamená zvýšení podílu krajů z daňových výnosů ze sdílených daní ze současných 9,78 procenta na 10,26 procenta.
Kdo si polepší, kdo pohorší
Analýza think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu také ukazuje, jak nový systém, pokud ho schválí parlament, změní krajské příjmy z RUD na počet obyvatel. Například Pardubický a Olomoucký kraj dnes dostávají z RUD zhruba průměrné příjmy na obyvatele, ale v případě navrhované změny by Pardubický kraj dostával výrazně více a Olomoucký kraj naopak méně.
Příjmy mají vedle Pardubického kraje vzrůst také Zlínskému, Libereckému nebo Karlovarskému kraji. Naopak méně by měl dostat Ústecký kraj, který – měřeno HDP na obyvatele – patří mezi nejchudší. Hlavním poraženým ale bude Moravskoslezský kraj, u něhož už dnes relativně nízké příjmy z RUD by měly poklesnout ještě více (o přibližně 700 korun na obyvatele).
Aktuální studie se zaměřuje také na krajské výdaje, kde vedení jednotlivých regionů může zohlednit vlastní priority.
Analýza ukázala, že zhruba sedmina krajských výdajů jde do školství. Na výstavbu a údržbu silnic vynakládají kraje 12 až 25 procent svých celkových výdajů a na zajištění veřejné dopravy 16 až 31 procent – rozdíly mezi jednotlivými kraji jsou v tomto ohledu poměrně velké. Dalšími významnými výdaji krajů jsou zdravotnictví (8-17 %), veřejná správa (7-12 %) a kultura (5-15 %).
Jednoduše řečeno, máme tady strukturálně postižené regiony ústecký a moravskoslezský a změnou RUD je oškubeme ještě více. Geniální – regionální politika české vlády v kostce.