Životní zlom v páté třídě? Sortování dětí na chytré a hloupé po Česku

A máš to. Nejsi dost chytrý. Už v dubnu se zhroutí sny o lepším vzdělání a oslnivé kariéře tisíců žáků i jejich rodičů. Poptávka po osmiletých gymnáziích je totiž obrovská a se silnými ročníky ještě vyšší. A kapacita hlavně ve velkých městech nestačí, míst je totiž pořád stejně. I letos v dubnu a v náhradním květnovém termínu o ně bude boj.
Ilustrační foto: Pixabay

Lidé si většinou myslí, že sítem přijímacího řízení projdou chytřejší z adeptů, kteří mají šanci zvládat vyšší studijní tempo. Chyba lávky. Zrna kumulovaná v inkubátorech víceletých gymnázií se rozdělují hlavně podle rodinného zázemí. Jestli bude žák pokračovat na základní škole, nebo bude svěřeno elitářskému ústavu, totiž není věcí inteligence, ani paměti.

„Dítě z rodiny, která si cení vzdělání a je s to dítě ke zkouškám připravit, má daleko vyšší šance, že na něm bude studovat, než dítě s lepšími schopnostmi ale s méně příznivým zázemím,“ uvedla doc. RNDr. Jana Straková, Ph.D., z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání PedF UK a koordinátorka šetření v předškolní kohortě ve výzkumu CLoSE. O studium se tak podle ní ucházejí žáci hlavně podle rodinného klimatu. Uvědomělí a ambiciózní rodiče nastolují extrémní požadavky a intenzivní přípravu: doučování, přípravné kurzy i samostudium.

„Víceletá gymnázia dnes nerozvíjejí mimořádné talenty, jsou opravdu spíše ukazatelem ambicí rodičů a nelichotivým vysvědčením druhým stupňům základních škol. V těchto týdnech vrcholí v řadě rodin páťáků stresový proces výběru osmiletého gymnázia a s tím spojené přípravy na přijímací zkoušky,“ řekl o zájmu o elitní školství Mgr. Petr Hopfinger, ředitel soukromého česko-anglického Gymnázia Duhovka.

A nejde pouze o žáky a finanční příspěvky za jejich volbu. Trpí tím celé české školství. „Jsem přesvědčena o tom, že raná diferenciace vzdělávacího systému ohrožuje soudržnost české společnosti. Byla bych ráda, kdyby si rodiče nemuseli školu pro své děti pečlivě vybírat a mohli se spolehnout, že se mu dostane vstřícného přístupu a kvalitního vzdělávání v každé základní škole,“ uvedla Straková.

PSALI JSME:
Vysokoškolských studentů už roky ubývá, je málo dětí

  1. Opět a zas trestáte děti za jejich rodiče. Pokud tomu tak je,a je to logické. Měla by být nabídnuta intenzivní příprava a koordinace ve škole.

    • Ale vždyť na ZŠ přípravy probíhají a jsou zdarma nebo téměř zdarma, přijímací testy jsou v několika verzích na internetu zcela volně, takže kdo se snaží, nemusí být z “vyšší” vrstvy.

      • Možná jak na kterých. Spousta škol se brání odchodu dětí na víceletá gymnázia právě tím, že jim žádnou přípravu nezajišťují.

    • Tomu nerozumím. Jednak zájem rodičů o vzdělání svých dětí předem naznačuje, že rodina bude dítě ve studiu podporovat a přikládá mu důležitost a jednak přijímačky, které absolvovaly mé děti byly spíše zaměřeny na schopnosti než na znalosti

  2. Odchod na 8mi letej gympl bylo to nejlepsi co me v mladi mohlo potkat… zaskolactvi, chlast, cigara, fet… to co se rozjelo ke konci devitiletky. Fakt jsem rad, ze me to minulo

  3. …..TAKY TO PODLE TOHO VŠUDE VYPADÁ,KAŽDÝ HAFO TITULŮ A V HLAVĚ NIC,KDYŽ JE NĚKDO BLBEJ ,NEPOMŮŽE ANI ZÁZEMÍ……

    • Je to tak,moji známí svým dětem vzdělání zaplatili již předn 15ti lety na soukromých školách. Nebyly to hloupé děti, to ne, ale na státní školu by se nedostaly !! Teď máme hafo “pseudovzdělanců” a truhláře neseženete – tohle jsem viděla už před 20ti rokama – fakt povýšenecký hnus,opovrhování řádnou prací, když není dělána s kravatou !!

