Že se moderní auta nepotřebují brodit? Také na českém území je několik míst, kde se do vody musí i v rámci běžné komunikace, i když většinou místní. Když ale přijdou lijáky, musíte do hluboké vody někdy též ve městě, což byl letos případ například pražských Vršovic, kde auta vjížděla do jezera o velikosti menšího bytu. Taková situace hrozí hned dvakrát: Že se vám voda dostane do konstrukce vozu či kabiny, případně že vjedete do výmolu, který není patrný.
Je smutnou pravdou, že po přírodních katastrofách se hlavně v malých bazarech nebo osobní inzerci objevují vozidla, která byla předchozím řáděním živlů zle poničena. U zaplavenin vám může leccos napovědět už pohled do utajených zákoutí včetně zavazadelníku nebo prosté začichání. Rozhodně pak nevynechejte delší zkušební jízdu.
Jsou vidět obrubníky?
Většina normálních automobilů má limit brodění okolo 15 centimetrů, což není mnoho. Kategorie SUV je přece jen štědřejší, ale některé modely ne o moc.
To mimo jiné znamená, že jakmile se hladina už přelévá přes obrubník, hrozí potíže velmi akutně. Sání do motoru je často v podběhu, takže má k vodě blízko, podobně to je také u některých klimatizací, které se snaží získávat vzduch někde pod autem, tedy díky stínu už chladnější.
Voda v nervech i očích
Otvory navíc nejsou jedinou rizikovou oblastí, další tvoří elektronika, kterou moderní modely oplývají. Většinou je umístěna v přídi, kde je na ráně i díky vlně zvednuté jízdou. A když záplavu ve zdraví projedete, ještě nemáte vyhráno, špína nebo bahno mohou na důležitých čidlech a kamerách ulpět, takže funkce systému je ohrožena i tehdy, když technika zůstala v pořádku.
Po záplavě nestartovat!
Jde zaplavené auto vrátit zpátky do původní formy? Ano, ale je to běh na dlouhou trať, který je lepší svěřit odborníkům. Každopádně se vůz nikdy nepokoušejte nastartovat! Je třeba vyměnit svíčky nebo vstřikovače, olejovou náplň, akumulátor, odstranit vodu a bahno z výfuku, vyměnit vzduchový filtr, vyčistit kontakty, prověřit brzdy atd. O vnitřek motoru se postará speciální chemie. To je tedy případ, kdy se voda dostane nad úroveň kapoty. Sahala-li jen k výfuku, mrkněte se na něj a brzdy, kde mezi pracovními plochami může být spousta nečistot.
Důležitá je vhodná vlna
Průjezd hlubší vodou není snadný a bohužel se také obtížně trénuje. Základem je tempo, při němž příď auta nezvedne zpětnou vlnu přelévající se na kapotu, ale masu místo prorážení před sebou spíše tlačí jako ochranný štít. Pokud se vám podaří vhodného tempa dosáhnout (není nijak vysoké, okolo 4-6 km/h), neustupujte od něj, především nezastavujte a nevypínejte motor.
Rozhodně necouvejte, kvůli výfuku. A když můžete, počkejte si, až budete v daném úseku sami – jiná auta totiž zvedají své vlny, takže hladina není klidná. Jakmile jste venku, opakovaným přerušovaným brzděním vysušte pracovní plochy brzd. Některé modely ale mají tuto funkci již v sérii.
Tak tvrzení, že zima má být deštivá kvůli změnám klimatu je opravdu nesmysl. Takové zimy byly časté i v minulosti. Jenže se netvrdilo, že to je kvůli změně klimatu. Prostě byla jaká byla, někdy ledová, jindy mokrá.
také pamatuji,že traťmistr celou zimu cca 1970 dělal běžnou údržbu,neboť trať nezamrzla
Naprostý souhlas jak uvádí /miztli/.