„100 let česko-slovenské koruny… oslavte je s námi“, lákají billboardy po celé republice Čechy k návštěvě unikátní výstavy v Císařské konírně Pražského hradu. Chvályhodný počin vyzývající Čechy k národnímu uvědomění i k lásce k tuzemské měně má ale trhlinu. Je jí samotný zlatý hřeb – vysoko hmotnostní zlatá mince o nominální hodnotě 100 000 000 korun.
Naše nová chlouba je totiž až druhá. Prvenství největší zlaté mince světa stále drží Austrálie. Má hmotnost přes jednu tunu, druhou byla kanadská o hmotnosti (100 kg) a třetí pak rakouská (31 kg).
Zlaté mince jsou TOP
Po válečných peripetiích i éře komunismu se nad českým zlatým pokladem v roce 1998 zatáhlo. ČNB většinu prodala. Ze 70 tun měnového zlata, které České republice připadlo po rozdělení Československa, bylo prodáno 56 tun a zbylých 14 tun si ČNB ponechala. Množství už ale dávno neplatí.
K 28. únoru 2019 totiž banka uvádí, že ve struktuře devizových rezerv má 0,27 milionu uncí zlata, včetně zlatých depozit, případně zlata ze swapových operací, což je 8,397 tuny „žlutého kovu“ v hodnotě 354,61 milionu dolarů. Ještě v listopadu 2018 však Deník psal o 0,28 milionu trojských uncí.
A zatímco centrální banky téměř všude na světě zlato nakupují, ta česká si svého zlatého pokladu nejen neváží, ale „plýtvá“ jím na emise sběratelských mincí. Jen za poslední tři měsíce tak z devizových rezerv ubylo zhruba o 311 kg zlata.
Logistika, nebo logika?
Proč tedy nemáme minci, která by reflektovala významné jubileum? „Při přípravě projektu jsme zjišťovali výrobní možnosti v tuzemsku a blízkém zahraničí, odhadovali rozumně akceptovatelné výrobní náklady a počítali hmotnost mince včetně transportních a výstavních obalů ve vztahu k únosnosti stavebních konstrukcí v místech potenciálního převozu a uložení mince. Došli jsme k závěru, že je reálně možné uvažovat o hmotnosti blížící se 130 kg,“ řekla portálu FAEI.cz mluvčí ČNB Denisa Všetíčková.
„Pro potřeby rezerv centrálních bank ale zlato není šťastným nástrojem – není dostatečně likvidní, jeho uchovávání s sebou přináší vysoké náklady a v jeho ceně dochází k častým výkyvům. Zlato proto není primárním aktivem, do kterého bychom naše devizové rezervy směřovali,“ stojí v textu publikovaném na webu ČNB s dovětkem, že banku možná emise zlatých pamětních mincí nebo budoucí vstup do eurozóny jednou donutí objem zlata o něco málo navýšit.
Na největší minci, která by nám v zahraničí udělala pěknou reklamu a o níž, tudíž i o nás, by se psalo napříč médii i kontinenty, by totiž musela padnout významná část zlata z devizových rezerv. A to si dnes česká centrální banka dovolit ani nemůže.