    • Naprosto s vámi souhlasím! Je dokázáno že když má někdo titul tak je na tom s rozumem podstatně hůř než osoba které to ve škole nešlo!A ti o kterých učitelé tvrdí že jsou hloupí to v životě vždy dotáhnou nejdál!

  4. “…a nelichotivým vysvědčením druhým stupňům základních škol. ” to bych podtrhl a dodal, že opravdu nevidím žádný důvod nechat své dítě, které je chytré a má zájem o kvalitní výuku na základce, kde v kolektivu vládne vetšinou skupina nejtupějších, nejsprostších a nejagresivnějších blbů. Pro inteligentní děti jsou víceletá gymnázia vysvobozením.

    • Máte pravdu a ti, kteří brojí proti gymnáziím mají většinou děti buď na cizojazyčných školách nebo děti, které na studium gymnázia prostě nemají hlavu. Mám zkušenosti se státním gymnáziem a soukromým. Obě volby jsou lepší než nejlepší ZŠ, soukromá gymnázia jsou snad jěště náročnější než státní.

  5. Každý má možnost své děti na přijímačky připravit. Je to jen o prioritách jaké rodiče mají. Budoucnost svých dětí nebo krabicák a cigarety. Já dávám přednost dětem. Opět vylézá na povrch naše rovnostářství. Nikdy si lidé rovni nebyli a nebudou.

    • Mám 14-ti leté dítě a mám jej na gymnáziu. Ale připravit je na testy je pro otrlé. V matematice spíše logické úvahy na hodnocení iq a v češtině obsáhlé testy, kterým není kolikrát rozumět hlavu a patu.
      Je mi líto, ale mám dojem, že někdy mají lepší výsledek ti, co si dobře typnou a udělají správný křížek.

      • Připravoval jsem se s jedním vnukem na testy na střední školu (po 9. třídě ZŠ) a nyní se připravuji na testy s druhým vnukem na osmileté gymnázium. Překvapuje mne, kolik lidí o testech píše, i když o nich nic neví. Testy jsou špatné, neodpovídají věkové skupině, otázky jsou mnohdy nesrozumitelné. Co však považuji na nejhorší, je nedostatečný čas na jejich vypracování. Otázek je příliš mnoho, některé otázky mají další podotázky. Dítě nemá téměř žádný čas na přemýšlení nad odpovědí. Možná je to schválně, protože přemýšlet se nevyžaduje. Takže pokud se dítě na test řádně nepřipraví, jeho dosavadní vzdělání ani vyšší inteligence mu moc nepomohou. Asi jednou z nejdůležitějších věcí je dítě seznámit s taktikou jak postupovat. Na závěr si myslím, že testy vypracovávají lidé, kteří neznají děti věkové skupiny, pro které je test určen.

        • Ale tak je to přece správně, přijímačky, kde všichni správně zodpoví na všechny otázky, nemají smysl. Otázky by obecně měly být takové, na které se moc připravit nedá.

        • Ale ty otázky nemají být lehké a také se nepředpokládá, že všichni udělají všechno, pak by přijímačky neměly smysl. Přijímačky by měly být určité síto a měly by být pokud možno co nejméně závislé na úrovní školy, kam dítě chodilo

      • Váš dojem je špatný, právě testy ve smyslu logických úvah jsou ty správné. Netestují znalosti dětí, ale schopnosti dětí a to jde

    • Tohle je jen kousíček pravdivé skutečnosti – takové propastné rozdíly tedy nebyly- asi jste poněkud dezinformován!! Zkuste si spočítat, jakou šanci mají 2 rodiče vysokoškoláci, pracující s postiženými dětmi-plat 25 tisíc, hypotéka, kroužky- ,taky jedí, perou, dojíždějí, platí byt a energie……. Fakt jste mimo!! Počítejte!! Prostě žijete v jiné kategorii.

      • Jaké propastné rozdíly v zemi, která je nejrovnostářštější na světě??? A 25 tisíc určitě není standardní plat VŠ, se standardní VŠ krom toho, tento je nad průměrem, a 70 procent populace si o 25 000 čistého může nechat akorát zdát. A hypotéka??? Většina nemovitostí mění majitele v důsledku darovacích a pozůstalostních řízení mezi příbuznými. Takže si nevymýšlejte imaginární problémy.

      • Nerozumím, buď jsou děti ty zkoušky schopny složit, nebo ne. Podle mě je dobré se podívat na typ testů, tedy jak to asi bude vypadat, ale jinak nic víc

  6. Dříve všichni ve škole věděli, kdo je chytrý a kdo ne. Dnes se to rodičům nikdo neodváží říct, že jejich dítě nemá hlavu na studia na střední škole. Všechny by rovnali do jedné řady, hlavně nevybočovat!!

    • Přesně tak, dnes jsou všechny děti chytré, nadané, o blba nezavadíš. Kam ti blbci zmizeli? Za mého dětství jich bylo dost.

    • Souhlasím. Jsem ročník 69 a již v 5tem ročníku ZŠ bylo jasné kdo je studijní typ. Ale my ti studijní jsme doučovali ostatní. Nebyl to problém. Spíše naopak. Ti zruční nás učili jiné praktické věci pro život. Obohacovali jsme se navzájem. A je škoda, že doba či systém školství a rodiče nedokáží spolupracovat.

  7. No nevím, já těm řečem, že to je o doučování a přípravě, na které mají jen movitější rodiče, nevěřím. Já mám 2 děti na osmiletém gymplu, oba se připravovali na přijímačky celých 30 minut, kdy si vyzkoušeli typ testů, aby věděli do čeho jdou a to bylo všechno, takže mě to nestálo nic. A to jsou na gymplech ve velkém městě, kde byl deseti a vícenásobný převis a nebyli na zrovna moc dobré základce … byli jsme proti nějaké intenzivní přípravě, chtěli jsme, aby tam šli jen v tom případě, že na to doopravdy mají a ne že to mají nadrilované a museli se pak drilovat i potom ve škole. A vzhledem k úrovni naší ZŠ jsem ráda, že jsou odtamtud pryč …

    • Máte kliku, že máte chytré děti, my jsme to udělali úplně stejně a dopadlo to také úplně stejně, vše ostatní jsou výmluvy

  8. Byla jsem vždycky za osmiletá gymnázia, především proto, že jsme ve čtrnácti mohli s dětmi odložit téma “čím chceš být”. Měli na to o čtyři roky déle a bylo to pro ně dobré. Jinak souhlasím s názorem, že děti na osmiletkách jsou ušetřeny agresivních blbců co mají všechno na háku.

  9. U nás nejdříve dcera chtěla na 8 letý gympl kvůli kamarádkám, že jdou taky. Teď si to rozmyslela, no a přihlášku nepodáme. Já mám gympl a je to samé učení bez specializace. A.

  10. Na dni otevřených dveří jsme zakoupili testy za 500,- , syn je sám vypracoval , přijímačky zvládl , od září studuje….

  11. Osmiletá gymnázia jsou v Čechách tradicí a vyšlo z nich spousta chytrých lidí, kteří nás ve světě proslavili. Problém je, že nezapadají do toho velmi hloupého systému inkluze, který si vymyslelo pár intelektuálů, kteří jsou zcela odtržení od reality a nevidí dál než na parapet své pracovny.

  12. Moji synové šli na osmiletý gympl. jejich třídní učitelka doporučila rodičům žáků, že pokud mohou, ať děti nenechávají na druhém stupni té základní školy, protože pedagozi co tam vyučují stojí za starou bačkoru.

  13. Dcera šla loni na šestileté gymnázium, zaplatila jsem jí na tom daném gymnáziu přípravný kurz z M a ČJ. Byly to nejlépe investované peníze, i kdyby se na gympl nedostala. Jak sama řekla, naučila se tam za půl roku (2 hodiny týdně) více, než za 2 roky na ZŠ. Pochopila tam snadno i látku, kterou v podání učitelky ZŠ nedokázala pochopit.

  14. Chtěli jsme,aby syn-páťák-šel na osmileté gymnázium.Má samé jedničky,učit se vůbec nepotřebuje,zatím mu jde vše samo.Ale řekl nám,že nechce měnit školu,ani kamarády,na gympl prostě nechce.Tak nevím,máme ho přemlouvat,nebo dokonce nutit,abychom byli ti “správní” rodiče,nebo ho nechat ať si to rozhodně sám?

    • Můj názor je, že v tomto věku je pro dítě nejdůležitější být v kolektivu, ve kterém je spokojené. Pokud se mu na ZŠ líbí a má tam kamarády, se kterými si rozumí, tak proč to měnit?

      Spousta diskutujících se to tu snaží prezentovat tak, jakoby se na ZŠ od páté třídy výše nic pořádného neučilo a všichni žáci, co tam zbyli po odchodu “těch lepších” na gympl, byli jen málo inteligentní násilníci. To je ale samozřejmě nesmysl. Na každé ZŠ se dá naučit vše potřebné pro pozdější přechod na střední školu po skončení deváté třídy. Navíc nikde není psáno, že by synovi, kdyby teď přestoupil na gympl, stále muselo “jít vše samo” jako doteď.

      Na gympl může váš syn nastoupit po ukončení ZŠ. A kdyby ne, tak jsou i jiné střední školy. Pro studium VŠ pak stačí maturita z kterékoli k nich, nepotřebujete ji mít nutně z gymplu. Můj bratranec na gympl nechodil – ani od páté třídy ani později, vybral si jinou SŠ – a na VŠ se dostal bez problémů na první pokus, vystudoval náročný obor na matfyzu a nyní má titul RNDr. Možná by měl s gymplem na VŠ jednodušší start, nevím, ale jde to i bez něj – vše je o tom, jak samo dítě přistupuje ke studiu.

  15. Upřímně musím říci, že mě tak velký zájem o víceletá gymnázia udivuje, ale ono to bude spíše ambicemi rodičů. Pro praktický život je toto vzdělání absolutně neuplatnitelné a nedokáže ani připravit na studium nějaké zajímavé a opravdu hodnotné vysoké školy. Ono by bylo zapotřebí přehodnotit celý náš školský systém, ale to by asi bylo na další článek.
    Sám jsem byl na učiteli na základní škole přemlouván k přihlášce na víceleté gymnázium, jakož to nejlepší žák v ročníku a reprezentant školy ve všech směrech jsem k tomu měl asi i předpoklady, ale naštěstí jsem měl již dostatek rozumu, abych si dokázal vybrat něco perspektivnějšího a rozumné rodiče, kteří dokázali respektovat můj názor.

    • Jistě, vy Markové si myslíte, že zdaleka nejlépe připraví na VŠ nějaká praktická škola ve vyloučené lokalitě doplněná praslovanským učnákem. Co považujete za hodnotnou VŠ???? Vernher von Siemens byl třeba strojní inženýr.

    • Člověče, vy jste asi z Marsu. Nedokáže připravit na studium nějaké zajímavé a hodnotné VŠ. Nevím, která střední škola má více chemie a bilogie – vysoká zemědělská škola, VŠCHT, medicína, veterina, farmakologie. Historie, “občanská nauka”, dějiny umění – práva a další různé humanitní obory (kunsthistorie,….). Matematika a fyzika na vysoké úrovni – základ pro všechny obory matematické, fyzikální, ekonomické, …

      Bez okecávání Gymnasium je ideální příprava pro VŠ (možná ne všechny, ale většinu jistě). Ale bez VŠ je gymnasista prakticky nic, nemá žádné praktické znalosti a dovednosti, které by mohl přímo použít v praxi.

      • No ne tak docela, třeba technické obory (ČVUT), tam jsou zase premianti lidé, co mají průmyslovku. Ale dneska se nosí samé humanitní obory a na techniku nikdo nechce jít. Takže absence osmiletého gymnázia neznamená, že by člověk neměl vystudovat vejšku, ale rodiče se osmiletými gymnázii rádi chlubí.

        • Zrovna o tom, že jsou premianti na ČVUT studenti z průmyslovek bych až tak moc nesouhlasila. Osobní zkušenost – dcera absolventka osmiletého gymnázia, tehdy studentka práv, vysvětlovala matematiku stejně starým
          klukům na technice, kteří přišli z průmyslovek :-D.

        • Souhlasím s Vaším názorem, ale ne příspěvkem. Sám píšu, že možná ne pro všechny VŠ. Tudíž Vaše námitka postrádá logiku.

  16. A omluvte prosím mé překlepy v předchozím článku, jakož to technicky a logicky orientovaný člověk, mám jisté neduhy moderní společnosti, jakými je třeba dyslexie. Jazyky to byli jediné předměty, ve kterých jsem opravdu nebyl úspěšný.

  17. Mám chytré dítě ve druhé třídě, pokud na to bude mít hlavu dál, určitě přihlášku podáme. Kvůli kolektivu, protože se chceme vyhnout šikaně, agresivitě, a primitivismu “některých”… mají to samozřejmě z rodin, ale to už není naše starost. Začínám do školy chodit vyloženě nerada, úroveň některých je šílená!

  18. Jaké elitářství?? Přechod na gymnázium z 5. třídy je naprosto běžnou záležitostí na západ od našich hranic už spoustu let, funguje to skvěle a nikdo s tím nemá žádný problém. Pro některé děti je přechod na gymnázium jedinou možností jak udržet jejich zájem o vzdělání.

  19. … nebylo by nejlepší, aby stát odebral všem rodičům jejich děti a umístil je všechny do ústavů? Tím by byla zajištěna kýžená rovnost, protože rodiče se zájem o vzdělání svých dětí by neměli možnost své děti podporovat a tím diskriminovat ostatní děti! No možná by stačilo odebrat děti těm, kteří se starají, aby to nemohli dělat! A hned by bylo lépe na světě!!!

  20. Rodiče se často snaží dostat své děti ze ZŠ.
    Nedávají na osmileté gymnázium děti proto, aby byly na výběrové škole. Jen se snaží zachránit děti před vlivem a šikanou nepřizpůsobivých žáků ZŠ.
    Učitelé takové věci neřeší. Sociálka nic nedělá.
    Proto jde takové množství dětí na osmileté gymnázium.

  21. Moje děti chodí na osmileté gymnázium – bylo to nejlepší rozhodnutí, jaké jsme mohli udělat. Jsou chytré, zaslouží si dostat dobré vzdělání. Ano, nepopírám, že gymnázium je je náročná škola, ale baví je, výsledky mají dobré.
    A že ostatní děti, byť možná také chytré, zůstaly na základce a dostávají horší vzdělání? No, mrzí mě to, ale opravdu nevím, proč by měly zrovna moje děti táhnout tu většinu, která o vzdělání nijak zvlášť nestojí.

    • Gymnazium je pro studium vysoke skoly rozhodne dulezite, ale kdyz ma student jine stredni skoly schopnosti, tak se na vysnenou skolu dostane i bez nej. Syn se dostal na lekarske fakulty v Praze i Brne ze stredni zdravotni skoly, i kdyz to mel v prvnim rocniku mnohem tezsi, protoze nemel zaklady fyziky, chemie ani biologie. Vystudoval uspesne a bez problemu.

  22. Bydlíme na malém městě, základní škola tu nemá uroveň, proto naše dcera šla studovat na osmileté gymnázium. Nakonec vystudovala univerzitu Palackého v Olomouci obor japonština a angličtina. Určitě všem osmileté gymnázium můžu jen doporučit.

  23. Myslím, že už jen tato diskuze ukazuje význam 8-letých gymnázií.
    Buď je o prospěchu přesvědčena většina populace, nebo je o tom přesvědčena ta část, která není líná o tom napsat.

  24. Bohužel s inkluzí některým rodičům nic jiného nezbývá než dát dítě na osmileté gymnázium, protože jinak v každé třídě je potřeba, aby všichni žáci uměli a některé nebylo ,,pozadu,, pak jsme v začarovaném kruhu. Pro ty mladší děti a jejich movitější rodiče tu potom máme soukromé školy. Obyčejní lidé s lehce nadprůměrnými dětmi tak v podstatě nemají šanci se ve studiu někam posunout. Paní Valachovou bych poslala do ….

  25. Současné pedagogické experimenty s inkluzí, vedou k existencionálním problémům speciálních tříd a škol, a tak se rovnou ruší. Teď vymyslely, že speciální třídy nebudou specializované jen na 1 handikep, aby studenti nemuseli dojíždět, tak daleko. To bude zajímavý guláš. To bych chtěl vidět tu metodu, která umožní dostatečně kvalitní výuku pro pacienty s poruchami zrakového a sluchového vnímání, samozřejmě spolu ještě s dalším problémem (ADHD či problém intelektu – s dobrým intelektem budou v inkluzi)

  26. Osmileté gymnázium byla nejlepší věc, která mě kdy potkala. Rozhodně bych neřekla, že u nás měl vliv z jaké rodiny člověk pocházel, co se týkalo financí. Co samozřejmě naši rodiče měli společné, že se nám věnovali a tady nezáleželo na tom, jesli byli chudí nebo bohatí. Když se dnes na mě i své spolužáky podívám, jistě to nebyl ztracený čas. A co bych vyzvihla je přátelství, které nás pojí, a za než můžeme poděkovat právě těm společným osmi letům, osmi letům v tom nejnáročnějším období, pubertě. Společně jsme z dětí vyrostli v nesnesitelné puberťáky a následně v rozumnější adolescenty. Letos je tomu 15 let, co jsme se rozešli na různé vysoké školy, a přesto se každý rok scházíme v hojném počtu. Možná jsem měla extra štěstí na kolektiv, ale každopádně bych nikdy zkušenost osmiletého gymplu za nic nevyměnila. A to nezmiňuji, že mě opravdu dobře připravil na vysokoškolská studia, systémem práce, obsahem výuky (zvláště matematika) nebo prostě tím, že pan dějepisář trval na pravidlech pro psaní prací na své hodiny a ty jsem pak zužitkovala ve všech pracech včetně diplomky

  27. To je totální nesmysl tenhle článek, nesouhlasím s inkluzí, nesouhlasím s tím, co ta paní vypráví, jaká “soudržnost české společnosti”, co je to za blbost? Jsme různí, různě nadaní…Taky si vybírám,s kým kamarádím, kde budu pracovat, s kým, v jakém kolektivu, sedí mi lidé podobně ladění jako já…Takže i děti by měly mít možnost růst podle svých schopností. Ať už ti více nadaní, tak ti méně. Zažila jsem holčičku, která skončila ve zvláštní škole a byla šťastná, protože konečně začala nosit jedničky a ne jen samé kule. A že jsou to jen ambice rodičů? Nesmysl, naši kluci si gympl vybrali sami, mě to ani nenapadlo…

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Lidé a společnost

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Do důchodu v 65 letech. Nebo bude všechno jinak?

Čím jsme starší, tím více vyhlížíme magickou hranici 65 let, kdy budeme moci začít čerpat starobní důchod. Finanční prostředky, které jsme každý měsíc či jednou za rok platili státu, se nám konečně začnou vracet a …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB
Rolovat nahoru